Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
108 C 53/2021-24
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 5.000 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 5.000 Kč jako nároku ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 5. 3. 1014 zápůjčku ve výši 5.000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele. Odesláním žádosti o půjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil se smluvními podmínkami, jejich přílohami a s informacemi v nich uvedených ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku do 30 dnů od poskytnutí půjčky. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením půjčky, když zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně doposud nevrátil. Žalovaný tak porušil svou povinnost vrátit půjčku řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně pak dne 27. 6. 2017 postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
V souladu s ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o zápůjčce, na základě které mu byla poskytnuta finanční částka ve výši 5.000 Kč do dne 4. 4. 202014 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Finanční částka měla být dle smlouvy zaslána žalovanému na účet č. bankovní účet. Z potvrzení o odeslání peněžní částky bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně skutečně dne 5. 3. 2014 zaslala na uvedený účet částku 5.000 Kč. Žalovaný však podmínky smlouvy nedodržel a do 4. 4. 2014 půjčku nevrátil.
Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 6. 2017 vyplynulo, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným z titulu nevrácené půjčky na žalobkyni a informovala o této skutečnosti žalovaného.
Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku . V tomto závazkovém vztahu vystupovala právní předchůdkyně žalobkyně jakožto zapůjčitel a žalovaný jakožto vydlužitel. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala přenechat žalovanému zápůjčku ve výši 5.000 Kč a tato byla dne 5. 3. 2014 žalovanému vyplacena na bankovní účet č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku nejpozději do 4. 4. 2014. Z tohoto výčtu smluvních povinností je tedy zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti dostála, kdy zápůjčku ve výši 5.000 Kč žalovanému přenechala, naproti tomu žalovaný, ač mu zápůjčka ve výši 5.000 Kč byla poskytnuta, tuto po uplynutí dohodnuté doby nevrátil a porušil tak svou základní povinnost z uvedeného závazkového vztahu vyplývající.
Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by žalobkyni či její právní předchůdkyni dlužnou částku zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 5.000 Kč.
Podle § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. nemá žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť neprokázala, že žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslala na adresu pro doručování, příp. na poslední známou adresu výzvu k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolán přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.