Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 C 207/2020-34

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Tvrdkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení příslušenství z částky 10 555,23 Kč

takto:

I. Řízení se částečně zastavuje co do úroků z prodlení ve výši 1 % denně z částky 7 873,17 Kč od 14. 4. 2020 do 3. 11. 2020 a co do úroků z prodlení ve výši 1 % denně z částky 2 682,06 Kč od 27. 8. 2020 do 3. 11. 2020.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 7 873,17 Kč od 4. 11. 2020 do 20. 1. 2021 a úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 682,06 Kč od 4. 11. 2020 do 20. 1. 2021.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 2 200 Kč.

Odůvodnění:

I. Řízení se částečně zastavuje co do úroků z prodlení ve výši 1 % denně z částky 7 873,17 Kč od 14. 4. 2020 do 3. 11. 2020 a co do úroků z prodlení ve výši 1 % denně z částky 2 682,06 Kč od 27. 8. 2020 do 3. 11. 2020. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 7 873,17 Kč od 4. 11. 2020 do 20. 1. 2021 a úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 682,06 Kč od 4. 11. 2020 do 20. 1. 2021. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 2 200 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7. 12. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 10 555,23 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena Smlouva o poskytování služeb v odpadovém hospodářství anonymizována dvě slova (dále jen„ Smlouva“), na základě níž se žalobkyně zavázala provádět pro žalovanou pravidelný svoz a zneškodnění odpadu od objektu ulice a číslo, PSČ obec a číslo. Za svoz a zneškodnění odpadu za období od datum do datum vystavila žalobkyně žalované fakturu anonymizováno rok ze dne datum znějící na částku 7 873,17 Kč se splatností dne 13. 4. 2020. Za svoz a zneškodnění odpadu za období od datum do datum vystavila žalobkyně žalované fakturu č. rok ze dne datum znějící na částku 2 682,06 Kč se splatností dne 26. 8. 2020. Žalovaná na výše uvedené vystavené faktury do data splatnosti ničeho nezaplatila, a to ani na základě upomínky žalobkyně ze dne 2. 7. 2020. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dlužných částek vyúčtovaných jí žalobkyní výše uvedenými fakturami, domáhala se žalobkyně po žalované rovněž zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení v souladu s čl. 12 odst. 12.1. Obchodních podmínek společnosti právnická osoba pro poskytování služeb v odpadovém hospodářství účinnost (dále jen„ Obchodní podmínky“), které jsou nedílnou součástí Smlouvy. Žalobkyně se po žalované dále domáhala náhrady nákladů spojených s uplatněním této pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalovaná na pohledávku žalobkyně ničeho neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 21. 10. 2020.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne 20. 1. 2021 s tím, že žalobkyní uplatněný nárok neuznává ani zčásti, neboť žalobkyně vystavené faktury specifikované v žalobě žalované nezaslala, a ty se proto nemohly stát splatnými a žalovaná se nemohla ocitnout v prodlení s úhradou dlužných částek. Žalobkyně žalované nedoručila ani upomínku ze dne 2. 7. 2020 ani předžalobní výzvu ze dne 21. 10. 2020. Jelikož žalovaná není v prodlení s úhradou v žalobě specifikovaných faktur, není povinna k zaplacení smluvního úroku z prodlení. Nicméně žalovaná v zájmu odstranění sporu částku 10 555,23 Kč žalobkyni uhradila dne 20. 1. 2021. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně nemá nárok ani na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, když žalované nedoručila upomínku ze dne 2. 7. 2020 ani předžalobní výzvu ze dne 21. 10. 2020. Navíc neexistuje žádný zákon, na základě kterého by mohla být žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů spojených s uplatněním její pohledávky. Žalobkyně tento nárok opírá pouze o podzákonný právní předpis, a to (dále jen„ Nařízení“), ačkoliv povinnost může být uložena pouze na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod v souladu s  , předsednictva České národní rady o vyhlášení d jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen„ Listina“). Nařízení ukládá dlužníku v případě jeho prodlení povinnost zaplatit věřiteli náhradu nákladů spojených s uplatněním jeho pohledávky v paušálně stanovené výši, a to navíc bez nutnosti jakéhokoliv prokazování skutečně vynaložených nákladů či upomínání dlužníka ze strany věřitele. Nařízení tak v této části překračuje meze stanovené zákonem, konkrétně , (dále jen „o. z.“ nebo „ “), a je proto v rozporu s y. Nadto dle názoru žalované není možné Nařízení použít ani z toho důvodu, že vláda nebyla k jeho vydání zmocněna zákonem. Nařízení sice stanoví, že provádí , ten ovšem žádné zmocnění k určení paušální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky neobsahuje. Z výše uvedených důvodů nelze Nařízení použít. Vzhledem k výše uvedenému žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout.

3. Na vyjádření žalované k žalobě reagovala žalobkyně replikou ze dne 29. 1. 2021 s tím, že žalovaná skutečně dne 20. 1. 2021 zaplatila žalobkyni částku 10 555,23 Kč a učinila tak přesto, že nárok žalobkyně neuznala ani zčásti. Faktura anonymizováno rok ze dne datum a faktura anonymizováno rok ze dne datum byly žalované prokazatelně zaslány, naposledy spolu s předžalobní výzvou ze dne 21. 10. 2020 (doručeno dne 27. 10. 2020). Nárok žalobkyně vůči žalované je tak zcela po právu. Rovněž nelze souhlasit s tvrzením žalované, že žalobkyni nevznikl nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť pro uložení povinnosti žalované k jejich zaplacení neexistuje žádný zákonný podklad a soud je při svém rozhodování pouze vázán zákonem. S ohledem na prokazatelné doručení předžalobní výzvy žalované vznikl žalobkyni nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle Nařízení. Žalobkyně dále vzhledem k zaplacení částky 10 555,23 Kč žalovanou dne 20. 1. 2021 a vzhledem k doložení dokladu o doručení předžalobní výzvy ze dne 21. 10. 2020 žalované dne 27. 10. 2020 a požadavku na úhradu dlužné částky do sedmi dnů ode dne doručení předžalobní výzvy, vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět co do částky 10 555,23 Kč a co do úroků z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 7 873,17 Kč od 14. 4. 2020 do 3. 11. 2020 a co do úroků z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 682,06 Kč od 27. 8. 2020 do 3. 11. 2020.

4. Dle , (dále jen „ ”), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

5. Dle věta první je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

6. Usnesením soudu ze dne 3. 2. 2021, č. j. -30, bylo řízení částečně zastaveno co do částky 10 555,23 Kč podle a 2 , neboť žalobkyně před zahájením jednání ve věci vzala svou žalobu částečně zpět. Toto usnesení nabylo právní moci dne 23. 2. 2021.

7. S ohledem na skutečnost, že usnesením soudu ze dne 3. 2. 2021, č. j. -30, bylo řízení částečně zastaveno pouze co do částky 10 555,23 Kč, ačkoliv žalobkyně před zahájením jednání ve věci vzala svou žalobu zpět i ohledně úroků z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 7 873,17 Kč od 14. 4. 2020 do 3. 11. 2020 a co do úroků z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 682,06 Kč od 27. 8. 2020 do 3. 11. 2020, soud postupoval dle a 2 a výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl o tom, že se řízení zastavuje co do úroků z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 7 873,17 Kč od 14. 4. 2020 do 3. 11. 2020 a co do úroků z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 682,06 Kč od 27. 8. 2020 do 3. 11. 2020.

8. Předmětem řízení tak zůstal pouze nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % z částky 7 873,17 Kč denně za dobu od 4. 11. 2020 do 20. 1. 2021 (614,11 Kč) a z částky 2 682,06 Kč denně za dobu od 4. 11. 2020 do 20. 1. 2021 (209,20 Kč) a částky 1 200 Kč představující náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

9. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav věci.

10. Ze Smlouvy soud zjistil, že Smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne datum a na základě ní se žalobkyně zavázala provádět pro žalovanou pravidelný svoz a zneškodnění odpadu od objektu ulice a číslo, PSČ obec a číslo Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dle čl. 1 odst. 1.1 tvoří nedílnou součást Smlouvy Obchodní podmínky.

11. Z Obchodních podmínek soud zjistil, že v čl. 12 odst. 12. 1 Obchodních podmínek bylo mezi účastníky ujednáno, že v případě prodlení s úhradou ceny za služby poskytnuté žalobkyní (pravidelný svoz a zneškodnění odpadu od objektu ulice a číslo, PSČ obec a číslo) se žalovaná zavazuje zaplatit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení.

12. Z výpočtového listu anonymizována dvě slova ze dne datum, soud zjistil, že žalovaná dne datum podepsala výpočtový list vystavený žalobkyní, který byl přílohou Smlouvy. Ve výpočtovém listu byl stanoven typ odpadu (N 200301 – směsný komunální odpad, neseparovaný), četnost svozu odpadu (4x týdně), počet sběrných nádob (1ks o objemu 240 l), cena za svoz a zneškodnění odpadu (13 085 Kč/rok), četnost platby (ročně), způsob platby (faktura), platnost (od datum).

13. Z faktury anonymizováno rok ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalované za svoz a zneškodnění odpadu za období od datum do datum fakturu znějící na částku 7 873,17 Kč se splatností dne 13. 4. 2020.

14. Z faktury anonymizováno rok ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalované za svoz a zneškodnění odpadu za období od datum do datum fakturu znějící na částku 2 682,06 Kč se splatností dne 26. 8. 2020.

15. Z výpisu dokladů pro zakázku anonymizována dvě slova soud zjistil, že žalobkyně evidovala vůči žalovanou svou pohledávku ve výši 10 555,23 Kč, neboť žalovaná na vystavené faktury anonymizováno rok a anonymizováno rok (dále jen„ předmětné faktury“) ničeho nezaplatila.

16. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 10. 2020 včetně podacího archu ze dne 21. 10. 2020 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby dne 21. 10. 2020 výzvu k úhradě dlužné částky 10 555,23 Kč spolu předmětnými fakturami. Žalobkyně v předžalobní výzvě stanovila žalované k úhradě dlužné částky lhůtu v délce sedmi dnů ode dne jejího doručení. Předžalobní výzva spolu s předmětnými fakturami byla žalované doručena dne 27. 10. 2020.

17. Z výpisů z účtu žalobkyně anonymizováno rok číslo vedeného u právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že žalovaná zaplatila dne datum (po podání žaloby) žalobkyni částku ve výši 10 555,23 Kč představující jistinu dlužné částky.

18. Z přehledu žalobkyně k předmětným fakturám (příloha žalobkyně na č. l. 28) soud zjistil, že na pohledávku žalobkyně zbývá žalované zaplatit kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z částky 7 873,17 Kč denně za dobu od 4. 11. 2020 do 20. 1. 2021 (614,11 Kč) a z částky 2 682,06 Kč denně za dobu od 4. 11. 2020 do 20. 1. 2021 (209,20 Kč), tedy v celkové výši 823,31 Kč.

19. Z ostatních v řízení provedených listinných důkazů (výzva k úhradě dlužné částky číslo ze dne 2. 7. 2020) nebyly zjištěny žádné skutkové okolnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci.

20. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.

21. Vztah mezi žalobkyní a žalovanou byl založen nepojmenovanou smlouvou dle § 1746 odst. 2 o. z., na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou provádět pravidelný svoz a zneškodnění směsného komunálního odpadu a žalovaná se zavázala za to žalobkyni platit sjednanou cenu na základě žalobkyní vystavených faktur.

22. Soud se nejprve zabýval důvodností nároku žalobkyně na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % z částky 7 873,17 Kč denně za dobu od 4. 11. 2020 do 20. 1. 2021 (614,11 Kč) a z částky 2 682,06 Kč denně za dobu od 4. 11. 2020 do 20. 1. 2021 (209,20 Kč).

23. Dle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

24. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Ze zjištěného skutkového stavu vyplynulo, že v čl. 12 odst. 12. 1 Obchodních podmínek bylo mezi žalobkyní a žalovanou v souladu s § 1970 o. z. ujednáno, že v případě prodlení s úhradou ceny za služby poskytnuté žalobkyní (pravidelný svoz a zneškodnění komunálního odpadu) je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala dne 21. 10. 2020 žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky spolu s předmětnými fakturami, přičemž k doručení došlo dne 27. 10. 2020. Žalobkyně v předžalobní výzvě vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných částek 7 873,17 Kč a 2 682,06 Kč vyúčtovaných v předmětných fakturách ve lhůtě sedmi dnů ode dne jejího doručení. Dlužné částky vyúčtované předmětnými fakturami se tak staly splatnými dne 3. 11. 2020, tj. sedmý den ode dne následujícího po dni doručení předžalobní výzvy spolu s předmětnými fakturami žalované. Žalovaná však dlužnou částku v celkové výši 10 555,23 Kč uhradila žalobkyni až dne 20. 1. 2021. Žalovaná se tak ocitla v prodlení s úhradou dlužné částky ve smyslu § 1968 o. z., a to od 4. 11. 2020 do 20. 1. 2021.

26. S ohledem na výše uvedené shledal soud nedůvodnou námitku žalované, že žalobkyně nedoručila žalované předmětné faktury ani výzvu k úhradě dlužné částky a žalovaná se tak nemohla ocitnout v prodlení a žalobkyně tak nemá nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Soud naopak posoudil nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % z částky 7 873,17 Kč denně za dobu od 4. 11. 2020 do 20. 1. 2021 a z částky 2 682,06 Kč denně za dobu od 4. 11. 2020 do 20. 1. 2021 jako důvodný, neboť žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou dluhu ve smyslu § 1968 o. z. a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. Soud proto žalobě v této části vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

27. Soud se dále zabýval důvodností nároku žalobkyně na zaplacení částky 1 200 Kč představující náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

28. Dle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

29. Dle § 1 písm. a) Nařízení toto nařízení upravuje výši úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

30. Dle § 3 Nařízení jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

31. Námitku žalované, že Nařízení nelze aplikovat, neboť vláda nebyla k jeho vydání zmocněna zákonem, soud posoudil jako nedůvodnou z následujícího důvodu. Dle věta první ústavního , České republiky (dále jen„ Ústava“), k provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Z y jasně vyplývá, že vláda je zmocněna k vydání nařízení k provedení zákona a v jeho mezích přímo u a není proto třeba dalšího zákonného zmocnění. Nařízení bylo vládou vydáno zcela v souladu s  y a není tedy dán důvod pro vyloučení použití Nařízení.

32. Za důvodnou nelze považovat ani námitku žalované, že Nařízení nelze použít proto, že je v rozporu s u a překračuje meze zákona ( o. z.), když ukládá dlužníku v případě jeho prodlení povinnost zaplatit věřiteli náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, navíc v paušálně stanovené výši a bez nutnosti jakéhokoliv prokazování skutečně vynaložených nákladů či upomínání dlužníka ze strany věřitele, ačkoliv dle y lze povinnost uložit pouze na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Z výše citovaných ustanovení a Nařízení (bod 29. a 30. odůvodnění tohoto rozsudku) je totiž patrné, že Nařízení neukládá žádnou povinnost dlužníku v případě jeho prodlení zaplatit věřiteli náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ale pouze stanoví jejich výši. Nařízení tudíž není v rozporu s  y ani v rozporu s u a nepřekračuje meze stanovené o. z.

33. Ustanovení § 513 o. z. stanoví, že příslušenstvím pohledávky jsou mimo jiné i náklady spojené s uplatněním pohledávky. To znamená, že věřitel má vůči dlužníku právo na náhradu těchto nákladů, pokud mu vzniknou v důsledku uplatnění jeho pohledávky. Při výkladu pojmu„ uplatnění pohledávky“ ve smyslu § 3 Nařízení je třeba vycházet ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011 ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (dále jen„ Směrnice“). Přijetím Nařízení Česká republika totiž splnila svoji harmonizační povinnost a implementovala nová pravidla vyplývající ze Směrnice.

34. Z důvodů přijetí Směrnice (bod 19 a 20) vyplývá, že náklady spojené s vymáháním by měly zahrnovat rovněž náklady spojené s vymáháním administrativních nákladů a náhradu za interní náklady vzniklé v důsledku opožděné platby. Kromě nároku na zaplacení pevné částky pokrývající interní náklady spojené s vymáháním by měl mít věřitel rovněž nárok na náhradu zbývajících nákladů spojených s vymáháním, které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou dlužníka. K těmto nákladům patří zejména náklady, které věřiteli vzniknou pověřením advokáta nebo využitím služeb společnosti vymáhající pohledávky.

35. Dle čl. 6 odst. 1 Směrnice členské státy zajistí, že v případech, kdy má být v obchodních transakcích podle článku 3 nebo 4 zaplacen úrok z prodlení, má věřitel nárok obdržet od dlužníka alespoň pevnou částku ve výši 40 EUR. Dle čl. 6 odst. 2 Směrnice členské státy zajistí, že pevná částka uvedená v odstavci 1 je splatná bez nutnosti upomínky a představuje náhradu vlastních nákladů věřitele spojených s vymáháním. Dle čl. 6 odst. 3 Směrnice má věřitel nárok obdržet od dlužníka kromě pevné částky uvedené v odstavci 1 přiměřenou náhradu za veškeré náklady spojené s vymáháním, které tuto pevnou částku přesahují a které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou dlužníka. Mezi tyto náklady by mohly patřit mimo jiné výdaje za pověření advokáta či za využití služeb společnosti vymáhající pohledávky.

36. Ze záměru vyjádřeného ve Směrnici tedy vyplývá, že pro přiznání nároku na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle Nařízení není ani třeba předžalobní výzvy, neboť tyto nahrazované náklady představují zejména interní výdaje věřitele, které vznikají při kontrole dodržování smluvních závazků, např. náklady na vedení evidence pohledávek, náklady související s telefonickou či písemnou urgencí dlužníka, náklady na doručení upomínky, náklady na zaměstnance řešícího toto vymáhání a podobně. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo na základě provedeného dokazování zjištěno, že žalobkyně vedla evidenci svých pohledávek vůči žalované, zaslala a doručila žalované výzvu k úhradě před podáním žaloby a své pohledávky se následně domáhala soudní cestou, vznikly jí prokazatelně náklady spojené s uplatněním pohledávky ve smyslu § 3 Nařízení.

37. S ohledem na výše uvedené nelze považovat námitku žalované, že žalobkyni nevznikl nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jelikož žalované nedoručila výzvu k úhradě dlužné částky, za důvodnou. Naopak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky je důvodný. Jelikož vztah mezi žalobkyní a žalovanou založený na základě Smlouvy byl vztahem mezi podnikateli ve smyslu § 3 Nařízení, vznikl žalobkyni vůči žalované nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v minimální výši 1 200 Kč. Soud proto žalobě v části týkající se nároku žalobkyně na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky vyhověl a rozhodl dle § 513 o. z. ve spojení s § 3 Nařízení tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

38. O nákladech řízení rozhodl soud podle ve spojení s  věta druhá Řízení bylo částečně zastaveno před prvním jednáním ve věci pro chování žalované a ve zbývající části předmětu byla žalobkyně zcela úspěšná. Jelikož žalobkyně nebyla v řízení zastoupena advokátem, přiznal jí soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 200 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a paušální náhrady nákladů za 4 úkony (žaloba, výzva k plnění, částečné zpětvzetí žaloby ze dne 29. 1. 2021, účast na jednání před soudem dne 12. 4. 2021) ve výši 300 Kč/úkon podle a

39. O lhůtě k plnění (do tří dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.