Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 155/2021-17

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Kateřinou Zavadilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 4 480 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se co do částky 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 480 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 162 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žaloba se co do částky 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 480 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 162 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou poskytla žalované právní předchůdkyně (právnická osoba, IČO), na základě smlouvy o zápůjčce, uzavřené elektronicky dne datum. Na jejím základě žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 4 000 Kč. Zápůjčka byla sjednána na dobu určitou do datum. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 480 Kč. Žalovaná nezaplatila ničeho, a to ani k předžalobní výzvě žalobkyně. Smlouva byla uzavřena elektronicky tím způsobem, že se žalovaná registrovala na stránkách webová adresa, vyplnila registrační formulář. Poté, co se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, byla žalobkyní několikrát upomínána k zaplacení dluhu. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována písemně.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum včetně souvisejících listin (formulář pro standardní informace, rámcové smlouvy, výpisu z bankovního účtu žalobkyně) soud zjistil, že žalovaná na základě smlouvy požádala žalobkyni o poskytnutí finančních prostředků ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně se zavázala žalované prostředky poskytnout převodem na bankovní účet č. bankovní účet Smlouvou byla sjednána povinnost žalované zaplatit žalobkyni spolu s poskytnutým úvěrem poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 480 Kč. Splatnost byla sjednána do datum.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky ze společnosti právnická osoba na žalobkyni.

5. Z oznámení o postoupení pohledávek z datum vč. podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou o postoupení informovala.

6. Z předžalobní výzvy k plnění z datum vč. podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky.

7. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně (právní předchůdkyně) a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu, podle níž měla žalobkyně poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 4 000 Kč, a žalovaná byla povinna poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem vrátit do datum. Žalobkyně částku 4 000 Kč poskytla žalované bezhotovostně zasláním předmětné částky na účet žalované, a to dne datum. Žalovaná však nesplnila podmínky smlouvy, když uvedenou částku ve stanovené lhůtě nesplatila. Zkoumání úvěruschopnosti žalované nebylo žalobkyní předloženo.

8. Podle , (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle , zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZsÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 ZsÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle , 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Podle dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v  . a ZsÚ pak optikou rozsudku SD EU ve věci OPR-Finance C číslo sankcionuje neschopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti ( ). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

17. Stejně tak v rozhodnutí Ústavní soud ČR pod sp. zn. judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy, …. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

18. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

19. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny (rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost aj.).

20. Shora uvedená smlouva o úvěru je tak s ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil podmínky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Žalobkyně však poskytla žalované peněžní prostředky, které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 4 000 Kč (jistina), žalobkyni také vrátit, co do této částky bylo žalobě vyhověno. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se bezdůvodně obohatila, úrok z prodlení podle a ve spojení s , a to od datum do zaplacení.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu Vycházel přitom ze skutečnosti, že žalobkyně nebyla ve sporu plně úspěšná. Soud tak přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení pouze v poměrné části, neboť předmětem řízení bylo (bez příslušenství) zaplacení částky 4 480 Kč, žalobkyně byla úspěšná pouze v částce 4 000 Kč. Při určení poměru úspěchu obou stran ve věci v souladu s  je pak třeba od úspěchu účastníka (zde žalobkyně ve výši 89 %) odečíst její neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany ve výši 11 %). Ve výši takto zjištěného rozdílu, tj. co do 78 %, pak má žalobkyně právo, aby mu žalovaná nahradila poměrnou část nákladů vynaložených při účelném uplatňování jejího práva u soudu. Tato částka nákladů řízení pak činí 1 162 Kč (tzn. poměrná část nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč zaokrouhlené na celé koruny, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 4 480 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle a. t. a náhrady daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s  pak soud stanovil ve výroku III. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.