Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
210 C 72/2021-50
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa, obec
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka a déle se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 9, 75 % ročně od datum do zaplacení, částku částka a částku částka, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do kapitalizovaného úroku ve výši částka se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a déle se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9, 75 % ročně od [datum] do zaplacení, částku [částka] a částku [částka], vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do kapitalizovaného úroku ve výši [částka] se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky, sestávající z nezaplacené jistiny ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení, kapitalizovaného úroku ve výši částka, paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a smluvní pokuty částka. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, na základě které po ověření identity žalovaného byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal vrátit - v celkové výši částka - do dne datum, což nesplnil. Smluvní pokuta za prodlení se zaplacením byla mezi stranami dle žalobkyně sjednána ve výši 0,1 % denně, žalobkyně nárokuje po žalovaném smluvní pokutu částka za období od datum (jako ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru) do dne datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaný ničeho nezaplatil, a to ani k předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl na základě listin založených ve spise podle § 115 a) občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila, Žalovaný k výzvě soudu žádné námitky nevznesl, proto (v souladu s daným poučením) měl soud za zřejmé, že také souhlasí.
4. Výpis z obchodního rejstříku žalobkyně prokázal její právní osobnost. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum ve spojení s výpisy společnosti právnická osoba dokládají odeslání verifikační platby této společnosti žalovaným a téhož dne převod částky částka touto společností žalovanému, čímž bylo prokázáno, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum – nikoliv dne datum, jak tvrdila žalobkyně v žalobě – uzavřena smlouva o úvěru, na základě které úvěrující převodem na účet žalovaného poskytl a vyplatil úvěr ve výši částka, přičemž, jak dokládá smlouva o úvěru, žalovaný se zavázal úvěr splatit do 28 dnů – nikoliv do 30 dnů, jak tvrdila žalobkyně v žalobě - tedy do dne datum, v celkové výši částka. Ze smlouvy o úvěru bylo dále zjištěno ujednání stran o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení se splatností v den následující po dni prodlení, dále ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit při prodlení paušální poplatek určený následovně: při prodlení delším než 45 dní ve výši částka za první upomínku, částka za upomínku po 120 dnech prodlení, částka za upomínku po 210 dnech prodlení a částka za každou jinou písemnou upomínku.
5. Z upomínky společnosti právnická osoba adresovaných žalovanému, soud zjistil, že úvěrující žalovaného upomenul o zaplacení jeho splatného dluhu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba a žalobkyní jako postupníkem ve spojení se seznamem postoupených pohledávek soud shledal, že pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, včetně změny platebního místa, jak dokládá oznámení o postoupení pohledávky původního úvěrujícího žalovanému. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně dokládá, že žalobkyně také upomenula žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby. Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by na smlouvu o úvěru cokoliv zaplatil.
6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda.
8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 2 zákona uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka. Dle § 122 odst. 3 zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka.
10. Po zhodnocení shora provedeného dokazování soud ze smlouvy o úvěru spolu s výpisem z účtu společnosti právnická osoba vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, (smlouva o postoupení pohledávky prokazuje, že pohledávka za žalovanou byla podle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku postoupena žalobkyni) a žalovaným byla dne datum podle § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaný čerpal od úvěrujícího úvěr ve výši částka, který se zavázal zaplatit, navýšený o částku částka, do datum, což nesplnil. O zaplacení byl 2x upomenut úvěrujícím, přičemž ve smlouvě o úvěru byl za jednu upomínku sjednán paušální poplatek ve výši částka, jak prokazuje smlouva, částka částka je přiměřená obvyklým nákladům na administrativu a poštovné spojené s upomínáním.
11. Soud shledal žalobu po právu co do dlužné jistiny ve výši částka, kterou žalobkyni přiznal dle § 2395 občanského zákoníku a dále co do částky částka jakožto paušálních poplatků za upomínání, které žalobkyni přiznal dle § 1721 a § 1723 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou o úvěru. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti dané lhůtou k plnění po zesplatnění.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Proto soud žalobu co do tohoto úroku z nesplacené jistiny v celkové výši částka, zamítl.
14. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta byla dle názoru řádně sjednána a její výše odpovídá zákonu o spotřebitelském úvěru, proto co do smluvní pokuty soud požadovanou částku přiznal.
15. Jiná situace nastává ohledně nároku žalobkyně na přiznání sjednaného úroku. Úrok za zapůjčení peněz byl sjednán kapitalizovaný na výši částka za 28 dnů, jak vyplývá z úvěrové smlouvy, jeho výše činí 126,95 % ročně (je to uvedeno i ve smlouvě). Takto vysoký úrok nemá oporu v zákoně a soud ho žalobkyni nemohl přiznat. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu, což v předmětné věci nebylo žalobkyní dodrženo.
16. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti ve výši, jak uvedeno v I. výroku.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.
18. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka, avšak při nevydání elektronického platebního rozkazu činí dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. b) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, částku částka. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uhradila na soudním poplatku pouze částku částka, soud proto uložil žalobkyni povinnost k doplatku soudního poplatku ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu ve dvojím písemném vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat v exekuci, nebo soudním výkonem rozhodnutí.