Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 52/2021-28
Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kučerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka z částky částka za dobu od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, úrokem ve výši 26,28% ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25% ročně, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], úrokem ve výši 26,28% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25% ročně, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným poté, co zkoumala schopnost žalovaného splácet, uzavřela dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru. Na jejím základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr pravidelně splácet splátkami ve výši 4% z aktuální dlužné částky spolu s úrokem a poplatkem za pojištění. Svoji povinnost však řádně neplnil, a proto žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Ke dni podání žaloby žalovaný dlužnou částku požadovanou v žalobě neuhradil a to ani částečně, přestože k tomu byl žalobkyní opakovaně vyzýván.
2. Žalovaný se k návrhu ve věci přes výzvu soudu nevyjádřil. Soud věc projednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, který ačkoliv byl k ústnímu jednání ve věci postupem podle § 45-50 o.s.ř. řádně předvolán, bez omluvy se nedostavil.
3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaný závěr o skutkovém stavu věci:
Dne datum žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru číslo. Ve smlouvě žalobkyně uvedla, že žalovaný je svobodný, žije u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost a od srpna roku 2019 pracuje jako podnikatel s příjmem částka čistého. Prostřednictvím smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce částka. Předmětný úvěr se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z dlužné částky. Kromě toho se žalovaný zavázal hradit pojištění schopnosti splácet ve výši 2,5% z aktuální splátky úvěru. Dne datum žalovaný čerpal úvěr ve výši částka. Sjednané splátky však řádně a včas nehradil. Žalobkyni uhradil celkem částka. Dopisem ze dne datum žalobkyně úvěr zesplatnila. Před podáním žaloby ve věci žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum.
4. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § číslo odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.
5. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona číslo o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), který byl platný v době uzavření smlouvy o úvěru. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 254/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.o.s.“), dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 75 z.o.s. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
6. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
7. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.).
8. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.
9. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řádě zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru.
10. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel a žalobkyně při poskytnutí úvěru jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu se shora citovanými ustanoveními tohoto zákona se soud tedy zabýval tím, zda žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. V posuzovaném případě přesto, že žalobkyně tvrdila, že schopnost žalovaného splácet úvěr posuzovala, jediný dokument, který k prokázání svého tvrzení doložila, byla samotná úvěrová smlouva. Z této vyplývá pouze to, že žalovaný žalobkyni sdělil výši svých příjmů. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25.7.2018, který lze dle soudu aplikovat i v poměrech zákona č. 257/2016 Sb., však věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele. V posuzovaném případě z úvěrové smlouvy nevyplývá, že by žalobkyně údaje sdělené žalovaným jakkoliv ověřovala. Pravidelné výdaje žalovaného a jejich poměr s příjmy žalobkyně dle smlouvy nezjišťovala vůbec. Žalobkyně tak dle soudu své tvrzení týkající se prověřování úvěruschopnosti žalovaného nedoložila. V tomto směru proto neunesla důkazní břemeno. K jednání ve věci se žalobkyně nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být v tomto směru poučena při jednání podle ustanovení § 118a o.s.ř. Z popsaných důvodů dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je v projednávané věci neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutní neplatnost právního jednání potom působí přímo ze zákona ex lege a od počátku ex tunc tak, že subjektivní občanská práva a občanskoprávní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Soud má potom za to, že zabývat se tím, zda při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo postupováno s odbornou péčí je povinen z úřední povinnosti (viz rozsudek soudního dvora ve věci C 679/18 ve věci OPR- právnická osoba proti GK ze dne datum).
11. Soud však dospěl k závěru, že žalovaný se v důsledku shora popsaných skutečností bez právního důvodu na úkor žalobkyně obohatil, neboť žalobkyně žalovanému plnila a tento plnění přijal, aniž zde existoval platný závazek. Žalobkyně tak má právo požadovat po žalovaném to, co sama plnila, tedy vrácení částky částka, z čehož žalovaný dosud uhradil pouze částka. Zbývající část dlužné částky ve výši částka žalovaný neuhradil, a proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl.
12. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s úhradou částky částka v prodlení vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z této částky požadovaného žalobkyní od datum do zaplacení, který žalobkyně z části kapitalizovala. Jeho výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého tato odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8% procentních bodů.
13. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku
14. Naopak v rozsahu částky částka spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, úrokem ve výši 26,28% ročně z částky 2 376,59 od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně žalobu zamítl.
15. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější, než žalobkyně v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly. Při posuzování úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci potom soud přihlédl i ke kapitalizované výši smluvních úroků a úroků z prodlení (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ze dne 3. 12. 2015 a nález Ústavního soudu sp. zn. IÚS 2717/08).
16. Tento rozsudek je odůvodněn dle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., které stanoví, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat u soudu návrh na výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce na majetek povinného a pověření soudního exekutora jejím provedením.