Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 115/2021-29

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 25 034 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 400 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně od 25. 9. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 14 634 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 034 Kč ve výši 9,75 % od 11. 2. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 400 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně od 25. 9. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 14 634 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 034 Kč ve výši 9,75 % od 11. 2. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě žalované poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit v 60 týdenních pravidelných splátkách po 377 Kč poskytnuté peněžní prostředky včetně částky ve výši 10 600 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků ve výši 2 146 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 404 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 5 050 Kč Poslední splátka byla stanovena na 10. 2. 2019. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila. Žalovaná uhradila celkem 1 600 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s plněním svých povinnosti, požaduje žalobkyně dle čl. 16 smluvních podmínek smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené celkové dlužné částky, kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 12 486,30 Kč, avšak žalobkyně požaduje toliko 6 000 Kč. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky ve výši 19 034 Kč (tj. celková dlužná částka snížená o nespotřebovaný poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení), spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 034 Kč od 11. 2. 2019 do zaplacení a částku 6 000 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzývala k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 18. 9. 2019, žalovaná však již ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, z jednání se pak řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání též řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, jejíž součástí jsou i smluvní podmínky, má soud prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 12 000 Kč, kterou žalovaná v hotovosti převzala, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 10 600 Kč sestávajícímu se z úroku ve výši 2 146 Kč, částky za zpracování doručení a flexibilní splácení ve výši 3 404 Kč a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 5 050 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce v 60 týdenních splátkách po 377 Kč. Výše výpůjční úrokové sazby činila 29 %. V čl. 16 smluvních podmínek si smluvní strany ujednaly, že v případě prodlení zákazníka s placením splátek bude mít věřitel nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž bude zákazník v prodlení.

4. Ze zákaznické karty má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z číslo obč. průkazu s platností do datum vydaného stát. instituce. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky OP, 3 výpisy z bankovního účtu za září až listopadu 2017, výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Ve finančních informacích je uvedeno, že pravidelný měsíční příjem žalované činil v průměru za poslední tři měsíce částku 3 800 Kč, ostatní příjmy částku 8 500 Kč (celkem částku 12 300 Kč), počet zdrojů příjmů žadatele: 2; běžné měsíční výdaje pak tvoří odhadované měsíční výdaje ve výši 2 500 Kč. Dále bylo v zákaznické kartě uvedeno, že žalovaná nemá kreditní kartu, zápůjčku u jiné společnosti a má bankovní účet na vlastní jméno. Dále bylo v zákaznické kartě uvedeno, že žalovaná nevlastní automobil, má dvě vyživovací povinnosti, žije v nájmu, je svobodná (a nebyla zaškrtnuta kolonka„ partner/ka“ a má základní vzdělání. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem.

5. Z tabulky umoření vyhotovené k 26. 8. 2019 má soud prokázáno, že na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum žalovaná zaplatila v jedné splátce dne 17. 12. 2017 splátku ve výši 1 600 Kč.

6. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 17. 9. 2019 a podacího archu k této výzvě má soud prokázáno, že byla žalovaná výzvou zaslanou dne 18. 9. 2019 na adresu adresa žalované, upozorněna na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum a byla vyzvána ke splacení částky 29 526,45 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 19 034 Kč, poplatku za vymáhání dluhu ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuty v kapitalizované výši 4 168,45 Kč, a nákladů na vymáhání ve výši 5 324 Kč do 24. 9. 2019.

7. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

8. Podle , , v platném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).

12. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2)

13. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaná schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý úvěr ve výši 12 000 Kč zaplatit částku 22 600 Kč, a to v týdenních splátkách po 377 Kč (měsíčně 1 508 Kč). Žalobkyně zcela rezignovala na zjišťování výdajů žalované, když se spokojila s uvedením částky 2 500 Kč, ačkoli žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu a má dvě vyživovací povinnosti. Tato částka by nemohla dostačovat ani na zajištění bydlení, natož na výživu dvou dalších osob (zjevně dětí, neboť žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že je v domácnosti (MD)). Žalobkyně neobjasnila ani z čeho plynul příjem žalované, když bylo v zákaznické kartě toliko uvedeno, že má dva příjmy (3 800 Kč a 8 500 Kč). Není tak zřejmé, zda se jednalo o rodičovský příspěvek nebo o příspěvek na bydlení. A pakliže by byl příjem žalované deklarován toliko z výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky, není zřejmé, jak se žalobkyně zabývala ověřením podmínky, že žalovaná nepobírá dávku vázanou konkrétním účelem (např. na bydlení), kterou by nebylo možné použít na splácení úvěru. Příjem žalované byl deklarován ve zcela minimální výši, navíc nebylo ani prokázáno, že by se žalobkyně řádně zabývala tím, z čeho příjem žalované plyne a zda nejde o účelově poskytované dávky; žalobkyně nepředložila ani žádné dokumenty, kterými by podpořila tvrzení uvedení v zákaznické kartě, ačkoli podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru má povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti. Žalobkyně navíc nezjišťovala s odbornou péčí výdaje žalované, když se spokojila s uvedením částky pod hranicí životního minima pro dospělou osobu a dvě děti, která navíc nezahrnuje ani náklady na bydlení.

14. Jelikož žalobkyně nesplnila svou předsmluvní povinnost, která je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, a neposoudila úvěruschopnost žalované, má toto pochybení žalobkyně za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy ve smyslu § 588 o.z., neboť toto porušení povinnosti odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem i z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C -679/18 ze dne 5. 3. 2020). Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalované na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Jelikož žalovaná na svůj dluh uhradila částku 1 600 Kč, rozhodl soud tak, že je žalovaná povinna vrátit zbývající část nesplacené jistiny ve výši 10 400 Kč. Žalobkyně požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení. Žalovaná byla v předžalobní výzvě ze dne 18. 9. 2019 vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do 24. 9. 2019. Žalovaná do tohoto data dluh nevrátila. Soud rozhodl o přiznání zákonného úroku z prodlení z jistiny 10 400 Kč od 25. 9. 2019, což je datum následující po uplynutí lhůty pro vrácení dluhu stanoveného v předžalobní výzvě. Výše přiznaného úroku (10 % ročně) odpovídá (výrok I)

15. Jelikož mezi stranami nebyl spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalované vrátit poskytnutou jistinu (žalovaná nikterak nereagovala na předžalobní výzvu žalobkyně a soudu nebyly předloženy rozdílné návrhy stran na určení přiměřené doby plnění ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru), byla žalované uložena povinnost vrátit poskytnutou jistiny podle

16. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části zamítnout, neboť nároky žalobou uplatněné se odvíjí od této smlouvy. Proto nemohl být žalobkyni přiznán nárok na zbývající část požadované jistiny, na požadovaný úrok ani na smluvní pokutu. V rozsahu, v jakém soud shledal žalobu nedůvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí včetně požadovaného příslušenství, přičemž pro přehlednost výroku sečetl částku požadované zbývající jistiny (8 634 Kč) a smluvní pokutu (6 000 Kč). (výrok II).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za použití , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byla žalovaná oproti žalobkyni úspěšná v poměru 65 % a 35 % neúspěšná. Žalované by tak náležela náhrada 30 % nákladů, avšak žalované v řízení žádné náklady nevznikly, proto nebylo žádnému z účastníků řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.