Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 90/2020-41
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 881 Kč s příslušenstvím - drobné nároky
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 881 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 881 Kč od 15.3.2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 881 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 881 Kč od 15.3.2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 8. 2020 na formuláři dle nařízení ES č. 861/2007 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 2 881 Kč s příslušenstvím.
2. Žalobu odůvodnil tak, že žalovanému byla dne 30. 11. 2018 poskytnuta zdravotní péče na různých odděleních anonymizováno nemocnice anonymizována dvě slova. jméno v obec. S ohledem na to, že žalovaný není účasten na zdravotním pojištění, je proto povinen uhradit poskytnutou zdravotní péči. Za poskytnutou péči byla žalobcem dne 28. 2. 2019 vystavena faktura číslo na částku 2 881 Kč se splatností dne 14. 3. 2019. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne 27. 6. 2019, avšak ze strany žalovaného nebylo do dnešního dne ničeho neuhrazeno.
3. Na nárok žalobce se uplatní nařízení ES č. 861/2007, jež se aplikuje ve vztahu mezi všemi členskými státy EU (kromě Dánska). Česká republika a země, kde se nachází bydliště žalovaného, jsou členy EU, tato úprava je účinná od 1. 1. 2009. Jde o nárok v občanské věci, hodnota nároku na jistině nepřesáhla v době doručení žalobního formuláře soudu částku 5 000 EUR. Žalovanému byl v rámci evropského řízení o drobných nárocích zaslán žalobní formulář a formulář C pro doplnění odpovědí ve anonymizováno jazyce. Žalovaný se však k žalobě nevyjádřil.
4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů a bez přítomnosti účastníků (čl. 5 odst. 1 nařízení ES č. 861/2007), kdy zjistil následující skutkový stav:
5. Žalobce je státní příspěvkovou organizací zřízenou ústředním orgánem státní správy v oboru zdravotní péče. Dne 30. 11. 2018 byla žalovanému ze strany žalobce poskytnuta zdravotní péče. Žalovaný dne 30. 11. 2018 svůj dluh vůči žalobci uznal. Za provedené lékařské úkony byla ze strany žalobce vystavena faktura číslo na částku 2 881 Kč se splatností dne 14. 3. 2019. S ohledem na skutečnost, že ze strany žalovaného nedošlo k úhradě předmětné faktury, byl o úhradu dluhu upomenut dne 27. 6. 2019 a byl současně vyzván k jeho úhradě.
Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, byl z hlediska hmotně právního nedůvodný.
6. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Žalobce vyúčtované lékařské služby provedl, povinností žalovaného pak bylo náklady vynaložené v souvislosti s jeho ošetřením řádně a včas uhradit. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, výši požadované částky nerozporoval, soud tedy žalobě s ohledem na výše uvedené plně vyhověl. Současně soud v projednávané věci aplikoval § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a přiznal žalobci i úrok z prodlení. Žalovaný je povinen plnit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
7. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu , tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
8. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů po 100 dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za dva úkony spočívající ve výzvě k plnění a návrhu ve věci samé, jelikož se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.