Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 410/2019-38
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 3 100 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč ve výši 9,00 % ročně za dobu od 18. 5. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 100 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 1 100 Kč ve výši 9,00 % ročně za dobu od 10. 9. 2016 do zaplacení, a dále v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení z částky 2 000 Kč ve výši 9,00 % ročně za dobu od 10. 9. 2016 do 17. 5. 2021, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 432 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč ve výši 9,00 % ročně za dobu od 18. 5. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 100 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 1 100 Kč ve výši 9,00 % ročně za dobu od 10. 9. 2016 do zaplacení, a dále v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení z částky 2 000 Kč ve výši 9,00 % ročně za dobu od 10. 9. 2016 do 17. 5. 2021, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 432 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 9. 9. 2019, domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 100 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalovanému bezhotovostním převodem částku 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal společnosti vrátit zapůjčenou částku nejpozději do 9. 9. 2016. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Původní věřitelce proto vzniklo právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 1 % denně po dobu maximálně 30 dnů, což činí 600 Kč. Dále vzniklo původní věřitelce právo požadovat ve smyslu čl. 12 obchodních podmínek náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč. Pohledávka byla posléze postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobnímu požadavku nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření, předvolání k jednání nařízenému na den 3. 6. 2021 a všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v obec obec, ulice a číslo. Zásilka obsahující všechny uvedené listin y byla doručena žalovanému dne 17. 5. 2021, kdy nastala fikce doručení podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10 .
3. K ústnímu jednání nařízenému na den 3. 6. 2021 se předvolaní účastníci nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil dopisem ze dne 17. 5. 2021, žalovaný neúčast u jednání neomluvil. Soud za této situace jednal a rozhodl v nepřítomnosti zástupce žalobkyně a žalovaného podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o zápůjčce, obchodních podmínek, bankovního výpisu, smlouvy o postoupení pohledávek a předžalobní výzvy včetně podacího archu. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:
5. Na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce soud považuje za prokázané, že společnost právnická osoba jako věřitelka a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne 10. 8. 2016 elektronickou cestou na dálku smlouvu, jejímž předmětem byl závazek věřitelky poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit dluh 30 dnů, tedy do 9. 9. 2016. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, podle článku 9.1. smluvních podmínek klient, který nesplnil povinnost splatit půjčku v den její splatnosti, musí zaplatit věřiteli penále z prodlení ve výši 1 procenta (1%) za každý den prodlení ze splatné částky, která nebyla včas splacena, a to za každou poskytnutou půjčku. Penále z prodlení se začne vyměřovat následující kalendářní den po dni splatnosti půjčky a vyměřování končí po 30 (třiceti) dnech nebo v ten den, kdy bude klientem zaplacená splatná částka i pokuty za neplnění připsány na bankovní účet věřitele. Podle článku 9.3. poruší-li klient svou povinnost vrátit včas poskytnutou půjčku nebo částku splátkového kalendáře, je věřitel oprávněn na klientovi nárokovat sankční poplatek ve výši 500 Kč za náklady spojené s každou písemnou upomínkou, která se zasílá na sedmý a dvacátý první den v prodlení. Ze sdělení právnická osoba ze dne 3. 12. 2020 bylo zjištěno, že majitelem a disponentem účtu uvedeného ve smlouvě, tj. účtu č. bankovní účet je žalovaný, dne 10. 8. 2016 byla na tento účet připsána částka 2 000 Kč z protiúčtu, jehož majitelem je společnost právnická osoba Na základě smlouvy o postoupení pohledávek považuje soud za prokázané, že dne 27. 6. 2017 společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byl závazek postupitele postoupit na postupníka své pohledávky uvedené v seznamu tvořícím přílohu k této smlouvě; v příloze se nachází i pohledávka za žalovaným.
6. Z předložených důkazů nebylo soudem zjištěno, že by předchůdkyně žalobkyně jakýmkoliv způsobem prověřovala úvěruschopnost žalovaného.
7. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.
8. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně na základě elektronicky uzavřené smlouvy poslala žalovanému na jeho účet částku 2 000 Kč. Podle názoru soudu je ale třeba uzavřenou smlouvu o zápůjčce hodnotit jako neplatnou, neboť žalobkyně ani po výzvě soudu obsažené v předvolání k jednání nijak nedoložila, že by její předchůdkyně jako poskytovatel zápůjčky při uzavírání smlouvy o zápůjčce prověřovala s odbornou péčí ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr řádně splácet. K jednání nařízenému na den 3. 6. 2021 se žalobkyně nedostavila, tím se sama zbavila možnosti být poučena o potřebě doložit soudu další důkazy a doplnit tvrzení, čímž zmařila soudu poslední možnost být o tomto poučena. Jelikož jde o neplatnost absolutní, soud k ní musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud zde odkazuje na ustálenou judikaturu Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu, vnitrostátní soud členského státu je tak povinen provést výklad vnitrostátního práva (v této věci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku ) v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008. Výklad je tak nutno provést zejména tak, aby dosáhl výsledku zamýšleného touto směrnicí, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: číslo). Toto zcela akceptoval také Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012 Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení - ve vztahu ke směrnici číslo rozsudkem ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C číslo, EU:C: číslo, bod 32, ke směrnici Rady číslo rozsudek ze dne 17. 12. 2009, jméno jméno, C číslo, EU:C: číslo, bod 29, ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999 číslo rozsudkem ze dne 3. 10. 2013, příjmení jméno, C číslo, EU:C: číslo, bod 39. Odvolací soud tak nemá jakékoliv pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. 6. 2015, příjmení, C číslo, EU:C: číslo, bod 42 a citovaná judikatura). Z toho jednoznačně vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. 10. 2007, Rampion a Godard, C číslo, EU:C: číslo, body 61 a 65). Tato koncepce byla obecně akceptována i v ústavněprávní rovině (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10 , bod 41). příjmení závěr pak vyplývá z aktuálního stanoviska generální advokátky jméno příjmení ve věci C číslo právnická osoba proti YU, ZT a ve věci C číslo, OPR. - právnická osoba proti GK, v němž generální advokátka k žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, ve smyslu výkladu článku 8 Směrnice 2008 číslo, o spotřebitelském úvěru, navrhla soudnímu dvoru EU, aby na předběžnou otázku, zda se musí spotřebitel porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost na své straně při uzavření smlouvy o úvěru dovolat neplatnosti smlouvy, či zda k porušení této povinnosti přihlíží vnitrostátní soud z úřední povinnosti, navrhla stanovisko, podle jehož obsahu v případě, že vnitrostátní soud zjistí z úřední povinnosti porušení článku 8 Směrnice 2008 číslo, musí s výhradou případné opačné vůle spotřebitele vyvodit všechny důsledky, které podle vnitrostátního práva z tohoto zjištění plynou, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, a to případně bez přihlédnutí k uplynutí prekluzivní lhůty, jsou-li sankce stanovené tímto právem účinné, odrazující a přiměřené. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 2390 občanského zákoníku přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Následkem neplatnosti smlouvy o zápůjčce je pak povinnost stran neplatné smlouvy vzájemný vztah vypořádat v režimu ustanovení § 2991 občanského zákoníku , podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Soud za popsané situace zavázal žalovaného k povinnosti vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši prokazatelně vyplacené jistiny, tedy částku 2 000 Kč. Ve zbytku, tedy co do požadavku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 600 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, žalobu z výše uvedených důvodu pro neplatnost smlouvy a ujednání ohledně těchto dalších nároků zamítnul.
10. Soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení z jistiny 2 000 Kč za dobu od 18. 5. 2021 do zaplacení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platné k prvnímu dni prokázaného prodlení (9 % ročně), v návaznosti na doručení žaloby žalovanému dne 17. 5. 2020. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl již dříve vyzván žalobkyní čí úvěrujícím k úhradě dlužné částky, soudu nebyla předložena ani předžalobní upomínka. Ve zbytku, tj. za dobu od 10. 9. 2016 do 17. 5. 2021, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl stejně jako požadavek na úhradu úroku z prodlení z částky, která byla soudem zamítnuta i co do jistiny.
11. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která má všechny náležitosti podle § 1879 a násl. občanského zákoníku . V příloze se mezi postupovanými pohledávkami nachází i pohledávka za žalovaným.
12. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. v návaznosti na procesní úspěch ve věci tak, že zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce částku 432 Kč. Procesní úspěch žalobkyně ve věci je 64,5 % a její neúspěch činí 35,5 %, rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem je 29 % a v tomto rozsahu má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení. Celková částka náklad činí 1 489 Kč a zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve výši celkem 600 Kč, a to po 200 Kč za každý úkon právní služby (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis žaloby a 3. sepis předžalobní upomínky), 3/ náhradu hotových výdajů ve výši celkem 300 Kč, tj. po 100 Kč za každý uváděný provedený úkon právního zastoupení, tj. podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v platném znění a 4/ náhradu DPH ve výši 189 Kč jako 21 % ze součtu zmíněné odměny za zastoupení a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 900 Kč, podle vyhlášky č. 618/2004 Sb. Soud v daném případě neshledal žádné předpoklady pro snížení či úpravu odměny za právní zastoupení ve smyslu ustanovení § 150 nebo ustanovení § 151 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , žádné takové okolnosti ani nebyly tvrzeny. Žalovaný byl k úhradě písemně vyzýván před podáním žaloby ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. o. s. ř. výzvou advokáta žalobkyně ze dne 10. 4. 2019, přesto dluh nesplnil. Nemůže pak jít k tíži žalobkyně, že jí v souvislosti se soudním vymáháním dluhu vznikly náklady.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ).