Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
7 C 42/2021-61
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 327,07 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 2 327,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 70 Kč od 6. 6. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 169 Kč od 6. 7. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 70 Kč od 6. 8. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18,07 Kč od 6. 9. 2017 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 2 327,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 70 Kč od 6. 6. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 169 Kč od 6. 7. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 70 Kč od 6. 8. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18,07 Kč od 6. 9. 2017 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 327,07 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa uzavřela s žalovaným dne 11. 11. 2016 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (dále jen„ VOP“) a ceník právní předchůdkyně žalobkyně. Předmětem smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému sjednané služby elektronických komunikací a závazek žalovaného zaplatit ve smlouvě, resp. v ceníku, sjednanou cenu za poskytnuté služby. Na základě této smlouvy byl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sjednán pronájem přijímacího zařízení, konkrétně MODEMU typ zařízení anonymizováno 5 slov). Převzetí zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 14. 11. 2016. Žalovaný však řádně nehradil sjednanou cenu za pronajaté zařízení, konkrétně 70 Kč měsíčně, kterou mu právní předchůdkyně žalobkyně řádně účtovala níže uvedenými daňovými doklady: daňový doklad číslo s datem splatnosti dne 5. 6. 2017, ze kterého je požadováno zaplacení 70 Kč za pronájem zařízení, daňový doklad číslo s datem splatnosti dne 5. 7. 2017, ze kterého je požadováno zaplacení 70 Kč za pronájem zařízení a 99 Kč za připojovací poplatek; daňový doklad číslo s datem splatnosti dne 5. 8. 2017, ze kterého je požadováno zaplacení 70 Kč za pronájem zařízení; daňový doklad číslo s datem splatnosti dne 5. 9. 2017, ze kterého je požadováno v návaznosti na dobropisování daňovým dokladem číslo s datem splatnosti dne 20. 9. 2017 jen ponížená cena za pronájem zařízení, tj. částka 18,07 Kč. V rámci smlouvy byl dále mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sjednán v souvislosti s připojením žalovaného ke službám elektronických komunikací tzv. připojovací poplatek ve výši 99 Kč. Předmětný poplatek byl žalovanému, jak je uvedeno výše, řádně vyúčtován daňovým dokladem číslo. S ohledem na skutečnost, že žalovaný opakovaně porušil povinnosti vyplývající mu ze smlouvy, konkrétně tím, že nehradil řádně a včas cenu za poskytované služby, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva dle čl. 2 číslo VOP a odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 10. 10. 2017, zároveň upozornila žalovaného na povinnost vrátit zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný zařízení nevrátil, byl povinen uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč dle ceníku. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla pohledávka, kterou smlouvou o postoupení pohledávek postoupila na žalobkyni. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku neuhradil žalobkyni ničeho.
2. K jednání, které se ve věci konalo dne 19. 5. 2021, se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.
3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud zjistil následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti: Z předložené smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací verze E15 číslo soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 11. 11. 2016 uzavřena podle zákona o elektronických komunikacích smlouva, v rámci které žalovaný jako účastník a právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel uvedli objednané služby: UPC Internet: INTERNET 100+, UPC Televize: TV START K INTERNETU, pronájem MODEMU WIFI ED3 0 za 70 Kč a balíček INTERNET 100+ s TV START za 329 Kč bez zařízení. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit připojovací poplatek ve výši 99 Kč. Dále soud zjistil, že se žalovaný seznámil se specifikací služeb, ceníkem, všeobecnými podmínkami pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a se všeobecnými obchodními podmínkami prodeje přijímacích zařízení právní předchůdkyně žalobkyně a vzal na vědomí, že jsou součástí smlouvy a zavázal se uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku. Dále soud provedl dokazování zakázkovým listem ze dne 14. 11. 2016, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, ceníkem a všeobecnými obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, daňovým dokladem číslo daňovým dokladem číslo daňovým dokladem číslo daňovým dokladem číslo daňovým dokladem číslo výzvou k úhradě dlužné částky a vrácení zařízení ze dne 21. 11. 2017, výpisem z klientského účtu číslo ze dne 16. 2. 2019, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 13. 2. 2019, odstoupením od smlouvy a výzvou k úhradě nedoplatku ze dne 10. 10. 2017, smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 31. 1. 2019, včetně seznamu pohledávek a potvrzením o úhradě ceny, předžalobní upomínkou ze dne 30. 7. 2019 včetně podacího archu.
4. Prokazovanou skutečnost lze mít za prokázanou, jestliže lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost) – např. 21 Cdo 2682/2013 .
5. Z výše důkazů bylo jednoznačně zjištěno, že předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl zařízení v zakázkovém listě nečitelně specifikované.
6. Žalobkyně sice tvrdí, avšak neprokazuje, v jaké výši byl pronájem za zařízení sjednán, neprokazuje jaké konkrétní zařízení bylo žalovanému předchůdcem žalobkyně poskytnuto, ze smlouvy ze dne 11. 11. 2016 a ani ze zakázkového listu ze dne 14. 11. 2016 nelze dovodit, jaké konkrétní zařízení bylo žalovanému předchůdcem žalobkyně poskytnuto, jaká konkrétní částka byla sjednána jako pronájem u zařízení, obdobně z tvrzení žalobkyně nelze dovodit za co konkrétně byl vyúčtován připojovací poplatek.
7. Co se týče požadované smluvní pokuty 2000 Kč, v souladu s nálezem ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 má soud za to, že v rámci spotřebitelských smluv zásadně nemohou být ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Soud proto při zohlednění ústavního aspektu materiální rovnosti mezi spotřebitelem a dodavatelem (projevující s v rovině podústavního práva jako ochrana spotřebitele), principů důvěry a poctivosti ve smluvních vztazích, má za to, že smluvní pokuta (jejíž konkrétní okolnosti nejsou uvedeny ve smlouvě, ale pouze v obchodních podmínkách a její výše je uvedená pouze v ceníku) nebyla platně sjednána pro rozpor s dobrými mravy (ujednání skryté v podmínkách a ceníku, na které je ve smlouvě pouze odkazováno špatně čitelným písmem nepatrné velikosti, kterým je vytištěn i samotný ceník), a samotné všeobecné obchodní podmínky a sazebník nejsou žalovaným podepsány. Z uvedeného plyne závěr, který dle názoru soudu dopadá na projednávanou věc, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající sankci zásadně nemohlo být součástí všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, v daném případě smlouvě o poskytování veřejně dostupných služeb ve znění dodatků, a to ne pouhým odkazem na VOP a Ceník, ale jednoznačně a srozumitelně. Soud tedy má za to, že ve spotřebitelských vztazích je nezbytné, aby spotřebitel byl upozorněn na ta ujednání, která mají zásadní význam z hlediska jeho práv a povinností a zároveň nejsou pouze technického či vysvětlujícího charakteru. Mezi taková ujednání nepochybně patří též ujednání o sankci, neboť není pouhým upřesněním (technické nebo vysvětlující povahy) sjednané povinnosti, ale zakládá pro spotřebitele jinou situaci, než kterou by mohl očekávat. Je-li tedy ujednání o sankci uvedeno pouze v obchodních podmínkách a ceníku služeb, nikoli ve smlouvě samotné, je takové ujednání dle soudu neplatné.
8. Svou neúčastí na jednání žalobkyně zmařila poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. , když při jednání soud zjistil, že žalobkyně nenavrhla důkazy k prokázání svých tvrzení o platném sjednání smluvní pokuty za nevrácení zařízení a předání zařízení žalovanému, a zmařila si také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001 ).
9. Poučení o neprokázání žalobních tvrzení nemohl soud žalobkyni poskytnout ani v rámci přípravného jednání, jež soud nenařídil, neboť s ohledem na to, že žalovaný nepřebíral soudní obsílky, se přípravné jednání ani reálně nemohlo konat. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 ) potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o. s. ř. o. s. ř. a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.
10. S ohledem na výše uvedené důvody, nezbylo soudu než žalobu v celém rozsahu zamítnout.
11. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla žalobkyně zcela neúspěšná, žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, jak je z obsahu spisu zřejmé, žádné náklady nevznikly, soud proto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.