Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 22/2020-85
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr Janem Zdražilem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 6 590 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 210 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky: 4 384 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení
480 Kč od 10. 8. 2017 do zaplacení
224 Kč od 10. 8. 2017 do zaplacení
1 122 Kč od 15. 8. 2017 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 380 Kč
s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 95 Kč od 20. 6. 2017 do zaplacení a z částky 285 Kč od 26. 7. 2017 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 210 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky: 4 384 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení 480 Kč od 10. 8. 2017 do zaplacení 224 Kč od 10. 8. 2017 do zaplacení 1 122 Kč od 15. 8. 2017 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 380 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 95 Kč od 20. 6. 2017 do zaplacení a z částky 285 Kč od 26. 7. 2017 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 590 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazené dodávky elektřiny dle smlouvy ze dne datum za období od 13. 5. 2016 do 14. 7. 2017 a z titulu neuhrazené dodávky plynu dle smlouvy ze dne datum za období od 2. 6. 2016 do 20. 7. 2017, které do odběrného místa žalovaného na adrese adresa. Součástí žalovaných nároků jsou i poplatky za zaslané upomínky v celkové výši 380 Kč (3 x 95 Kč).
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den datum. Vzhledem k tomu, že se nikdo z řádně předvolaných účastníků k nařízenému jednání nedostavil (žalobkyně a její právní zástupce se omluvili), projednal soud věc v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů.
4. Z důkazů založených ve spise učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému v období od 13. 5. 2016 do 14. 7. 2017 elektřinu a v období od 2. 6. 2016 do 1. 11. 2016 plyn do odběrného místa žalovaného na adrese adresa v obec, přičemž žalovanému dodávku elektřiny vyúčtovala částkami 4 384 Kč a 480 Kč fakturami splatnými dne 15. 5. 2017 a 9. 8. 2017 a dodávky plynu částkami 224 Kč a 1 122 Kč fakturami se splatností dne 8. 12. 2016 resp. dne 14. 8. 2017. Žalovanému byly vyúčtovány i tři poplatky za zaslané upomínky po 95 Kč, jejichž doručení či zaslání žalovanému nebylo předloženými důkazy prokázáno. Žalovaný vyúčtované dodávky elektřiny a plynu dosud nezaplatil, přestože jej žalobkyně, na kterou byla pohledávka smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena, k tomu vyzývala předžalobní upomínkou ze dne 26. 9. 2019.
5. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že je žaloba důvodná jen z části.
6. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zák. č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
7. Podle § 72 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu.
8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jakožto obchodníkem s elektřinou a žalovaným jakožto zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu (§ 50 a § 72 zákona č. 458/2000 Sb. ), na jejichž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do výše uvedeného odběrného místa elektřinu a plyn, a žalovaný se zavázal zaplatit za jejich odběr dohodnutou cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně ve výše uvedeném období vyúčtovala žalované za dodávku elektrické energie částku 4 864 Kč a za dodávku plynu částku 1 346 Kč. Protože dlužná částka za odebranou elektřinu a plyn nebyla žalovaným dosud uhrazena, soud shledal žalobu v této části důvodnou, a proto jí s odkazem na shora uvedené skutečnosti co do částky 6 210 Kč vyhověl, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po výše uvedených datech splatnosti jednotlivých faktur, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Naproti tomu soud zamítl ve výroku II. žalobu v části týkající se žalovaných poplatků za odeslané upomínky ve výši 380 Kč (3 x 95 Kč) včetně souvisejícího úroku z prodlení, neboť jejich odeslání žalovanému žalobkyně neprokázala.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v poměrně nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Přiznané náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 5 808 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že se v dané věci jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na exekuci.