Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
16 C 44/2021-27
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Žaganovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 8 390 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 4 090 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 090 Kč za dobu od 3. 7. 2020 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 300 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 300 Kč za dobu od 3. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 4 090 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 090 Kč za dobu od 3. 7. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 300 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 300 Kč za dobu od 3. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického rozkazu) došlou soudu 10. 11. 2020 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 8 390 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 8 390 Kč v zákonné výši 8,25 % ročně za dobu od 3. 7. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 9. 5. 2019 uzavřena smlouva o úvěru ve výši 9 090 Kč (skládající se z půjčené částky 5 000 Kč a kapitalizovaného úroku 4 090 Kč), podle které měla žalovaná splácet týdně 152 Kč. První splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy a další splátky vždy do sedmého dne od předchozí splátky, kdy plněním dlužníka je nejprve hrazena cena půjčky (kapitalizovaný úrok) a poté jistina (půjčené peníze). Ve smlouvě bylo ujednáno, že v případě prodlení s plněním nebo při absenci plnění se stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaná splácela půjčku nepravidelně, zaplatila pouze 700 Kč, a tak částka, jejíhož zaplacení se žalobkyně domáhá, se stala splatnou ke dni 20. 6. 2019, přičemž prodlení žalované nastalo 3. 7. 2020. Žalované byla před podáním žaloby zaslána výzva k plnění podle § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ale bezvýsledně. V doplnění žaloby podáními ze dne 25. 2. 2021 a ze dne 24. 3. 2021 žalobkyně uvedla, že vymáhaná částka 8 390 Kč sestává z těchto nesplacených nároků: jistina 4 605 Kč, úrok 916,20 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 388,10 Kč a odměna obchodního zástupce z hotovostního inkasa splátek 1 480,70 Kč. Zároveň tvrdila, že schopnost žalované splácet úvěr posoudila před a v rámci uzavření úvěrové smlouvy.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.
3. Soud věc projednal a rozhodl na jednání dne 13. 5. 2021 konaném v nepřítomnosti účastníků; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby ve věci bylo jednáno a rozhodnuto bez její osobní účasti. Žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k soudu bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala.
4. Soud provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, tj. smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 9. 5. 2019 včetně smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru (kopie), formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 9. 5. 2019 2017 (kopie), evidenční kartou klienta ze dne 9. 5. 2019 (kopie), platební historií smlouvy číslo (dlužník celé jméno žalované) a předžalobní výzvou podle § 142a o. s. ř. k úhradě dlužného plnění ze dne 30. 4. 2020 včetně dokladu o odeslání této výzvy (kopie), a zjistil tyto rozhodné skutečnosti:
5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 9. 5. 2019 uzavřena písemná smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále též jen„ Smlouva“). Na základě této Smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti dne 9. 5. 2019, přičemž ve Smlouvě bylo ujednáno, že žalovaná zaplatí žalobkyni celkem 9 090 Kč (celková výše spotřebitelského úvěru), tj. součet jistiny úvěru 5 000 Kč, úroku 990 Kč (úroková sazba činila 70,89 % ročně), poplatku za zpracování a doručení úvěru 1 500 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 1 600 Kč, to vše formou 60 týdenních pravidelných splátek ve výši 151,50 Kč. První splátku byla žalovaná povinna uhradit 16. 5. 2019, každou další splátku pak 7. dne po datu splatnosti předchozí splátky. V článku IV. Smlouvy, označeném jako„ Prohlášení klienta“, je mj. uvedeno, že klient prohlašuje, že ohledně jeho osoby nebylo zahájeno insolvenční řízení, že ke dni podpisu této Smlouvy nejsou splněny podmínky pro podání insolvenčního návrhu, že proti němu není vedeno exekuční řízení či řízení o výkonu rozhodnutí a zahájení takového řízení ani nehrozí. Nedílnou součástí Smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru (strana 2. a 3. Smlouvy).
6. Žalovaná dne 9. 5. 2019 podepsala formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, jenž mj. obsahuje popis základních vlastností spotřebitelského úvěru na částku 5 000 Kč, včetně popisu a vyčíslení nákladů spotřebitelského úvěru, a také evidenční kartu klienta, která kromě osobních údajů žalované (rodné číslo, datum narození, číslo občanského průkazu a jeho platnost), adresu výběru splátek úvěru a doručovací adresu, adresu trvalého bydliště, čísla mobilního telefonu, obsahuje informace o majetkových a finančních poměrech žalované. Podle těchto záznamů žalovaná nebyla zaměstnána, pobírala státní podporu ve výši 18 700 Kč měsíčně, další měsíční příjem její domácnosti činil 10 000 Kč, její měsíční výdaje na bydlení činily 4 410 Kč, výdaje na nebankovní závazky 1 303 Kč a celkové výdaje domácnosti byly stanoveny na 13 742 Kč s tím, že disponibilní zůstatek domácnosti představuje 10 548 Kč.
7. Z platební historie smlouvy číslo ze dne 9. 5. 2019 (dlužník celé jméno žalované) bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila žalobkyni celkem 700 Kč.
8. Z kopie předžalobní výzvy dle § 142 o. s. ř. k úhradě dlužného plnění ze dne 30. 4. 2020 včetně dokladu o odeslání této výzvy z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím zmocněného advokáta Mgr. jméno příjmení vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky 8 390 Kč jako nesplacených závazků z úvěru číslo ze dne 9. 5. 2019, a to do 7 dnů od doručení této výzvy (upomínky).
9. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni 9. 5. 2019 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Po právním posouzení skutkového stavu (skutkových zjištění) dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena dne 9. 5. 2019 písemná smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. („ Smlouva“), na jejímž základě žalobkyně dne 9. 5. 2019 poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, jakož i další poplatky sjednané ve Smlouvě. Tuto Smlouvu je třeba hodnotit ve smyslu ustanovení § 1810 o. z. jako smlouvou spotřebitelskou, neboť žalobkyně ji uzavírala jako podnikatel s žalovanou jako spotřebitelem. Povinností žalobkyně před uzavřením Smlouvy bylo řádně prověřit úvěruschopnost žalované, kdy tato povinnost má chránit nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale také pozici úvěrujícího a společnost jako celek, neboť předchází negativním důsledkům neplnění peněžitých závazků, předlužení a insolvence. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně prověřit spotřebitelovu schopnost splatit úvěr podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to absolutní, když jde ve svém důsledku o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (§ 580 o. z.) a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). V souladu s rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/2018 je totiž nutno dotčená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyložit tak, že soud je povinen i bez námitky spotřebitele zkoumat, zda (ne) došlo k porušení předsmluvní povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
13. Žalobkyně v daném případě tvrdila, že schopnost žalované splácet úvěr řádně posoudila před a v rámci uzavření Smlouvy tak, že čerpala informace od žalované k jejím osobním a majetkovým poměrům a provedla kontrolu údajů v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolu rodného čísla a občanského průkazu žalované dálkovým systémem společnosti právnická osoba, kontrolu aktuálního počtu exekucí v databázi Centrální evidence exekucí prostřednictvím dálkového systému společnosti právnická osoba (s nulovým výsledkem), kontrolu aktuálního stavu v insolvenčním rejstříku prostřednictvím dálkového systému společnosti právnická osoba (s nulovým výsledkem), kontrolu platební historie žalované ve své databázi včetně historie veškerých záznamů o žalované, vyhodnocení aktuální finanční situace dle poskytnutých podkladů žalované zaznamenaných v evidenční kartě klienta sepsané před samotným poskytnutím úvěru a také vyhodnocení příslušné lokality bydliště a lokality zdrojů příjmů žalované na základě vědomostí z praxe z„ terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti. Žádné důkazy k prokázání těchto tvrzení však žalobkyně neoznačila, respektive nepředložila. Jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohla být soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila a doložila důkazy k prokázání výše uvedených tvrzení, zejména důkazy týkající se ověření příjmů a výdajů žalované. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr. Soud za této situace vyhodnotil Smlouvu jako absolutně neplatnou a nárok žalobkyně posoudil podle ustanovení § 2991 a násl. o. z. o bezdůvodném obohacení, když žalobkyně v řízení prokázala, že poskytla žalované na základě neplatné Smlouvy peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaná jí uhradila toliko částku 700 Kč. Tuto částku je třeba odečíst od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 5 000 Kč, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání plnění z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly.
14. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení pohledávky ve výši 4 300 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním dluhu ve výši 4 300 Kč, a to nejpozději počínaje dnem 3. 7. 2020, když podle předžalobní výzvy k plnění ze dne 30. 4. 2020 byla povinna splnit dluh ze Smlouvy do 7 dnů od jejího doručení, soud ji zavázal v souladu s ustanovením § 1970 o. z. k povinnosti uhradit úrok z prodlení z dlužné jistiny 4 300 Kč za dobu od 3. 7. 2020 do zaplacení v požadované výši 8,25 % ročně. Ve zbytku, tj. ohledně částky 4 090 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 090 Kč za dobu od 3. 7. 2020 do zaplacení, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
15. O lhůtě ke splnění povinností žalované stanovených rozsudečným výrokem II. bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.
16. Výrok III. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky reflektuje výsledek sporu a je v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci je v zásadě stejný.
17. V souladu s ustanovením § 202 odst. 2 o. s. ř. proti tomuto rozsudku odvolání není přípustné, neboť rozsudek byl vydán v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.