Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 51/2021-29

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 2 100 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 100 Kč, s úrokem z prodlení ve výši

8,5 % ročně z částky 2 100 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 100 Kč od 14. 1. 2018 do 30. 1. 2020 se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 087 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 100 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 100 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 100 Kč od 14. 1. 2018 do 30. 1. 2020 se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 087 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 100 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 12. 12. 2017 uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba, reg. č. C číslo, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“).

2. Z provedeného dokazování soud zjistil, že v dokumentu nazvaném„ Smlouva o úvěru“ je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako„ věřitel“ a žalovaný, identifikovaný jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, telefonním číslem, emailem a číslem bankovního účtu, jako„ klient“. Uvedený dokument obsahuje závazek věřitele, že poskytne klientovi úvěr ve výši 4 300 Kč, a závazek klienta splatit tento úvěr do 11. 1. 2018 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč. Předmětnou smlouvu měl žalovaný uzavřít poté, co se zaregistroval na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně do svého osobního účtu klienta, jehož prostřednictvím požádal o předmětný úvěr. Dne 12. 12. 2017 byla na účet žalovaného č. bankovní účet od právní předchůdkyně žalobkyně připsána částka 4 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 22. 1. 2020. Téhož dne vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu ze smlouvy o úvěru ve lhůtě 3 dnů; tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne 22. 1. 2020. Žalovaný do podání žaloby uhradil pouze částku 2 200 Kč.

3. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ze dne 12. 12. 2017 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, uzavřena v písemné formě a rovněž musí být podle ustanovení téhož zákona poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení , , (dále jen „o. z.“) považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení o. z. podepsána. Zároveň platí, že podle ustanovení o. z. plní podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané y. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999 /93/). Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení a 6 , je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané y. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. , dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní uživatelského profilu žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu o úvěru nepodepsal. Z ostatních okolností kontraktačního procesu (zejména z potvrzení o platbě), které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným skutečně jednala. Žalobkyně však soudu předložila znění předmětné smlouvy o úvěru ve formátu elektronického souboru.pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku jejího podepsání žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k její následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato nebyla žalovaným vůbec podepsána a současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž sice podařilo prokázat, že v prosinci 2017 jednala s žalovaným, avšak nepodařilo se jí prokázat, že výsledkem tohoto jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání předmětné smlouvy nebyla prokázána vůle žalovaného tuto smlouvu uzavřít v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání podle ustanovení o. z., k němuž se podle ustanovení o. z. nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podobě předložené soudu.

4. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 4 300 Kč a že svůj nárok na vrácení těchto prostředků žalovaným platně a v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. postoupila na žalobkyni. Žalovaný uhradil pouze částku 2 200 Kč. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaný tyto poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní, respektive její právní předchůdkyní, a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť její právní předchůdkyně mu plnila bez právního důvodu, a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má žalobkyně právo na vrácení plnění poskytnutého žalovanému. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Soud tudíž rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zbytek poskytnuté částky ve výši 2 100 Kč s úrokem z prodlení z této částky podle ustanovení o. z. ve výši dle , neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byla povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou k zaplacení podanou k poštovní přepravě dne 22. 1. 2020 s lhůtou splatnosti do tří dnů. Lhůta k plnění tak žalovanému uplynula dne 30. 1. 2020 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 2 100 Kč až od 31. 1. 2020 do zaplacení. V souladu s ustanovením , , (dále jen „ “) soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

5. Zbývající část žaloby ohledně úroku z prodlení z přisouzené částky za období od 14. 1. 2018 do 30. 1. 2020 soud zamítl, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že výzva k zaplacení byla žalovanému odeslána dne 22. 1. 2020, třídenní lhůta k plnění žalovanému uplynula dne 30. 1. 2020 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, a tudíž je prvním dnem prodlení žalovaného den 31. 1. 2020 a nikoliv již 14. 1. 2018.

6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně zákonného úroku z prodlení) částky 2 703,96 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 2 338,65 Kč, tj. z 86,49 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 365,31 Kč tj. ze 13,51 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalovaného o 72,98 procentních bodů, a tudíž má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 72,98 % Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení bodu 1. ve spojení s  a , d) , advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ a. t.“) ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč (za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby). Dále zástupkyni žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení ve spojení s  , d) a. t. ve výši 300 Kč (za 3 úkony právní služby po 100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení ve spojení se , o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 189 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady) a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy 1 489 Kč. Žalobkyni ovšem náleží pouze 72,98% část celkové výše náhrady tj. 1 087 Kč. Podle ustanovení soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení , neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.