Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
13 C 18/2021-52
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Svobodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 675 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,20 Kč, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,20 Kč, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se svým návrhem domáhala uhrazení částky 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,20 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že v souladu § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud anonymizováno po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Jelikož žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně, jakožto provozovatele televizního vysílání ze zákona nereagoval, žalobkyně jej dle shora citovaného zákona zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byl žalovaný písemně žalobkyní informován. Shora popsaným jednáním se stal žalovaný poplatníkem televizního poplatku ze zákona a současně žalovanému vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši.
Žalovaný s návrhem nesouhlasil s tím, že na adrese adresa, není zde dovoleno bydlet, jedná se pouze o technické připojení z důvodu stavby. S anonymizována dvě slova i anonymizováno komunikoval a zdůraznil, že v jeho bytě je elektrická energie vedena na jeho matku, která zde na televizi kouká a řádně platí poplatky, což doložil.
Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.
Žalobkyně zaslala dopisem ze dne 29. 5. 2019 žalovanému výzvu k přihlášení poplatníka anonymizováno s tím, že žalovaný na adrese adresa, odebírá elektrickou energii, ale není mezi plátci televizních poplatků. Výzva byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 11. 6. 2019 uložením zásilky. Žalovaný byl evidován jako poplatník televizních poplatků v srpnu 2019, o čemž byl informován dopisem ze dne 28. 8. 2019. Žalovaný byl dále vyzýván k úhradě dluhu společností anonymizována dvě slova, oddělení jméno dopisy ze dne 15. 3. 2020, 27. 5. 2020 a 15. 7. 2020. Žalovaný emailem ze dne 28. 5. 2020 sdělil obec anonymizována dvě slova, oddělení jméno, že televizní přijímač v jeho bytě je hrazen platbou SIPO a doložil v příloze tyto platby. Na tento email reagovala anonymizována dvě slova, oddělení jméno tak, že na uvedené spojovací číslo SIPO není uvedeno jméno žalovaného, je třeba doložit čestné prohlášení o společné domácnosti s paní příjmení a v případě, že tuto skutečnost nedoloží, bude věřitel na uhrazení dluhu trvat. Žalovaný na tento email obratem odpověděl tak, že čestně prohlašuje, že na televizor v jeho bytě kouká jeho matka a platí poplatek. Na základě této korespondence, jak vyplývá z vyjádření žalobkyně, žalobkyně evidenci žalovaného ukončila v březnu 2021, na základě uvedení, že žalovaný žije s matkou na adrese adresa, která poplatky hradí od roku 2017. Z potvrzení anonymizována dvě slova bylo zjištěno, že odběr elektřiny na adrese adresa, elektrické spotřebiče zde byly pouze ohřev vody, přímotopné topení, žárovka, nabíječka a zvonky.
Po právní stránce soud posoudil věc tak, že se žalobce svou žalobou proti žalovanému domáhá podle § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích zaplacení televizního poplatku.
Žalobkyni se nepodařilo prokázat tvrzení, že žalovaný je odběratelem elektřiny připojené k distribuční soustavě a není poplatníkem televizního poplatku, když už v době podání žaloby věděla, že televizní poplatek platí matka žalovaného, která bydlí v bytě žalovaného a platí poplatek od roku 2017. Soud zdůrazňuje, že žalovanému bylo sděleno, že pokud nedoloží čestné prohlášení o společné domácnosti s paní příjmení, bude věřitel na uhrazení dluhu trvat. Přestože žalovaný čestné prohlášení zaslal, byla podána žaloba. Zároveň žalovaný prokázal, že smlouva o připojení elektrické energie na adrese adresa. Soud tak považuje za návrh nepřiměřeně tvrdý vůči žalovanému, a to za situace, kdy sama žalobkyně již před podáním žaloby věděla, že v bytě s žalovaným na adrese adresa.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyně vzdala účasti na jednání, nemohla být soudem v průběhu jednání poučena podle § 118a odst. o.s.ř. tak, aby doplnila svá tvrzení a navrhla důkazy potřebné k jejich prokázání. Svého procesního práva se tak vzdala a nese tak následky ve formě věcně nepříznivého rozhodnutí.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (vyjádření k žalobě a účast při jednání) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.