Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 96/2021-21
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
; sídlem adresa žalobkyně
; zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 60 683,61 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 624 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 624 Kč od 18. 4. 2021 do zaplacení,
to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 49 059,61 Kč a o zaplacení
a) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 462,01 Kč,
kapitalizovaných úroků ve výši 4 029,09 Kč,
zákonných úroků z prodlení z částky 10 058,75 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně,
úroků ve výši 28 % ročně z částky 10 058,75 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení,
b) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 770,95 Kč,
kapitalizovaných úroků ve výši 4 299,02 Kč,
zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 184,29 Kč od 25. 6. 2019 do 17. 4. 2021,
zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % z částky 7 344,29 Kč od 18. 4. 2021 do zaplacení,
úroků ve výši 29 % ročně z částky 12 184,29 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení,
c) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 121,84 Kč,
kapitalizovaných úroků ve výši 4 504,02 Kč,
zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 598,43 Kč od 25. 6. 2019 do 17. 4. 2021,
zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4998,43 Kč od 18. 4. 2021 do zaplacení,
úroků ve výši 29 % ročně z částky 14 598,43 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 624 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 624 Kč od 18. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 49 059,61 Kč a o zaplacení</b> <b>a) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 462,01 Kč,</b> <b>kapitalizovaných úroků ve výši 4 029,09 Kč,</b> <b>zákonných úroků z prodlení z částky 10 058,75 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně,</b> <b>úroků ve výši 28 % ročně z částky 10 058,75 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení,</b> <b>b) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 770,95 Kč,</b> <b>kapitalizovaných úroků ve výši 4 299,02 Kč,</b> <b>zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 184,29 Kč od 25. 6. 2019 do 17. 4. 2021,</b> <b>zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % z částky 7 344,29 Kč od 18. 4. 2021 do zaplacení,</b> <b>úroků ve výši 29 % ročně z částky 12 184,29 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení,</b> <b>c) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 121,84 Kč,</b> <b>kapitalizovaných úroků ve výši 4 504,02 Kč,</b> <b>zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 598,43 Kč od 25. 6. 2019 do 17. 4. 2021,</b> <b>zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4998,43 Kč od 18. 4. 2021 do zaplacení,</b> <b>úroků ve výši 29 % ročně z částky 14 598,43 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalované zaplacení částky 56 769,76 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nároky vyplývající ze smluv o zápůjčkách, které se žalovanou uzavřel věřitel - společnost právnická osoba, IČO. Pohledávky byly žalobkyni postoupeny. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce splnil zákonnou povinnost podle zákona o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:
a) Ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že věřitel – společnost právnická osoba, IČO, poskytl dne 1. 12. 2016 žalované - spotřebitelce - peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč. Z tvrzení, které žalovaná nerozporovala, bylo zjištěno, že původní věřitel do postoupení pohledávky evidoval žalovanou uhrazenou částku 25 816 Kč.
b) Ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že věřitel – společnost právnická osoba, IČO, poskytl dne 16. 2. 2017 žalované - spotřebitelce - peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč. Z tvrzení, které žalovaná nerozporovala, bylo zjištěno, že původní věřitel do postoupení pohledávky evidoval žalovanou uhrazenou částku 14 160 Kč.
c) Ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že věřitel – společnost právnická osoba, IČO, poskytl dne 12. 4. 2017 žalované - spotřebitelce - peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč. Z tvrzení, které žalovaná nerozporovala, bylo zjištěno, že původní věřitel do postoupení pohledávky evidoval žalovanou uhrazenou částku 9 400 Kč.
Z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni. Z písemného oznámení o postoupení a z dokladu o odeslání bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.
Z písemné výzvy bylo zjištěno, že advokát žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení jistiny s příslušenstvím, a to nejpozději do 19. 3. 2020.
Nebylo zjištěno, že poskytovatel zápůjček dříve, než přenechal žalované peněžní prostředky, s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – zápůjčku splácet.
O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že původní věřitel poskytl žalované postupně peněžní prostředky ve výši celkem 61 000 Kč, aniž s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – zápůjčky splácet. Smlouvy o zápůjčkách jsou tudíž neplatné. Přijetím částky 61 000 Kč se žalovaná bezdůvodně obohatila a je její povinností bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Žalovaná dosud vydala částku 49 376 Kč, v době rozhodování soudu měla tak žalovaná povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 624 Kč. Od 20. 3. 2020 trvalo prodlení žalované se zaplacením.
Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu . Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smlouvy o zápůjčce vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona číslo o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla věc posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku .
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěr platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) zmíněny v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat
se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
Nejvyšší soud v rozsudku spisové značky 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 vyjádřil právní názor, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Nejvyšší soud uvedl, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka.
V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředků neposuzoval ve smyslu ustanovení § 84 až § 89 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí schopnost žalované – spotřebitelky – splácet poskytnuté peněžní prostředky. Údaje, které o svých poměrech uvedla sama žalovaná, nemohly sloužit jako objektivní podklady pro posouzení schopnosti žalované splácet poskytnuté peněžní prostředky. Právní předchůdce žalobkyně tedy nepostupoval s předpokládanou pečlivostí, nesplnil zákonem stanovenou povinnost, úvěruschopnost žalované řádně neposoudil, a tato skutečnost má za následek neplatnost smlouvy o úvěru.
Podle § 2993 občanského zákoníku platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
V řízení bylo zjištěno, že žalovaná přijala peněžitou částku celkem 61 000 Kč, ze které uhradila částku 49 376 Kč. Soud výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni plnění ve výši 11 624 Kč. Pohledávka z bezdůvodného obohacení byla postoupena dle § 1879 občanského zákoníku O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl dle § 1970 občanského zákoníku , dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení obec národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Při rozhodování o úrocích z prodlení bylo třeba vyjít z ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku , dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V dané věci žalobkyně doručovala výzvu k plnění před podáním žaloby na jinou adresu, než kterou žalovaná označila ve smlouvě. Nebylo zjištěno, zda a kdy byla předžalobní výzva doručena žalované, soud proto určil počátek doby prodlení
se zaplacením bezdůvodného obohacení v návaznosti na doručení žaloby. Žaloba byla doručena žalované dne 16. 4. 2021, dne 17. 4. 2021 mohla žalovaná dobrovolně plnit, a jestliže tak neučinila, pak se od 18. 4. 2021 dostala se zaplacením do prodlení. Až do uvedeného data žalobkyni nevznikl nárok na zákonné úroky z prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení ke dni 18. 4. 2021 činila 8,25 % ročně, žalobkyně se domáhala úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně
a v této výši soud uložil žalované povinnost úroky z prodlení platit. Výrokem rozsudku pod bodem II pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl. Jestliže byla smlouva o úvěru neplatná, pak nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby úroků a poplatků.
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na poměrný úspěch účastníků ve věci.
Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu .
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí u Okresního soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení. Věcně a místně příslušným k projednání odvolání je Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.