Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 109/2021-15
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 2 409 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 409 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 097 Kč od 28. 12. 2017 do zaplacení, ve výši 8,5 % z částky 312 Kč od 30. 1. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 409 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 097 Kč od 28. 12. 2017 do zaplacení, ve výši 8,5 % z částky 312 Kč od 30. 1. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 409 Kč (jako součtu částek 2 097 Kč a 312 Kč) s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení tak, jak tyto byly specifikovány ve výroku I. rozsudku shora, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené dne 23. 4. 2015 se společností právnická osoba, jako právní předchůdkyní žalobkyně. Na podkladě takto uzavřené smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do jeho odběrného místa na adrese adresa žalovaného, a žalovaný se zavázal hradit kupní cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávku elektřiny jednak za období od 14. 12. 2016 do 8. 12. 2017 svou fakturou variabilní symbol znějící na částku 25 747 Kč (po odečtení přijatých záloh ve výši 23 650 Kč, takže dlužná částka činila 2 097 Kč), která byla splatná dne 27. 12. 2017, jednak za období od 9. 12. 2017 do 9. 1. 2018 svou fakturou variabilní symbol znějící na částku 312 Kč, která byla splatná dne 29. 1. 2018. Žalovaný však na svůj dluh až dosud ničeho neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba se pak následně dne 13. 10. 2017 písemně dohodla se žalobkyní na úplatném postoupení pohledávky za žalovaným.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 12. 3. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř), jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 7. 5. 2021 náhradním doručením – uložením u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.
4. Po provedeném řízení zjistil soud následující skutkový závěr: Žalovaný na základě písemné dohody s právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, a.s. odebral od této v obdobích od 14. 12. 2016 do 8. 12. 2017 a 9. 12. 2017 do 9. 1. 2018 elektřinu, kteréžto odběry mu právní předchůdkyně vyúčtovala svými fakturami variabilní symbol znějící na částku 25 747 Kč (po odečtení přijatých záloh ve výši 23 650 Kč), která byla splatná dne 27. 12. 2017, a variabilní symbol znějící na částku 312 Kč, která byla splatná dne 29. 1. 2018; žalovaný však až dosud žádnou z těchto částek právní předchůdkyni žalobkyně, resp. ani žalobkyni neuhradil a dluží jí tak právě částku 2 409 Kč, přičemž následně se dne 13. 10. 2017 společnost právnická osoba písemně dohodla se žalobkyní na postoupení shora uvedených pohledávek za žalovaným, což bylo žalovanému písemně oznámeno.
5. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
6. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto vyhovět. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu, resp. mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba a žalovaným byla dne 23. 4. 2015 platně uzavřena kupní smlouva na dodávku elektřiny, a to dle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a ceník. Na základě takto uzavřené smlouvy vznikl právní předchůdkyni žalobkyně závazek dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal naopak tuto v daném místě odebírat a zaplatit za ni dohodnutou kupní cenu, z části jako regulovanou cenu stanovenou příslušným orgánem České republiky v dané oblasti cen. Tato cena měla být žalovaným hrazena formou záloh a následného vyúčtování (faktury), které bylo podle smlouvy splatné v konkrétním termínu uvedeném na vyúčtování. Na základě takto účastníky uzavřené smlouvy měl žalovaný za právní předchůdkyní žalobkyně dodanou elektřinu ve shora specifikovaném období uhradit celkem částky 2 097 Kč a 312 Kč s tím, že žalovaný na tyto částky, které vůči němu byly řádně vyúčtovány fakturami, ničeho neuhradil, čímž tak řádně a včas nesplnil svůj závazek, dostal se tak s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , do prodlení, dnem následujícího po dni splatnosti té které faktury. Právní předchůdkyně žalobkyně se pak dne 13. 10. 2017 písemně dohodla se žalobkyní na úplatném postoupení své pohledávky za žalovaným vzniklé z výše uvedeného důvodu, pročež tak předmětná pohledávka byla platně převedena až na žalobkyni, která je tak nyní v řízení aktivně legitimována. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni jí požadovanou částku v celkové výši 2 409 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to včetně žalobou požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši tak, jak tato výše byla specifikována ve výroku rozsudku shora.
9. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už dlouhou dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalované k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.
10. Výrok o nákladech řízení má oporu prvotně v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 26. 11. 2020, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Jde přitom o pohledávku, v rámci níž na jedné straně vystupoval spotřebitel, který byl současně fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky právního úkonu o jiném obsahu (typicky jde právě o smlouvy o přepravě, dodávky energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, pojistné smlouvy, úhradu regulačního poplatků apod.). Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci, učiněné do podání návrhu (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014.
11. Soud proto zavázal žalovanou nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. 600 Kč jako sazba odměny dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci po 200 Kč v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky, dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). I v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 1 489 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř, a to k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř, když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.