Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 106/2021-15
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 385 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 385 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 437 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 385 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 437 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 5 385 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela dne datum pojistnou smlouvu číslo žalovaný však sjednané pojistné řádně neplatil a za období od 1. 10. 2019 do 2. 3. 2020 zůstal žalobkyni dlužen shora uvedenou částku. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu žalobkyně požadovala též zaplacení úroku z prodlení, a to pouze za období od 6. 4. 2020 do 26. 1. 2021 v celkové výši 437 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
1. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena pojistná smlouva s názvem anonymizována tři slova s počátkem pojištění dne datum, v níž se žalovaný zavázal platit měsíční pojistné ve výši 1 046 Kč, což je zřejmé rovněž z doložené pojistky. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil a byl proto dopisem ze dne 14. 1. 2020 upozorněn na skutečnost, že neuhradil pojistné za období od 1. 10. 2019 do 31. 12. 2019 a že pokud dlužné pojistné neuhradí nejpozději do 2. 3. 2020, tak dojde k zániku pojištění. Dopisem ze dne 12. 3. 2020 pak byl žalovanému oznámen zánik pojistné smlouvy ke dni 2. 3. 2020 pro neplacení pojistného. Dle doloženého vyúčtování pojistné smlouvy činil dluh žalovaného ke dni zániku pojistné smlouvy celkově 5 385 Kč, kdy co do částky 5 035 Kč se jednalo o dlužné pojistné a co do částky 350 Kč se jednalo o poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy, který byl účtován v souladu s doloženým Přehledem poplatků. K úhradě této částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 30. 7. 2020.
1. Předloženými listinami má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření pojistné smlouvy tak, jak ji upravuje § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ (1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ Datum vzniku pojištění bylo ujednáno přímo ve smlouvě na datum a k tomuto datu vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo na pojistné, neboť § 2783 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že„ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy.“
1. Jelikož žalovaný své povinnosti ze smlouvy nedostál, když poprvé neuhradil pojistné splatné k 1. 10. 2019 a následně neuhradil pojistné ani za další období, došlo k zániku pojištění ke dni 2. 3. 2020, a to v souladu s § 2804 občanského zákoníku, dle kterého„ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.“ Soud tedy žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na zaplacení dlužného pojistného a poplatku za předčasné ukončení smlouvy vyúčtovaného v souladu se sazebníkem. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení přitom žalobkyně požadovala nikoli ode dne prodlení s dlužnými splátkami pojistného, ale až ode dne 6. 4. 2020 a pouze do podání žaloby v zákonné výši.
1. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že by odměna advokáta měla být určena bez aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, což zdůvodňuje skutečností, že žalobkyně nabízí nepřeberné množství pojistných produktů, které se řídí různými zákony a různými pojistnými podmínkami s různou časovou působností. V ustanovení § 14b je jednoznačně uvedeno, v jakých případech je třeba toto ustanovení aplikovat. Jedná se o řízení, která byla zahájena návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v nichž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. V daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, přičemž tyto žaloby, v nichž je změněn pouze název pojistného produktu, datum uzavření a zániku smlouvy a dlužná částka, žalobkyně podává opakovaně. Skutečnost, že se jedná o různé pojistné produkty, nemůže vést k závěru, že se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, neboť obdobnost spočívá v tom, že žalobkyně opakovaně podává žaloby proti různým osobám, nicméně se však stále jedná o vymáhání pohledávek z neuhrazeného pojistného. Aplikace zákonných ustanovení zde nevyžaduje žádné složité právní posouzení, a ačkoli se může právní kvalifikace v určitých případech lišit, nejedná se o žádnou zásadní odlišnost. Žaloba byla podána dne 26. 1. 2021, přičemž na žaloby podané po datu 1. 7. 2014 je třeba aplikovat zmíněné ustanovení § 14b o náhradě nákladů řízení v případech v tomto ustanovení specifikovaných.
1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupkyně žalobkyně učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právní zástupkyni žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 1 489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.