Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 82/2021-14

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v zákonné kapitalizované výši 60,29 Kč a dále též v podobě nákladů řízení. Žalovanou částku 675 Kč měla žalovaná žalobkyni dlužit jako nezaplacené televizní poplatky za období měsíců září 2019 až ledna 2020, když v uvedeném období byla žalovaná vedena v evidenci poplatníků s povinností hradit televizní poplatky ve smyslu o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, podle něhož jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Jelikož žalovaná v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně nereagovala, žalobkyně ji dle shora citovaného zákona zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatek, který činil v žalovaném období vždy částku 135 Kč měsíčně. Žalovaná dlužnou částku v celkové výši 675 Kč žalobkyni neuhradila ani přesto, že ji žalobkyně v souladu se zákonem vyzvala k úhradě těchto poplatků, resp. dluhu. Úroky z prodlení v zákonné výši žalobkyně požadovala vždy ode dne následujícího po splatnosti toho, kterého konkrétního televizního poplatku, do data podání žaloby, když televizní poplatek je splatný nejpozději do 15. dne příslušeného kalendářního měsíce a kapitalizovala je na částku 60,29 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 1. 3. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle , (dále i jen ), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne 6. 5. 2021 náhradním způsobem - uložením u pošty, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobkyně, která svůj souhlas s takovýmto postupem vyjádřila již v samotné žalobě.

4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tento skutkový závěr: Žalovaná, ačkoli v období od září 2019 až ledna 2020 byl odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, nepřihlásila se sama jako poplatník televizního poplatku, pročež ji žalobkyně v souladu s právními předpisy po předchozím upozornění do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatek zařadila a žalované tak vznikla povinnost v žalovaném období zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 135 Kč měsíčně; tuto částku však žalovaná neuhradila i přesto, že žalobkyně žalovanou k úhradě písemně vyzvala.

5. Podle o rozhlasových a televizních poplatcích, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.

6. Podle , o rozhlasových a televizních poplatcích, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.

7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobou ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná, ačkoli v období od září 2019 až ledna 2020 byla odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, nepřihlásila se do evidence poplatníků televizního poplatku, pročež ji žalobkyně písemně vyzvala, aby případně oznámila písemným čestným prohlášením opak, což však neučinila, a ve smyslu shora citovaného ustanovení se tak začala považovat za poplatníka televizního poplatku s povinností platit tento poplatek. Žalovaná však v rozporu se zákonem televizní poplatky za období září 2019 až leden 2020 v celkové výši 675 Kč neuhradila. Televizní poplatky se přitom platí podle , o rozhlasových a televizních poplatcích, žalobkyni. Žalovaná pak nezaplatila žalobkyni tyto dlužné televizní poplatky ani přesto, že byla ze strany žalobkyně vyzvána, aby dluh splnila a dlužné televizní poplatky žalobkyni uhradila v přiměřené dodatečné lhůtě 15-ti dnů od doručení výzvy, kteroužto lhůtu jí žalobkyně poskytla podle , o rozhlasových a televizních poplatcích, a proto žalobkyni vzniklo ve smyslu uvedených zákonných ustanovení právo domáhat se splnění dluhu žalované na televizních poplatcích u soudu. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována k podání žaloby. Splatnost televizních poplatků je pak upravena ust. , o rozhlasových a televizních poplatcích, tak, že televizní poplatek je splatný vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. S ohledem na shora uvedené proto soud podané žalobě jako plně důvodné v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni požadovanou dlužnou částku ve výši 675 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné kapitalizované výši 60,29 Kč, to vše pak do tří dnů od právní moci rozsudku, tj. tak jak bylo žalobkyní požadováno. Žalovaná se totiž nezaplacením televizních poplatků v zákonem stanovené lhůtě splatnosti vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce, dostala dnem následujícím ve smyslu ust. a násl. , , do prodlení a žalobkyni tak dle ust. , , vznikl vůči žalované i nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši. Tato žalobkyní požadovaná zákonná výše úroků z prodlení pak odpovídá dle ust. , , a dle výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tento úrok kapitalizovala ke dni 15. 10. 2020 a požadovala tak na úroku z prodlení částku 60,29 Kč, soud při vázanosti rozsahem podané žaloby ve smyslu ust. , přiznal žalobkyni požadovanou částku.

8. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku vychází z ust. věta před středníkem , když v daném případě soud zejména vzhledem k již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalované k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.

9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto je žalovaná ve smyslu shora citovaného ustanovení povinna nahradit jí všechny účelně vynaložené náklady celého řízení, pročež tak soud zavázal žalovanou nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 600 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 200 Kč jako dvě paušální náhrady dle , vyhl.č. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu, za předžalobní výzvu a podanou žalobu, když ve věci jde o tzv. formulářovou žalobu, podávanou v obdobných věcech podle ustáleného vzoru.

10. Soud tedy žalobkyni nepřiznal právo na odměnu za zastoupení advokátem, a to vzhledem k již konstantní judikatuře Ústavního soudu ČR (sp.zn. , , a i . ÚS 3705/14), v níž dospěl ústavní soud k závěru, že provoz České televize je financován i z prostředků, které televize nezískává vlastní aktivitou, nýbrž jde o majetkový transfer plynoucí od poplatníků. Žalobkyně je tak v převážné míře financována z televizních poplatků. Poplatníkem televizního poplatku je přitom vlastník, držitel nebo uživatel takového zařízení, a poplatek hradí České televizi jako provozovateli televizního vysílání. Činnost žalobkyně jistě není výkonem veřejné moci, nicméně na poli svého působení se těší výsadnímu postavení a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Pokud televize spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři, racionální smysl právního zastoupení advokátem se do značné míry vytrácí, Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně. Okresní soud přitom nemá důvod se odklánět od takto zřetelně vysloveného názoru Ústavního soudu, z něhož nelze dovodit nic jiného, než že náklady vynaložené žalobkyní na zastupování advokátem, jsou v tomto případě, kdy jde o prosté vymáhání zákonem stanovených televizních poplatků, náklady nikoliv potřebnými k účelnému uplatňování práva. Veden těmito důvody proto soud žalobkyni přiznal vedle soudního poplatku toliko částku 200 Kč.

Poučení:

Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží ( věta před středníkem v nyní účinném znění).

Neplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.