Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 186/2021-15
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 4 060 Kč s příslušenstvím
takto:
Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 4 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 020 Kč od 15. 11. 2019 do zaplacení, 10% ročně z částky 1 020 Kč od 21. 11. 2019, 10% ročně z částky 1 000 Kč od 23. 11. 2019 do zaplacení, 10% ročně z částky 1 020 Kč od 3. 12. 2019 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
Odůvodnění:
Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 4 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 020 Kč od 15. 11. 2019 do zaplacení, 10% ročně z částky 1 020 Kč od 21. 11. 2019, 10% ročně z částky 1 000 Kč od 23. 11. 2019 do zaplacení, 10% ročně z částky 1 020 Kč od 3. 12. 2019 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 4 060 Kč návrhem podaným dne 15. 2. 2021 s odůvodněním, že žalovaná ve dnech 14. 11. 2019, 20. 11. 2019, 22. 11. 2019 a 2. 12. 2019 použila vozů MHD, které provozuje žalobkyně, bez platných jízdenek. Žalovaná nezaplatila jízdné, ani přirážku k jízdnému, ačkoliv jí žalobkyně adresovala výzvu k úhradě dlužných částek. Soud ve věci jednal a rozhodoval dne 14. 6. 2021 v nepřítomnosti účastníků (§101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy žalovaná, ač řádně vyrozuměna o termínu jednání, se neomluvila, s tím, že pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní.
2. Soud má za zjištěné, že žalovaná dne 14. 11. 2019 v 10:59 hodin použila jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince 11, dne 20. 11. 2019 v 8:56 hodin použila jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince 11, dne 22. 11. 2019 v 7:14 hodin použila jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince 11, dne 2. 12. 2019 v 7:11 hodin použila jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince 11, ani v jednom případě neuhradila jízdné. Žalované tak bylo vyúčtováno za každou jízdu jízdné po 20 Kč a přirážky k jízdnému po 1 000 Kč. Žalovaná uvedené částky dosud neuhradila.
3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná porušila přepravní řád, neboť se při kontrole neprokázala platným jízdním dokladem. K povinnostem cestujícího patří prokázat se platným jízdním dokladem, jinak zaplatit jízdné a smluvními podmínkami stanovenou přirážku. Žalovaná cestovala vozem dopravního podniku bez platné jízdenky. Žalovaná tím, že se pověřenému pracovníkovi dopravního podniku neprokázala platnou jízdenkou, nesplnila povinnost uloženou jí v ustanovení § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v platném znění, a dopravnímu podniku vzniklo oprávnění požadovat po žalované jízdné a přirážku, jejíž výše je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni přirážky k jízdnému v celkové výši 4 000 Kč a jízdné v celkové výši 80 Kč, žalobkyně požadovala pouze jízdné ve výši 60 Kč.
4. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
5. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.
6. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.