Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 205/2020-46
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částky 4 182,78 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 182,78 Kč s 15,49 % úrokem ročně z částky 3 125,14 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení a s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 182,78 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o 1 000 Kč s 15,49 % úrokem ročně z částky 1 057,64 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení a s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 000 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 086 Kč k rukám jejího zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 182,78 Kč s 15,49 % úrokem ročně z částky 3 125,14 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení a s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 182,78 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o 1 000 Kč s 15,49 % úrokem ročně z částky 1 057,64 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení a s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 000 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 086 Kč k rukám jejího zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 4 182,78 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela za použití prostředku dálkové komunikace prostřednictvím své platformy na internetových stránkách webová adresa dne datum Smlouvu o hotovostním úvěru číslo na základě které žalované vyplatila úvěrové prostředky ve výši 20 000 Kč. Peněžní prostředky byly poskytnuty za smluvený poplatek 400 Kč s tím, že žalovaná se zavázala úvěrové prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 15,49 % ročně ve dvanácti měsíčních splátkách po 1 880 Kč. Dlužná částka je podle žalobkyně tvořena neuhrazenou jistinou úvěru ve výši
3 125,14 Kč, kapitalizovanými úroky ke dni zesplatnění, a to ke dni 26. 2. 2020 ve výši 57,64 Kč a dále smluvní pokutou ve výši 1 000 Kč. Smluvený úrok ve zmíněné sazbě 15,49 % ročně požadovala žalobkyně ode dne následujícího po zesplatnění úvěru ze součtu uvedených částek odpovídající tedy neuhrazené jistině úvěru, úroku a zmíněné smluvní pokuty.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně nabízí neomezenému počtu zájemců prostřednictvím svých internetových stránek webová adresa) úvěry podle předem zveřejněných úvěrových podmínek, které se stávají součástí případně uzavřené smlouvy o úvěru. Soud dále zjistil, že žalovaná se skutečně obrátila na žalovanou s žádostí o úvěr a samotná smlouva označená jako Smlouva o hotovostním úvěru byla za použití prostředků dálkové komunikace mezi účastníky uzavřena dne datum. V rámci jednání o uzavření smlouvy měla žalobkyně od žalované k dispozici její občanský průkaz, přičemž úvodní rubrika zmíněné smlouvy o úvěru obsahovala další personálie žalované včetně bankovního spojení, a to čísla účtu bankovní účet. Z obsahu smlouvy vyplývá, že se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěrové prostředky ve výši 20 000 Kč za poplatek
400 Kč s tím, že žalovaná se zavázala uhradit celkem 22 083,70 Kč s konečným datem splatnosti úvěru 16. 11. 2019 ve dvanácti měsíčních splátkách po 1 880 Kč splatných na účet uvedený ve smlouvě a identifikované příslušným variabilním symbolem, který byl rovněž v této smlouvě uveden. Soud má rovněž k dispozici evidenci žalobkyně o postupné úhradě dlužné částky, z níž vyplývá, že žalovaná uhradila 10 splátek v celkové výši 18 972 Kč, přičemž toto tvrzení vyplývající z uvedeného záznamu řízení žalovaná v průběhu řízení s ohledem na její procesní pasivitu nevyvrátila. Soud dále zjistil, že žalobkyně měla k dispozici výpis ze zmíněného účtu žalované, tj. z účtu č. bankovní účet za období měsíce srpna, září a října roku 2018, z něhož tedy vyplývá, že žalovaná je skutečnou majitelkou zmíněného účtu. Soud dále zjistil, že peněžní prostředky ve výši
19 600 Kč, tj. zjevně smluvená výše úvěru 20 000 Kč ponížena o zmíněný poplatek 400 Kč, byla skutečně dne datum poskytnuta z účtu žalobkyně vedeného o právnická osoba pod č. bankovní účet, a to na zmíněný účet, jehož majitelkou je žalovaná. Z již jednou zmíněné Smlouvy o hotovostním úvěru ze dne datum dále vyplývá, že tato smlouva obsahovala ujednání představující oprávnění žalobkyně pro případ, že žalovaná nebude řádně splácet poskytnuté peněžní prostředky. K těmto oprávněním náleží právo žalobkyně účtovat náklady účelně vynaložené na vymáhání dluhu, požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč, a to za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu, v případě prodlení dvou měsíčních splátek po sobě nebo jedné splátky déle než tři měsíce právo požadovat nesplacenou jistinu včetně dlužného úroku a případných jiných plateb, tj. tzv. zesplatnit úvěr, dále požadovat jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny, úroku a pojistného, požadovat smluvený úrok a dále úrok z prodlení dle platného nařízení vlády. Soud dále zjistil, že se žalobkyně na žalovanou obrátila s přípisem ze dne 26. 2. 2020, ve kterém ji sdělila, že žalovaná ztrácí výhodu splátek a žalobkyně zesplatňuje úvěr poskytnutý na základě zmíněné smlouvy ze dne datum s tím, že dosud uhradila pouze 10 splátek ve výši 18 972 Kč, přičemž s úhradou dalších splátek se ocitla v prodlení. Podle uvedeného sdělení dlužná částka představuje 4 182,78 Kč, kterou měla žalovaná zaplatit na účet žalobkyně. Uvedenému přípisu předcházela výzva před zesplatněním ze dne 19. 12. 2019, v níž byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných splátek, které měly být zaplaceny ke dni 16. 10. 2019, 16. 11. 2019 s tím, že dluh představoval již jednou zmíněnou částku 4 182,78 Kč.
4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl závazek v podobě Smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. obč. zák., na základě které žalobkyně jako úvěrující splnila svojí povinnost poskytnout žalované peněžní prostředky ve smluvené výši, tj. je výši 20 000 Kč, resp. peněžní prostředky ponížené o ve smlouvě domluvenou platbu za poskytnutí úvěru ve výši 400 Kč. Přestože smlouva byla uzavřena za použití prostředku dálkové komunikace, neměl soud pochybnosti o právním jednání žalované směřující k přistoupení ke smlouvě uvedenému obsahu, neboť žalobkyně předložila důkazy prokazující totožnost žalované, a to její občanský průkaz, dále výpis z jejího účtu, který je pro soud důkazem o tom, že žalovaná je majitelkou uvedeného účtu, na který byly poskytnuty peněžní prostředky tak, jak vyplývá z příslušného záznamu o transakci těchto peněžních prostředků ze strany žalobkyně. Žalovaná v průběhu řízení nevyvrátila tvrzení žalobkyně, že z poskytnutých peněžních prostředků nevrátila na jistině částku 3 125,14 Kč, což odpovídá rovněž záznamu žalobkyně o předchozích uskutečněných platbách ze strany žalované směřující k úhradě úvěru spolu se smluvenými úroky, a soud tak žalované uložil povinnost zmíněnou částku představující nesplacený úvěr žalobkyni vrátit, a to včetně smluvených úroků 57,64 Kč, které byly tzv. kapitalizovány ke dni 26. 2. 2020. Soud dále dospěl k závěru, že žalobkyně oprávněně v souladu s příslušným ujednáním ve smlouvě využila svého oprávnění požádat o splacení zbývající části úvěru s ohledem na prodlení žalované. Žalovaná je z dlužné částky ode dne následujícího rovněž povinna zaplatit smluvený úrok 15,49 % ročně jako cenu poskytnutých peněžních prostředků, které má stále ve své dispozici. Na druhé straně však soud neshledal důvodný požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč Smlouva sice obsahovala ujednání o smluvní pokutě, avšak smluvní pokuta nebyla sjednána pro jedno konkrétní porušení smlouvy, ale pro více případů porušení smlouvy tak, jak je shora zmíněno. Z obsahu žalobních tvrzení, a ani z výzev, kterými se žalobkyně na žalovanou obrátila, není zjevné, jaký druh smluvní pokuty žalobkyně vůči žalované uplatnila, přičemž soud není oprávněn, a ani povinen si tuto skutečnost bez příslušného doplnění skutkových tvrzení a předložení příslušných důkazů dovozovat. V této části soud tedy žalobu pro neunesení břemene tvrzení shledal žalobu nedůvodnou, a již se nezabýval ani tím, zdali žalobkyně oprávněně požadovala z této smluvní pokuty smluvený obchodní úrok. Soud tak žalobě vyhověl pouze co do požadavku na zaplacení neuhrazené jistiny úvěru spolu s kapitalizovaným úrokem, přičemž zmíněný obchodní úrok je žalovaná povinna zaplatit pouze z neuhrazené jistiny úvěru, a nikoliv z již kapitalizovaného úroku, což je v daném případě nepřípustný anatocismus, kdy žalobkyně požaduje úrok z již jednou vyčísleného úroku, a to opět, aniž by tento svůj požadavek podepřela příslušnými skutkovými tvrzeními. Soud dále vyhověl požadavku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, jdoucího ode dne následujícího, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dluhu, neboť tento požadavek je v souladu s ustanovením § 1970 obč. zák.
5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , na základě kterého soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil s přihlédnutím k poměru úspěchu a neúspěchu stran řízení ve vztahu k předmětu řízení. Žalobkyni v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady v podobě soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále odměna advokáta za zastupování žalobkyně v řízení určená podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, a to odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vypracování předžalobní upomínky a sepis žaloby) spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby a příslušná DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního právního předpisu. Tyto náklady představují 2 089 Kč. Jelikož žalobkyně byla v řízení úspěšná co do 76 % předmětu řízení a žalovaná co do 24 % řízení, přísluší žalobkyni 52 % nákladů, které jí v souvislosti s tímto řízením vznikly, tj. částka 1 086 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. . V daném případě soud dospěl k závěru, že při ustanovení odměny advokáta je třeba aplikovat zmíněné ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se v daném případě jedná o řízení obsahující požadavek skutkově i právně podobný věcem, které žalobkyně opakovaně s ohledem na nabízený bankovní produkt uplatňuje nejen u zdejšího soudu, a tudíž zjevně využívá pro tato podobná řízení jednotné žalobní vzory.
6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovanou příznivější, než zákonem určené tří denní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat výkonu rozhodnutí.