Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 523/2020-46
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Šoljakovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 3 590 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 590 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ode dne 1. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se částečně co do ročního zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 3 590 Kč ode dne 30. 12. 2019 do 31. 12. 2019 zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení 1 126 Kč, tyto k rukám advokáta žalobkyně, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 590 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ode dne 1. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se částečně co do ročního zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 3 590 Kč ode dne 30. 12. 2019 do 31. 12. 2019 zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení 1 126 Kč, tyto k rukám advokáta žalobkyně, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Předmětem řízení zahájeného dne 6. 8. 2020 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu učinila žalobkyně zákonný příspěvek do garančního fondu ČKP za období 70 dnů od 19. 6. 2019 do 27. 8. 2019, kdy žalovaný jako vlastník a provozovatel osobního automobilu rg. zn. anonymizováno číslo, VIN kód, s objemem motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, neměl sjednáno povinné pojištění odpovědnosti. Dále nárokovala 300 Kč za mimosoudní uplatnění příspěvku výzvou ze dne 14. 11. 2019, která byla žalovanému doručena 29. 11. 2019, a jelikož nezaplatil ve zde stanovené 30denní lhůtě, nárokovala i zákonný úrok z prodlení od následujícího dne do zaplacení.
Skutkově soud dospěl k závěru, že pro tvrzené nepojištěné období byl v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel výše označeného vozidla žalovaný, kdy jde o vozidlo se zdvihovým objemem 1 390 cm3. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 14. 11. 2019, aby do 30 dnů od doručení této výzvy uhradil žalované nároky. Ve výzvě bylo konkretizováno vozidlo, vyčíslen příspěvek a vysvětlen jeho předpis, uvedena výše nákladů s výzvou spojených, a rovněž jejím obsahem bylo poučení, jak na výzvu reagovat a případně vyloučit povinnost k úhradě, jakož i upozornění, že po marném uplynutí 30 dnů může být nárok uplatněn u soudu. Dle zprávy pošty byla tato výzva doručena 2. 12. 2019, nikoli jak tvrdila žalobkyně 29. 11. 2019. jméno žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě znovu doporučeně upomínkou z 6. 3. 2020, která byla doručena 24. 3. 2020, současně předložila i předchozí sepsanou obyčejnou upomínku. Nebylo tedy důvodu znovu opakovaně vyzývat advokátem, když žalovaný byl prokazatelně již předtím vícekrát upomínán.
Žalobkyně má proti žalovanému vlastníku vozidla nárok na příspěvek podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPO“), neboť nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by splnil povinnost podle § 1 odst. 2, tj. mít povinné pojištění odpovědnosti provozu vozidla, a to za žalovaný počet dnů dle § 4 odst. 3 téhož předpisu, kdy za každý náleží denní sazba 47 Kč dle § 2 vyhl. MF č. 205/1995 Sb. v pozdějším znění. Při 70 dnech jde o žalovaných 3 290 Kč, které soud přiznal, stejně jako dalších 300 Kč dle § 4 odst. 4 ZPO ve spojení s § 2a vyhlášky.
Povinností žalovaného k výzvě, která obsahovala všechny náležitosti dle § 4 odst. 7 ZPO, bylo ve lhůtě, která nebyla kratší než zákonných 30 dnů od doručení, uhradit oba nároky. Jelikož výzva byla doručena 2. 12. 2019, dostal se žalovaný dnem 1. 1. 2020 do prodlení podle § 1968 o. z., kdy k tomuto datu je třeba stanovit i výši sazby úroků z prodlení dle § 1970 o. z.. Pro žalované období nárokovala žalobkyně správnou výši sazby zákonného úroku, jak vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a nebylo tak důvodu žalobkyni nevyhovět. Ve zbývajícím časovém rozsahu byl nárokovaný úrok zamítnut, neboť pro něj neexistuje podklad.
Žalobkyně v souladu s § 142a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) odeslala žalovanému předžalobní výzvu, má proto nárok na náhradu nákladů, kterou soud přiznal v plné výši podle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť neúspěch žalobkyně v části úroku byl jen nepatrný.
Náklady tvoří soudní poplatek 400 Kč a odměna advokátky za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. v akt. znění (převzetí věci a sepis žaloby) v sazbě po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1, když jde o tzv. formulářovou žalobu, tedy vzor s obměňovanými údaji. Ke každému úkonu náleží paušální částka náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a). Součástí je i náhrada za DPH ve výši 21% z částek mimo poplatek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a náklady jsou splatné dle § 149 o.s.ř. k rukám advokátky.
Žalobkyně nárokovala náhradu nákladů i za úkon advokátky spočívající v zaslání písemné výzvy před podáním žaloby. jméno žalobkyně však žalovaného k úhradě dlužného poplatku vyzývala, ostatně jí tak ukládá i samotný zákon, a má za to i přiznánu náhradu, kdy byl k dispozici i doklad o odeslání, jak vyžaduje § 142a o.s.ř. jako podmínku pro přiznání náhrady nákladů. Doporučeně pak odeslala i druhou upomínku ze dvou předložených. Nebylo tedy důvodu žalovaného opětovně vyzývat advokátkou, když tak už dříve žalobkyně sama učinila, proto soud náhradu za tento úkon jako neúčelný nepřiznal.
Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.