Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 87/2021-56

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

adresa žalobkyně – příjmení příjmení

zastoupeného advokátem: JUDr. Ing. jméno příjmení jméno,

se sídlem adresa žalobkyně,

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa žalované,

o zaplacení 18 514 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 9 288 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 12.1.2020 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 9 226 Kč, úroku z prodlení ve výši 2 979,84 Kč, smluvního úroku ve výši 8 835,69 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 999,99 Kč za dobu od 7.12.2019 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 2 711,99 Kč za dobu od 7.12.2019 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 9 288 Kč za dobu od 30.11.2019 do 11.1.2020, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 9 288 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 12.1.2020 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 9 226 Kč, úroku z prodlení ve výši 2 979,84 Kč, smluvního úroku ve výši 8 835,69 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 999,99 Kč za dobu od 7.12.2019 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 2 711,99 Kč za dobu od 7.12.2019 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 9 288 Kč za dobu od 30.11.2019 do 11.1.2020, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit 18 514 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 835,69 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 979,84 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 11 999,99 Kč od 7.12.2019 až do zaplacení a úrokem ze stejné částky ve výši 23,72 % ročně od 7.12.2019 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalobu podává z titulu dluhu vzniklého na základě smluv o půjčce číslo ze dne 12.11.2015 a číslo které žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO. Na základě smluv bylo právním předchůdcem žalobce poskytnuto žalované 6 000 Kč, resp. 6 000 Kč, které se zavázala uhradit ve splátkách spolu se smluvním úrokem shora specifikovaným a dále spolu s poplatky v celkové výši 4 614 Kč, resp. 4 614 Kč. Ke splatnosti dluhu jako celku došlo dle smluvních ujednání ke dni 22.12.2016, resp. 6.10.2016. Žalovaná v souvislosti s danými smlouvami uhradila celkem 383 Kč, resp. 2 331 Kč. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině a poplatku z obou smluv částku ve výši žalované jistiny, k nimž je požadován rovněž úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní úrok, obojí z neuhrazených jistin. Pohledávky z předmětných smluv byly výše uvedenou společností postoupeny žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Při uzavírání předmětných smluv právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, kdy s odbornou péčí zkoumal schopnosti žalované předmětné úvěry splácet, přičemž spotřebitel má zákonnou povinnost poskytnout tyto informace úplné a pravdivé. Tyto informace právní předchůdce žalobce získal od žalované přímo při uzavírání smlouvy, kdy byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace pak ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované a uvedeny v listině„ Dokumenty k ověření“.

2. Žalobce následně k výzvě soudu, nechť doloží, že se jeho právní předchůdce při uzavírání smlouvy řádně zabýval schopností žalované splácet předmětný úvěr, zevrubně zopakoval shora uvedené, když především dále vyzdvihl informace zaznamenané jeho právním předchůdcem v souvisejících listinách. Dále žalobce vyzdvihl, že žalovaná ve smlouvách svým podpisem stvrdila, že se jeho právní předchůdce s odbornou péčí jeho schopností splácet úvěr zabýval. Dále uvedl, že pokud by žalovaná konečně uvedla nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu, přičemž dle má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře. Dle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. -97 ze dne 31.7.2020 je z pohledu povinnosti zkoumat schopnost splácet úvěr dle zákona o spotřebitelském úvěru postačující, že poskytovatel úvěru měly, z nichž vycházel, k dispozici v době uzavření smlouvy, pokud žalovaný svým podpisem stvrdil, že tyto poskytl.

3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.

4. Žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavila, žalobce se z jednání soudu omluvil. Soud tedy s odkazem na , (dále jen „“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

5. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 27.8.2015 vyplynulo, že jejím předmětem byla půjčka ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem shora uvedeným a úrokem rovněž shora uvedeným v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala.

6. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 12.11.2015 vyplynulo, že jejím předmětem byla půjčka ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem shora uvedeným a úrokem rovněž shora uvedeným v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala.

7. Dále žalobce doložil kartu zákazníka ze dne 27.8.2015, kde žalovaná oproti svému podpisu prohlásila údaje o svých měsíčních příjmech a výdajích s tím, že je v domácnosti na mateřské dovolené. Dále je zde vyplněno, že mzda žalované činí 7 300 Kč, další příjmy (bez další specifikace) částku 11 600 Kč, státní podpory 0 Kč a přídavky 500 Kč. Nájem a inkaso činí 5 500 Kč, výdaje domácnosti 10 000 Kč, splátky půjček 1 000 Kč, výdaje na telefon 400 Kč. Dále zde bylo zaškrtnuto, že co se týče druhu bydlení, žalovaná je nájemníkem. Za žalobce tutou podepsal zde uvedený obchodní zástupce s tím, že žalovanou byly poskytnuty následující dokumenty: občanský průkaz, výplatní pásky, nájemní smlouva, SIPO a výměr státní podpory.

8. Dále žalobce doložil kartu zákazníka ze dne 12.11.2015, kde žalovaná oproti svému podpisu prohlásila údaje o svých měsíčních příjmech a výdajích s tím, že je v domácnosti na mateřské dovolené. Dále je zde vyplněno, že mzda žalované činí 7 800 Kč, další příjmy (bez další specifikace) částku 11 900 Kč, státní podpory 0 Kč a přídavky 0 Kč. Nájem a inkaso činí 5 900 Kč, výdaje domácnosti 10 000 Kč, splátky půjček 1 646 Kč, výdaje na telefon 400 Kč. Dále zde bylo zaškrtnuto, že co se týče druhu bydlení, žalovaná je nájemníkem. Za žalobce tutou podepsal zde uvedený obchodní zástupce s tím, že žalovanou byly poskytnuty následující dokumenty: občanský průkaz, výplatní pásky, nájemní smlouva, SIPO a výměr státní podpory.

9. Z oznámení ze dne 6.12.2019 vyplynulo, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, oznámila žalované, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci a zároveň ji informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalované odesláno dne 7.1.2020.

10. Z předžalobní upomínky adresované žalované právním zástupcem žalobce dne 3.9.2020 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalované odeslána.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6.12.2019 mezi žalobcem a společností výše specifikovanou bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovanou.

12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvy, jak jsou shora specifikovány, na jejichž základě žalovaná obdržela 16 000 Kč. Žalovaná na základě těchto smluv uhradila pouze 8 081 Kč. Právní předchůdce žalobce se při uzavírání smluv zabýval schopností žalované úvěr splácet způsobem, který zaznamenal v zákaznických kartách, jak jsou shora specifikovány. Pohledávky z předmětných smluv byly následně postoupeny žalobci, o čemž byla žalovaná vyrozuměna a následně jí také zaslána předžalobní výzva, jak je shora uvedeno.

13. Dle , (dále jen „“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Dle se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

19. Dle věta druhá , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25.2.2013 do 1.12.2016 (dále jen„ zákon o úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle zákona o úvěru, se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období.

20. Dle § 9 odst. 1 zákona o úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

21. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvy o úvěru, jak jsou shora specifikovány, na jejichž základě žalovaná obdržela 12 000 Kč. Žalovaná na základě těchto smluv uhradila pouze 2 712 Kč. Jelikož však soud shledal tyto smlouvy neplatnými, dále se nezabýval jejich ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

22. Je nepochybné, a tvrdil to konečně i žalobce, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o peněžitou zápůjčku poskytnutou spotřebiteli ve výši 6 000 Kč a 6 000 Kč. Žalobce pak opakovaně argumentoval tím, že se jeho právní předchůdce schopností žalované splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval (§ 9 odst. 1 zákona o úvěru), tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Právní předchůdce žalobce sice po formální stránce učinil určitá šetření, nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotil (s ohledem na pasivitu žalovaného a na skutečnost, že svým podpisem zákaznickou kartu stvrdil, soud vycházel ze zde potvrzené skutečnosti, že žalovaný zástupci právního předchůdce žalobce skutečně předložil dané dokumenty a informace z nich získané byly následně zaneseny do zákaznické karty). Je totiž zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr.

23. V zákaznické kartě žalovaná s právním předchůdcem žalobce uvedli, že žalovaná disponuje měsíčním příjmem celkem ve výši kolem 19 000 Kč. Zákaznická karta je nicméně nekonkrétní a rozporná, když není zřejmé, co se rozumí„ dalšími příjmy“ a žalovaná je na jednu stranu na mateřské dovolená a v domácnosti, na druhou stranu pobírá mzdu, jíž dokládá. Stejně tak je v obou zákaznických kartách uvedeno, že žalovaná na státní podpoře pobírá 0 Kč, přesto má dokládat výměr státní podpory. Za této situace se pak nelze spokojit se zákaznickou kartou bez doložení konkrétních dokladů doložených žalovanou, neboť karty je rozporná a nevěrohodná. Za dané situace pak nelze dojít ke kvalifikovaného závěru, že žalovaná byla schopna splácet úvěr a předmětné smlouvy je dále třeba s odkazem na zákona o úvěru kvalifikovat jako neplatné. Polemika žalobce o hypotetické možnosti spáchání trestného činu úvěrového podvodu není pro daný občanskoprávní spor vůbec podstatná a tuto otázku nechť si případně kladou orgány činné v trestním řízení. Pokud žalobce odkazuje na obecné zásady poctivosti v právním styku, tak v daném případě není objasněno za jakých okolností a z jakého důvodu má vyplněná zákaznická karta stávající podobu. Podstatné ale je, že poskytoval spotřebitelských úvěrů má dle dikce zákona sám aktivně v daném ohledu postupovat a především pak, a to mimochodem i v ryze vlastním obchodním zájmu, jednostranné informace o poměrech spotřebitele náležitě ověřovat, k čemuž v daném případě, alespoň dle doložených důkazů, jejichž portfolio žalobce i přes seznámení se shora uvedeným právním názorem soudu, nijak nerozšířil (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. a navazující usnesení Ústavního soudu sp. zn. ze dne 8.7.2015), nedošlo.

24. Jelikož pak soud s odkazem na výše uvedené shledal, že právní předchůdce žalobce se s odbornou péčí úvěruschopností žalované nezabýval, když z provedeného šetření vyplynul závěr opačný, resp. řada údajů v zákaznické kartě byla nekonkrétní, rozporná či nedoložená, shledal soud uzavřené smlouvy s odkazem na § 9 zákona o úvěru a shora uvedenou judikaturu neplatnými. Pokud pak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uhradil žalované 12 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno bez právního důvodu a je povinna takové obohacení spočívající v obdržených finančních prostředcích žalobci vydat (, odst. 2 ). Z tvrzení žalobce ovšem rovněž vyplynulo, že žalovaná v souvislosti se smlouvami uhradila celkem 2 712 Kč, zbývá tedy uhradit 9 288 Kč. Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaná byla tedy povinna bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele ( ). Žalobce dle doložených důkazů žalovanou vyzval k úhradě dluhu nejdříve v oznámení o postoupení pohledávky odeslaném dne 7.1.2020. Toto je třeba považovat dle za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 10.1.2020, jelikož pak žalovaná bez zbytečného odkladu v tento den neplnila, je od následujícího dne s úhradou ze smlouvy v prodlení ( ). S ohledem na prodlení žalovaného má pak žalobce od shora uvedeného data rovněž nárok na úroky z prodlení ( ), a to v zákonné výši dle S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobě vyhověl pouze v rozsahu uvedeném ve výroku č. I tohoto rozsudku a v rozsahu nad tento rámec žalobu zamítl.

25. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaná byla v řízení většinově úspěšná a měla by tak vůči žalobci právo na náhradu poměrné části nákladů řízení dle Jelikož však žádné náklady řízení neuplatnila a žádné na její straně ani z proběhlého řízení nevyplývají, rozhodl soud o nákladech řízení, jak je shora uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.