Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 32/2020-42
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 995 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 995 Kč od 12. 3. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 5 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 12. 3. 2017 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D., advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 995 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 995 Kč od 12. 3. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 5 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 12. 3. 2017 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 12. 2019 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronické komunikace dne 9. 2. 2017 smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného poté, co žalovaný vyslovil souhlas se smlouvou a uhradil ověřovací poplatek. Úvěr se žalovaný zavázal vrátit do 11. 3. 2017. Žalovaný však svoji povinnost hradit řádně a včas poskytnutý úvěr nedodržel. Pohledávka vůči žalovanému byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně nejprve na právnická osoba s. r. o., IČO, se sídlem adresa (dále jen„ přechodný věřitel“) a následně na žalobkyni. Výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 21. 11. 2019 pak byl žalovaný opětovně upomenut o úhradu svého závazku vůči žalobkyni. Ani poté žalovaný dluh neuhradil a nadále tak dluží částku ve výši 5 000 Kč. Na příslušenství pohledávky žalobkyně požaduje úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč (jistiny úvěru) ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 12. 3. 2017 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila již v podané žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, a soud proto (při současném souhlasu žalobkyně) věc rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů bez nařízení ústního jednání
4. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:
5. Ze smlouvy o úvěru číslo jejíž součástí jsou ulice podmínky, a z Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a osobou označenou jménem celé jméno žalovaného, datem narození 9. 5. 1971 a rodné číslo označenou ve smlouvě jako„ klient“ byla dne 9. 2. 2017 uzavřena smlouva, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 5 000 Kč. Klient se zavázal vrátit částku 5 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 000 Kč ve dvou splátkách ve výši 3 500 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 10. 3. 2017.
6. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 9. 2. 2017 uhradil klient žalobkyni ověřovací poplatek ve výši 5 Kč. Dne 9. 2. 2017 žalobkyně odeslala na bankovní účet klienta č. bankovní účet částku 5 000 Kč.
7. právnická osoba ze dne 29. 1. 2020 bylo zjištěno, že majitelem osobního účtu č. bankovní účet je celé jméno žalovaného, RČ: číslo, bytem adresa žalovaného.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2018 soud zjistil, že pohledávka za klientem byla postoupena z původního věřitele společnosti právnická osoba, IČO na přechodného věřitele právnická osoba s.r.o., IČO, která ji následně postoupila smlouvou ze dne 13. 8. 2018 na žalobkyni. O postoupení byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 8. 2018, což žalobkyně doložila poštovním podacím archem datovaným dne 8. 8. 2018.
9. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 11. 2019 včetně podacího archu ze dne 25. 11. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu.
10. Na podkladě obsahu shora uvedených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy ze dne 9. 2. 2017 (sjednané s využitím prostředků komunikace na dálku), a na základě jeho žádosti (po úhradě ověřovacího poplatku ve výši 5 Kč) dne 9. 2. 2017 převodem na jeho účet (č. bankovní účet) částku 5 000 Kč. Ve smlouvě však byl klient označený nesprávným datem narození a nesprávným rodným číslem, přičemž toto datum narození resp. rodné číslo patří zcela jiné osobě.
11. Soud pečlivě zkoumal otázku platnosti smlouvy uzavřené mezi účastníky s využitím prostředků komunikace na dálku. Vycházel z toho, že jako klient byla ve smlouvě označena neexistující osoba, protože osoba označená jménem a příjmením celé jméno žalovaného a současně datem narození 9. 5. 1971 a rodné číslo neexistuje. Soud vycházel z toho, že rodné číslo je naprosto zásadním identifikátorem pro ověření identity klienta. Pokud je ve smlouvě uvedeno zcela jiné datum narození a rodné číslo, lišící se od data narození a rodného čísla osoby, na jejíž bankovní účet byl předmětná finanční částka poukázána, hned v několika číslicích, přičemž toto rodné číslo zároveň patří zcela jiné osobě, nemohlo dojít k platnému uzavření smlouvy, neboť s neexistujícím subjektem smlouvu platně uzavřít nelze. V této souvislosti je navíc zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala při uzavírání smlouvy s klientem formou komunikace na dálku, a to konkrétně při ověřování jeho totožnosti, s dostatečnou obezřetností, resp. jí aplikovaný mechanismus ověření totožnosti klienta se ukázal být ne dosti spolehlivý.
12. Současně však bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného byla poukázána částka 5 000 Kč, a to poté, co nejprve z tohoto jeho bankovního účtu byl právní předchůdkyni žalobkyně poukázán ověřovací poplatek 5 Kč. Ze strany žalobkyně jakož i žalovaného přitom nebyl prokázán (ba ani tvrzen) žádný právní důvod, na jehož základě k poukázání částky 5 000 Kč mělo dojít. Žalobkyně k výzvě soudu k doplnění tvrzení uvedla, že nedisponuje informacemi ani důkazy k prokázání kontraktačního procesu nad rámec žalobního návrhu.
13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Podle § 1879 a násl. o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
17. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění.
18. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl (jak již výše uvedeno) k závěru, že mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Současně však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému částku ve výši 5 000 Kč na jeho účet, kterou žalovaný nevrátil. Protože při absenci úvěrové smlouvy zde není právní důvod k takovému plnění, a současně nebyl prokázán resp. ani tvrzen žádný jiný právní důvod pro plnění ve výši 5 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému, jedná se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Následně došlo ke dvojímu postoupení předmětné pohledávky, kdy původní věřitel, společnost právnická osoba, postoupila svoji pohledávku za žalovaným na přechodného věřitele právnická osoba s.r.o., IČO, která ji následně postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanu oznámeno dopisem ze dne 7. 8. 2018. Žalobkyně je tak ve věci aktivně věcně legitimovaná. Soud zároveň zohlednil, že žalovaný zaslal právní předchůdkyni žalobkyně ověřovací poplatek ve výši 5 K a dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 4 995 Kč (5 000 Kč minus 5 Kč), neboť při neexistenci úvěrové smlouvy zde není právní důvod pro plnění ve výši 5 Kč, kteroužto částku označenou jako ověřovací poplatek, plnil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně. Soud proto ohledně jistiny ve výši 4 995 Kč žalobě vyhověl a co do zbývajících 5 Kč ji zamítl (výroky I. a II. tohoto rozsudku).
19. Pokud jde o příslušenství žalované částky, soud přiznal soud žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, konkrétně z částky 4 995 Kč ve výši 8,05 % ročně od 12. 3. 2017 do zaplacení, a to v souladu s žalobním petitem. Vycházel z toho, že při plnění bez právního důvodu (kterým jistina v projednávané věci je), k uvedenému datu byl žalovaný již zcela nepochybně v prodlení s plněním spočívajícím ve vydání bezdůvodného obohacení.
20. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
21. Výrok III. rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobkyně měla ve věci převážný úspěch (když soud zamítl nepatrnou část žalovaného nároku a z této části požadované příslušenství). Žalobkyni proto přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 2 089 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) , d), § 14b odst. 1 vyhlášky – převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění), a náhrada hotových výdajů v rozsahu tří režijních paušálů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky). Zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty a požádala, aby jí z odměny za zastupování a z přiznaných náhrad byla rovněž přisouzena daň z přidané hodnoty. V souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. vyhověl soud tomuto požadavku a zvýšil výše specifikované náklady řízení o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, což představuje částku 189 Kč. Třídenní lhůta k plnění byla rovněž stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).