Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 105/2021-15
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 28 764 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 28 764 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 28 764 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 603 Kč k rukám Mgr. jméno jméno, advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 28 764 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 28 764 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 603 Kč k rukám Mgr. [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 2. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 28 764 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 29. 5. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému revolvingový úvěr s výší úvěrového limitu 80 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 29. 10. 2020. Schopnost žalovaného splatit úvěr byla právním předchůdcem žalobce ověřena z příjmů a výdajů žalovaného s tím, že právní předchůdce žalobce poskytoval úvěry maximálně ve výši 90% rozdílu mezi výdaji a příjmy úvěrovaného. Žalovaný z poskytnutého úvěrového limitu vyčerpal celkem 28 763,59 Kč a dosud takto poskytnutý úvěr ani částečně nesplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno. Žalovaný nereagoval ani na výzvu zaslanou mu žalobcem před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto dle § 115a o.s.ř. jednání ve věci nenařídil a rozhodl věc bez účasti účastníků na základě listinných důkazů obsažených ve spisu. Soud si je vědom, že od 24. 5. 2021 probíhá u Krajského soudu v obec pod sp.zn. insolvenční spisová značka insolvenční řízení žalovaného, nicméně v tomto řízení dosud nebylo rozhodnuto o úpadku žalovaného a není tak dosud dán důvod k přerušení řízení.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o revolvingovém úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 29. 5. 2020 včetně formuláře pro standardní informace o úvěru, obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce ohledně předmětného úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 20. 12. 2019 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, přílohou této smlouvy obsahující specifikaci postupované pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky obsahující i výzvu před podáním žaloby z 23. 11. 2020 včetně podacího lístku.
4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v průběhu řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 29. 5. 2020 dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému revolvingový úvěr s výší úvěrového limitu 80 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 29. 10. 2020. Schopnost žalovaného splatit úvěr byla právním předchůdcem žalobce ověřena z příjmů a výdajů žalovaného a veřejně dostupných rejstříků s tím, že právní předchůdce žalobce poskytoval úvěry maximálně ve výši 90% rozdílu mezi výdaji a příjmy úvěrovaného, přičemž tento způsob ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr považuje soud vzhledem k výši limitu úvěru za dostačující. Žalovaný z poskytnutého úvěrového limitu vyčerpal celkem 28 763,59 Kč a dosud takto poskytnutý úvěr ani částečně nesplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno. Co do výše přitom odpovídá žalobou uplatněný nárok smluvnímu ujednání účastníků smlouvy o úvěru, přičemž v tomto řízení se žalobce domáhá pouze vrácení jistiny úvěru a zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se rovněž nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci ocitl ohledně jistiny dluhu ode dne následujícího po splatnosti úvěru v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení a repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť neshledal důvody k výjimečnému umožnění delší lhůty k plnění nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 151 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč za 3 hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) po 300 Kč dle § 14b / odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b / odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.