Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
19 C 258/2021-39
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 10 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 600 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 4 600 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, dále kapitalizované úroky z prodlení ve výši 895,82 Kč, úroky z částky 4 600 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 23,72 % ročně a kapitalizované úroky ve výši 2 660,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč
s úroky z prodlení z částky 3 563,32 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, dále kapitalizované úroky z prodlení ve výši 716,02 Kč, úroky z částky 3 563,32 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 23,72 % ročně a kapitalizované úroky ve výši 2 126,53 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 600 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 4 600 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, dále kapitalizované úroky z prodlení ve výši 895,82 Kč, úroky z částky 4 600 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 23,72 % ročně a kapitalizované úroky ve výši 2 660,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč s úroky z prodlení z částky 3 563,32 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, dále kapitalizované úroky z prodlení ve výši 716,02 Kč, úroky z částky 3 563,32 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 23,72 % ročně a kapitalizované úroky ve výši 2 126,53 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku
10 600 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba (dále jen právní předchůdce žalobkyně), a žalovanou byla uzavřena dne
datum smlouva o půjčce číslo. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši ve výši 7 400 Kč, který byl představován součtem kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatkem za administrativní činnost ve výši
2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit jistinu a poplatek v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, kdy poslední splátka měla připadnout na 29. 6. 2017. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, uhradila v průběhu smluvního vztahu do okamžiku postoupení pohledávky pouze částku 6 800 Kč Poslední platbu uhradila dne 2. 3. 2018. Nejpozději měla být celková dlužná částka zaplacena dne
29. 6. 2017, k tomu však nedošlo, a proto se neuhrazená jistina od 30. 6. 2017 úročila úrokem ve výši 23,72 % ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky ve výši 10 600 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 8 163,32 Kč a z dlužných poplatků ve výši 2 436,68 Kč, dále žalobkyně uplatňuje kapitalizovaný úrok ve výši 4 787,06 Kč (23,72 % ročně z 8 163,32 Kč od 30. 6. 2017 do 6. 12. 2019), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 611,84 Kč
(8,05 % ročně z 8 163,32 Kč od 7. 7. 2017 do 6. 12. 2019), úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny 8 163,32 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 8 163,32 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaná i přes výzvy dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř. ”), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.
4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané:
Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Výše zápůjčky činila 10 000 Kč. Poplatek za půjčku byl představován součtem kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 17 400 Kč měla žalovaná hradit formou celkem 58 splátek ve výši 300 Kč týdně. Při 58 splátkách byly sjednány úroky ve výši 23,72 % ročně.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována, jak vyplývá z oznámení ze dne 6. 12. 2019.
Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 22. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužných částek. Výzva byla žalované zaslána, jak vyplývá z podacího lístku ze dne 23. 2. 2021.
5. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši
10 000 Kč Smlouva byla sjednána jako smlouva spotřebitelská. Žalovaná měla spolu s poplatky ve výši 7 400 Kč hradit celkem 17 400 Kč formou týdenních splátek. Žalovaná se dostala do prodlení a následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.
6. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně:
Dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Dle ust. 2392 odst. 1 věty prvé o. z. platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle ust. § 547 o. z. platí, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
Podle ust. § 420 odst. 1 o. z. platí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle ust. § 420 odst. 2 o. z. platí, že pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
Podle § 1813 o. z. platí, že má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
7. Soud se nejprve zaobíral tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení tzv. poplatků (poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši
4 000 Kč). Jde-li o zpoplatnění administrativní činnosti a komfortního splácení (hotovostní režim splátek), pak soud odkazuje na závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 12. 2015, č. j. insolvenční spisová značka spisová značka, kde soud měl za neplatné pro rozpor s dobrými mravy ujednání o hotovostním inkasu ve výši
60 % z poskytnutých finančních prostředků a poukázal přitom na skutečnost, že:„ formuláře smlouvy a standardních informací o spotřebitelském úvěru spojovaly možnost hotovostního vyplacení poskytnuté půjčky při podpisu smlouvy automaticky s povinností dlužníka (spotřebitele) hradit zápůjčku hotovostním inkasem v domácnosti dlužníka (vydlužitele). Toto spojení však nemá žádné zákonné opodstatnění ani racionální základ (z ničeho neplyne, že by hotovostní zápůjčka nemohla být splácena např. bezhotovostními převody) a představuje ze strany žalobce navyšování ceny poskytnuté zápůjčky…. Odměna za hotovostní inkaso pak spíše představuje další poplatek za okamžité a hotovostní poskytnutí zápůjčky. Dlužníci logicky budou volit okamžité poskytnutí peněz, ať už s ohledem na vlastní tíživou finanční situaci, či s ohledem na to, že účty mohou již být obstaveny v rámci exekuce.“ V daném případě jde tak spíše, nežli o poplatky odrážející cenu poskytnuté služby, o další skrytý úrok. Sjednané poplatky v celkové výši 6 000 Kč představují 60 % z poskytnutých finančních prostředků ve výši 10 000 Kč. S ohledem na uvedené, kdy tedy požadované poplatky zjevně představují skryté úroky a dále i s přihlédnutím ke sjednanému úroku ve výši 23,72 % ročně, považuje soud skutečnou výši úroků za zcela nepřiměřenou, a to i s přihlédnutím k tomu, že ke dni podpisu smlouvy činil úrok u spotřebitelských úvěrů pro domácnosti poskytovaný bankami 10,72 % ročně (viz ARAD - Systém časových řad - Česká národní banka (cnb.cz)).
8. K nepřiměřeným úrokům při poskytnutí peněžité půjčky se vyslovil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2898/2005 , ve kterém uzavřel, že nepřiměřenou je zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce odporují obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. Ujednání (dohoda), kterým byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je neplatné, a to buď pro rozpor se zákonem (představuje-li současně naplnění skutkové podstaty trestného činu lichvy podle ustanovení § 253 trestního zákona, popřípadě jiného trestného činu) nebo pro rozpor s dobrými mravy (v ostatních případech). Dle názoru soudu přitom lze vztáhnout citované rozhodnutí i na případ úroků zjevně se příčících dobrým mravům ve smyslu ust. § 588 o. z.
9. V dané věci tedy skutečný úrok mnohonásobně převyšuje průměrný úrok u spotřebitelských úvěrů poskytovaných v době uzavření smlouvy, a jako takový se příčí dobrým mravům nejen obecně ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., ale nahlíží se na něj jako na zjevně nemravný ve smyslu § 588 o. z. Takový úrok je proto absolutně neplatný pro zjevný rozpor se zákonem či dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o. z.
10. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobu zamítl co do částky 6 000 Kč, neboť ujednání o poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč je neplatné dle ust. § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor s ust. § 1813 o. z.
11. Naproti tomu soud shledal nárok důvodným ohledně části dlužné jistiny, kdy soud žalobkyni přiznal částku ve výši 4 600 Kč (žalovaná částka 10 600 Kč ponížená o poplatky ve výši
6 000 Kč). Rovněž byl shledán oprávněným nárok žalobkyně v té části, v níž se domáhala zaplacení sjednaných úroků ve výši 23,72 % ročně a zákonného úroku z prodlení.
12. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku ve výši 4 600 Kč uhradila, popř. že závazek zanikl jiným způsobem. To neučinila, soud proto s ohledem na výše uvedené žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou dle ust. § 1879 a násl. o. z. postoupena, vyhověl, včetně nároku na úroky ve sjednané výši 23,72 % ročně a na úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.
13. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky v celkové výši 10 600 Kč. Co do 57 % předmětu řízení tak byla úspěšná žalovaná a co do 43 % předmětu řízení žalobkyně, žalobkyně by tak měla uhradit žalované
14 % z jejích nákladů řízení, jelikož jí však žádné nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.