Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 388/2020-63
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částky 57 594 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s 8,25 % zákonným úrokem
z prodlení z částky 16 000 Kč jdoucím od 24. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od
právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení z částky 16 000 Kč jdoucím od 24. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu Plzeň – sever domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 57 594 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo dne 3. 5. 2019. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 40 000 Kč, k jeho vyplacení došlo dne 3. 5. 2019. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 129,68 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 977 Kč. Žalobkyně řádně prověřila schopnost žalovaného řádně hradit úvěr. Žalovaný však neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, kdy do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka ve výši 24 000 Kč. Zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč, dále v důsledku prodlení žalovaného žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1 200 Kč. V důsledku porušení povinnosti žalovaného došlo automaticky k zesplatnění úvěru v souladu se smluvním ujednáním a to ke dni 30. 4. 2020. Podle smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši 47 042,83 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že ve smlouvě bylo dále ujednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, soud tak jednal v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci uzavřeli dne 3. 5. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které byla poskytnuta žalovanému na jeho účet částka 40 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit celkem částku 42 896 Kč formou 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 977 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 129,68 % ročně (smlouva o úvěru, předsmluvní formulář, hodnocení klienta, prohlášení klientů). Žalobkyně před poskytnutím úvěru zhodnotila finanční situaci žalovaného s tím, že vyhodnotila, že úvěruschopnost žalovaného je prokázaná (hodnocení klienta). Soud dále zjistil, že žalovanému bylo oznámeno dopisem ze dne 6. 5. 2019, že došlo ke schválení předmětného úvěru tím, že částka 40 000 Kč mu byla poslána na účet, součástí této listin y byl splátkový kalendář (oznámení o schválení úvěru). To, že úvěr byl skutečně žalovanémuu vyplacen, vyplývá z dokladu o vyplacení úvěru, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak (doklad o vyplacení úvěru). Z karty klienta vyhotovené žalobkyní soud zjistil, že žalovaný splátky řádně a včas nehradil, když celkem na splátkách uhradil částku 24 000 Kč (karta klienta). Vzhledem k tomu, že docházelo k prodlení žalovaného s hrazením úvěru, žalobkyně ho vyzývala k zaplacení dopisem ze dne 16. 9. 2019, ve kterém taktéž upozorňovala na možnost zesplatnění celého úvěru (výzva). Stejně tak žalobkyně vyzývala žalovaného výzvou ze dne 17. 3. 2020 (výzva). Dopisem ze dne 20. 4. 2020 zesplatnila žalobkyně předmětný úvěr s tím, že vyzvala žalovaného k jeho uhrazení celkově částky 49 739 Kč (oznámení). Žalobkyně taktéž v rámci předžalobní výzvy ze dne 16. 9. 2020 vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva včetně podacího archu ze dne 19.9.2020). Soud dále zjistil, že podle systému časových řad ARAD dostupných na webových stránkách www.cnb.cz činila průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v květnu 2019 v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně 8,23 % ročně. Závěrem soud uvádí, že návrh žalobkyně na provedení důkazů vyjádřením znalce k problematice úročení pohledávek soud jako nadbytečným zamítl, když skutkový stav měl dostatečně zjištěný a navíc tento názor znalce nebyl pro soud nijak závazný.
4. Podáním doručeným soudu dne 18. 1. 2021 vzala žalobkyně žalobu co do úroku ve výši 51,1 % ročně z částky 38 895,53 Kč jdoucím od 22. 4. 2020 do zaplacení zpět, usnesením ze dne 20. 1. 2021 soud řízení co do tohoto požadavku zastavil.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2991 odst. 1 , 2 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní ujednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Po právním zhodnocení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. Soud uzavřel, že smlouva o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena je s ohledem na její obsah absolutně neplatná a to s ohledem na to, že úroková sazba byla stanovena ve výši 129,68 % ročně. Je tak zřejmé, že se jedná o ujednání nemravné s odkazem na ustanovení § 580 občanského zákoníku , k němuž soud přihlédl bez úřední povinnosti. Soud dále uvádí, že vzhledem k tomu, že ujednání o úroku je základní náležitostí smlouvy o úvěru, bez níž úvěrová smlouva jako celek nemůže být platná, soud pohlížel na předmětnou smlouvu jako na absolutně neplatnou v plném rozsahu. (rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. 25 Co 354/2019 , 25 Co 403/2019 a 64 Co 272/2019 ). Soud dále uvádí, že neplatnost smlouvy je umocněna i tím, jakým způsobem byly sjednány smluvní pokuty, kdy na závěr je nutno konstatovat, že za situace, kdy se žalovaný zavázal za poskytnutí částky 40 000 Kč vrátit zpět žalobkyni částku 142 896 Kč, je nutné bez dalšího konstatovat absolutní neplatnost celé smlouvy. Částečné zpětvzetí žaloby bylo zcela logicky pro shora uvedené závěry soudu bez významu. S ohledem na shora uvedené závěry a vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč s tím, že současně bylo prokázáno, že žalovaný vrátil žalobkyni celkem částku 24 000 Kč, k zaplacení tak zbývá stále částka 16 000 Kč představující bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku . Soud tedy uložil žalovanému žalobkyni vrátit tuto částku, a to včetně zákonného úroku z prodlení, když počátek plnění soud vázal ke dni 24. 9.2020, neboť předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 17. 9.2020, v souladu s ust. § 573 obč. zák. pak zásilka došla žalovanému dne 22. 9.2020 a dne 23. 9.2020 měl nejpozději plnit.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když žalovaná jako procesně úspěšnější v tomto řízení by měla právo na náhradu nákladů tohoto řízení. V řízení však nebylo zjištěno, že by žalované nějaké náklady vznikly, soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
11. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.