Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
13 C 10/2021-84
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr Hanou Greplovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10.420 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.250 Kč od 28. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 9.170 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.550,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.604,77 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.664,71 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6.664,71 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.250 Kč od 28. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 9.170 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.550,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.604,77 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.664,71 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6.664,71 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 30. 10. 2020 a doplněným podáním doručeným zdejšímu soudu dne 7. 4. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10.420 Kč s příslušenstvím (smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7.914,71 Kč za období od 30. 6. 2017 do 29. 11. 2019 v kapitalizované výši 4.604,77 Kč a dále od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 7.914,71 Kč za období od 7. 7. 2017 do 29. 11. 2019 v kapitalizované výši 1.550,36 Kč a dále od 30. 11. 2019 do zaplacení) a náhrady nákladů řízení. Návrh byl odůvodněn tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne datum Smlouvu o půjčce číslo (dále též„ Smlouva“), jejíž součástí byly Smluvní podmínky otištěné na další straně Smlouvy. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně postupovala při sjednávání Smlouvy v intencích ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením Smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady v části označené jako„ Dokumenty k ověření“. Podpisem Smlouvy žalovaný mimo jiné prohlásil, že„ věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že má plnou způsobilost Smlouvu uzavřít a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě“ (čl. 7 smluvních podmínek), že„ Úvěrující … před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné“ (čl. 7 smluvních podmínek) a že„ je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci“ (ibid.). Za daných okolností právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod o údajích poskytnutých žalovaným pochybovat. Nashromážděné a ověřené údaje právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila pomocí svého informačního systému, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria vycházející ze statistických dat. Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 1.680 Kč (v sazbě 23,72 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč a poplatek za doplňkové životní pojištění ve výši 290 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 365 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 6. 2017. Sjednané částky žalovaný nehradil řádně a včas a za dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem 10.750 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka vůči žalovanému postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z téhož dne. V době postoupení pohledávky činila dlužná částka 10.420 Kč (tj. dlužná část jistiny ve výši 7.914,71 Kč, dlužná část poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.362,55 Kč a dlužná část poplatku za životní pojištění ve výši 142,74 Kč) s příslušenstvím – úroky a zákonnými úroky z prodlení. V době od postoupení pohledávky již žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani v reakci na předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který mu byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), nevyjádřil (zásilka byla uložena k vyzvednutí a doručena fikcí ke dni 28. 2. 2021). Předvolání k ústnímu jednání, které mu bylo doručováno obdobným způsobem, si žalovaný nepřevzal a soud je v souladu s ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. považuje za doručené dne 5. 4. 2021 Za těchto okolností lze konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k ústnímu jednání, avšak bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně a její právní zástupce se z ústního jednání omluvili a souhlasili s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Soud tudíž v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl bez přítomnosti účastníků a provedl důkazy navržené žalobkyní a dále ty, které byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu (§ 120 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Soud zcela vyčerpal důkazní návrhy žalobkyně a provedl následující skutková zjištění:
3. Ze Smlouvy o půjčce číslo soud zjistil, že společnost právnická osoba, a žalovaný se dne datum touto smlouvou dohodli, že žalovaný, kterému byly téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 12.000 Kč, tyto poskytnuté prostředky vrátí společnosti právnická osoba, společně s poplatkem ve výši 8.880 Kč (tj. poplatkem za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč, úrokem ve výši 1.680 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč) a poplatkem za životní pojištění ve výši 290 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po částce 365 Kč. Ve Smlouvě bylo mimo jiné uvedeno, že její nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky, které jsou zákazníkovi poskytnuty v příloze číslo Smlouvy a o kterých zákazník prohlašuje, že se s nimi seznámil a souhlasí s nimi. Z přiložených Smluvních podmínek bylo zjištěno, že obsahují prohlášení zákazníka (žalovaného), že úvěrujícímu poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku a je schopen dlužnou částku v souladu se smlouvou splatit, že úvěrující před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku a že je (zákazník) schopen posoudit, zda Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Smluvní podmínky byly soudu předloženy zvlášť a neobsahují podpis žalovaného.
4. Z anonymizováno zákazníka bylo zjištěno, že ji podepsali žalovaný a obchodní zástupce věřitele dne datum. Z vyplněných údajů bylo zjištěno, že žalovaný byl vdovec a neměl žádné nezaopatřené děti a nevyživoval ani žádné další nezaopatřené osoby. Nejvyšší dosažené vzdělání nebylo vyplněno. Žalovaný bydlel u svého rodinného příslušníka od dubna 2014 a od ledna 2016 pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná. Jeho čistý příjem činil 15.000 Kč měsíčně a jeho měsíční výdaje byly tvořeny nájemným a inkasem celkem ve výši 4.500 Kč, výdaji na domácnost ve výši 4.000 Kč a splátkami úvěru u jiné společnosti ve výši 1.300 Kč; tento úvěr činil celkem 8.000 Kč. Údaje uvedené žalovaným byly dle sekce anonymizováno zákazníka nazvané„ Dokumenty na ověření finanční situace“ ověřeny z pracovní smlouvy či živnostenského listu a z knihy příjmů a výdajů. Podpisem zákaznické karty žalovaný mimo jiné stvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů na obou stránkách karty a rovněž prohlásil, že se nenachází v úpadku, není předlužen a nebylo proti němu zahájeno insolvenční řízení.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku soud zjistil, že společnost právnická osoba, a žalobkyně uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, a to mimo jiné pohledávky za žalovaným ze smlouvy o půjčce číslo. Tuto skutečnost oznámila společnost právnická osoba, žalovanému dopisem ze dne 29. 11. 2019, odeslaným doporučeně dne 13. 12. 2019.
6. Z výzvy k plnění datované dnem 30. 4. 2020 a podacího lístku ze dne 1. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby právním zástupcem žalobkyně písemně upomenut o zaplacení dluhu ze smlouvy číslo.
7. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
9. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
10. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný by byl povinen plnit žalobkyni.
14. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce v souladu s ust. § 2390 a násl. o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 1.000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 8.880 Kč a poplatkem za životní pojištění ve výši 290 Kč, tj. celkem ve výši 21.170 Kč, v 58 týdenních splátkách. S ohledem na postavení žalovaného jako spotřebitele, tedy slabší smluvní strany, a obsah uzavřené smlouvy je nutno její obsah a chování smluvních stran posoudit (kromě citovaných ustanovení o. z.) podle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a zkoumat, zda úvěrující postupoval před a při jejím uzavření v souladu s touto právní úpravou. Povinností úvěrujícího (právní předchůdkyně žalobkyně) bylo před uzavřením smlouvy mimo jiné řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného (schopnost žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr, resp. zápůjčku). Bylo zjištěno, že úvěrující posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) pouze na základě obsahu zákaznické karty žalovaného, aniž by žalobkyně prokázala, že žalovaný k tomu doložil listin y, které měly osvědčit pravdivost údajů uvedených v zákaznické kartě, soud proto nemohl ověřit pravdivost těchto údajů (žalobkyně potřebné doklady nedoložila a svou neúčastí na ústním jednání se připravila o možnost být poučena podle ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. ). Výdaje žalovaného pak nebyly zkoumány vůbec, právní předchůdkyně žalobkyně se zde spokojila pouze s tvrzením žalovaného. Z tohoto důvodu má soud rozdíl od argumentace žalobkyně za to, že právní předchůdkyně žalobkyně v postavení odborníka (podnikatele) svým povinnostem nedostála, neboť nelze za řádné posouzení úvěruschopnosti považovat pouhé„ spolehnutí se“ na skutečnosti tvrzené žalovaným, jak na ně odkazovala žalobkyně v žalobě. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tato povinnost uložená spotřebiteli však nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí, tedy vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně vyhodnotit (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006 ). Podnikatel – úvěrující se nemůže zprostit své povinnosti zkoumat úvěruschopnost s odkazem na proklamaci žalovaného, ale musí postupovat s odbornou péčí a tyto skutečnosti řádně posoudit. Soud z těchto důvodů uzavírá, že úvěrující nedostál svým povinnostem vyplývajícím z ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a nemohl si být jist, že úvěr bude spotřebitelem řádně splácen. Za takové situace by tak obezřetný úvěrující nemohl spotřebiteli předmětný úvěr poskytnout. Následkem nesplnění uvedené povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně je potom podle citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost uzavřené smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, působí od počátku a nelze ji konvalidovat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33Cdo 2178/2018 ). S ohledem na tento závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak bylo možné uplatněný nárok podřadit pod ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení.
15. Jak již bylo uvedeno, z obsahu spisu a z připojených listin bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 12.000 Kč a v průběhu splácení žalovaný zaplatil celkem 10.750 Kč (žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil více). Soud proto žalobě vyhověl v částce odpovídající rozdílu mezi poskytnutou výší finančních prostředků a částkou, kterou žalovaný uhradil, tedy v částce 1.250 Kč. Tato částka byla žalobkyni přiznána vzhledem k aktivní procesní legitimaci, která byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum. Ode dne, kdy byla žalovanému doručena žaloba (tedy faktická výzva k plnění), je žalovaný s vrácením tohoto bezdůvodného obohacení v prodlení, soud proto žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to od prvního dne prodlení žalovaného. Lhůta ke splnění platebních povinností žalovaného byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku. (výrok I.)
16. S ohledem na zastávaný právní názor soud žalobu ve zbývající části jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když přihlédl k tomu, že žalovaný byl procesně úspěšnější než žalobkyně a náležela by mu tak náhrada nákladů řízení proti žalobkyni. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.