Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 190/2019-68
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Vaníčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 14 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 6. 12. 2015 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 6. 12. 2015 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 14 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, dne 6. 10. 2015 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě pr. předchůdce žalobkyně poskytl žalované 14 000 Kč převodem na bankovní účet, který sdělila žalovaná. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do data splatnosti (5. 12. 2015) poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Předmětem žalobního návrhu je půjčená částka 14 000 Kč, coby bezdůvodné obohacení. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Předchůdci žalobkyně tak vznikla pohledávka, kterou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 převedl na žalobkyni. Žalovaná však žalobkyni ani přes předžalobní upomínku ničeho neuhradila.
K jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř., neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.
Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:
Z žádosti ze dne 6. 10. 2015 formuláře loan application (dle žalobkyně smlouvy o půjčce) bylo zjištěno, že se jedná o tabulku informací k částce 14 000 Kč, osobních informací žalované a je nazvaná„ loan application“, není podepsaná, není zřejmé, kdo ji vyhotovil, zda to bylo přes internet. Ze standardních evropských informací o spotřebitelském úvěru, standardních podmínek smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že nejsou podepsány. Z„ výpisů“ z účtu a potvrzení o provedené platbě ze dne 6. 10. 2015 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně převedl 14 000 Kč na účet č. bankovní účet. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 9. 2018 a z podacího archu ze dne 20. 9. 2018 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výpisu z OR žalobkyně byla zjištěna její subjektivita. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 1. 2018, že žalovaná byla vyzvána k úhradě.
Předchůdkyně žalobkyně tedy zaslala na účet č. bankovní účet částku ve výši 14 000 Kč na základě informací, které poskytla nějaká osoba přes internet. Nebylo prokázáno podepsání smlouvy. V řízení nebylo prokázáno, kdo je majitelem účtu č. bankovní účet.
Podle § 6 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.
Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.
Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu závěru:
V dané věci dospěl soud k závěru, že nedošlo k řádnému ujednání o uzavření smlouvy včetně dalších ujednání. Smlouva není opatřena řádným podpisem žalované, a soudu nebyla doložena ani žádná odpovídající písemná korespondence mezi účastníky zachycující její obsah. Nebylo prokázáno, kdo je majitelem účtu č. bankovní účet.
Nebylo prokázáno, že by smlouva mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, byla platně uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní. Soud se tak zabýval, zda došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované. V řízení nebylo prokázáno, kdo je majitelem účtu, na který byly právním předchůdcem žalobkyně zaslány finanční prostředky ve výši 14 000 Kč.
Zástupce žalobkyně byl před jednáním vyzván, aby doložil majitele účtu. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o.s.ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně majitele účtu. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.
Jelikož nebylo v řízení prokázáno, že původní věřitel poskytl finanční prostředky na účet, který patří žalované, soud žalobu zcela zamítl.
Protože žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, a žalované žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.