Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 161/2021-19
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 61.702 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 61.702 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 61.702 Kč od 31.8.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 16.553,40 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 61.702 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 61.702 Kč od 31.8.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 16.553,40 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu s úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese: adresa žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů má soud po skutkové stránce za prokázané, že smlouvou ze dne datum označenou jako Smlouva o poskytování služeb elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Z faktury číslo vystavené dne datum soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 13.397 Kč za spotřebu elektřiny v období od 18.7.2019 do 22.4.2019, a to se splatností do 10.5.2020. Z faktury číslo (opravný daňový doklad k předchozí faktuře ze dne datum) vystavené dne datum soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení (k doplacení) dlužné částky 36.973 Kč za spotřebu elektřiny v období od 18.7.2019 do 22.4.2020, a to se splatností do 4.8.2020. Z faktury číslo vystavené dne datum soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 11.332 Kč za spotřebu elektřiny v období od 23.4.2020 do 11.8.2020, a to se splatností do 30.8.2020.
5. Lze uzavřít, že žalovaný v termínu splatnosti, jakož ani později, když byl vyzván k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 29.10.2020, žalobkyni dosud neuhradil částku v celkové výši 61.702 Kč (13.397 Kč + 36.973 Kč + 11.332 Kč).
6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:
7. Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne datum, je třeba s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tj. NOZ .
8. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.
9. Podle § 2079 odst. 1 NOZ se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
10. Podle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 NOZ . Žalovaný nesplnil svou povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení podle § 1970 NOZ ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Jelikož však žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od 31.8.2020, třebaže by jej ve vztahu ke dvěma nejstarším fakturám s ohledem na jejich datum splatnosti mohla požadovat od dřívějšího data, soud žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení v souladu s jejím požadavkem od 31.2.2020.
12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16.553,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.469 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 61.702 Kč sestávající z částky 3.580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. , z částky 3.580 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 3.580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11.640 Kč ve výši 2.444,40 Kč.
14. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Nesplní-li povinný dobrovolně tímto rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněná domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.