Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 99/2021-20
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 16 756 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8 000 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 8 756 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 600 Kč od 22. 10. 2019 do 3. 5. 2021 a dalším úrokem z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 8 000 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8 000 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 8 756 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 600 Kč od 22. 10. 2019 do 3. 5. 2021 a dalším úrokem z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 8 000 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22. 1. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 16 756 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 23. 4. 2019 elektronickou formou uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a tyto mu zaslal stejného dne na účet č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal tuto jistinu včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 600 Kč žalobci splatit nejpozději do 21. 10. 2019. Mezi účastníky byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně pro případ prodlení žalovaného s úhradou zápůjčky a byl sjednán smluvní poplatek ve výši 500 Kč za zaslání každé upomínky, přičemž počet upomínek byl smlouvou omezen na pět. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající z této smlouvy dosud ani částečně nesplnil a nereagoval ani na písemnou výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení žalobce o tvrzení, zda a jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy o zápůjčce žalobcem zkoumána schopnost žalovaného zápůjčku splatit, žalobce uvedl, že v tomto směru nebude svoje skutková tvrzení doplňovat.
2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o zápůjčce uzavřenou mezi účastníky dne 23. 4. 2019, všeobecnými obchodními podmínkami žalobce, výpisem z účtu žalobce ohledně platby zápůjčky, upomínkami zaslanými žalovanému datovanými 28. 10. 2019, 4. 11. 2019, 11. 11. 2019, 20. 11. 2019 a 5. 12. 2019 a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 14. 10. 2020 včetně podacího lístku.
4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 23. 4. 2019 elektronickou formou uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a tyto mu zaslal stejného dne na účet č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal tuto jistinu včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 600 Kč žalobci splatit nejpozději do 21. 10. 2019. Mezi účastníky byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně pro případ prodlení žalovaného s úhradou zápůjčky a byl sjednán smluvní poplatek ve výši 500 Kč za zaslání každé upomínky, přičemž počet upomínek byl smlouvou omezen na pět. Žalobce přes výzvu soudu nedoplnil svoje skutková tvrzení ohledně posouzení schopnosti žalovaného jako spotřebitele plnit závazky z předmětné smlouvy o zápůjčce.
5. Smlouva uzavřená mezi účastníky je nepochybně spotřebitelskou smlouvou, na kterou dopadají ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 87 odst. 1 věta první tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Podle § 86 odst. 1 věta druhá stejného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Vzhledem k absenci tvrzení žalobce o prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet musel soud dospět k závěru, že byl spotřebitelský úvěr poskytnut v rozporu se shora citovaným ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a smlouva mezi účastníky je proto neplatná. Žalobci proto nevzniká nárok na splnění závazků žalovaného z této smlouvy, ale pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, přičemž bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. V projednávané věci získal ve výši jistiny zápůjčky žalovaný na úkor žalobce bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu a soud proto žalobě ohledně jistiny ve výši 8 000 Kč jako důvodné vyhověl a ohledně dalších žalobou uplatněných nároků vyplývajících z neplatné smlouvy na zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky, smluvních poplatků za výzvy žalovanému i smluvní pokuty žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť tyto nároky nemají oporu v platném smluvním ujednání účastníků.
8. Pokud se týká žalobou uplatněného nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení, je třeba dovodit, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení je dluhem splatným na výzvu dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku , přičemž pro účely splatnosti dluhu nelze vycházet z textu smlouvy ani z výzev zaslaných žalobcem žalovanému před zahájením řízení. Za kvalifikovanou výzvu k plnění je proto třeba považovat žalobu, která byla žalovanému doručena 3. 5. 2021. Až dnem následujícím, tedy dnem 4. 5. 2021, se tak žalovaný ocitl vůči žalobci v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, a žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, a to dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, což odpovídá zákonné sazbě úroků z prodlení ve výši 8,25% ročně. Právě v této výši proto soud žalobci úroky z prodlení z jistiny dluhu od 4. 5. 2021 přiznal a ve zbývající části týkající se příslušenství pohledávky žalobu jako nedůvodnou zamítl.
9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný. Úspěch i neúspěch účastníků v řízení je téměř stejný a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.