Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 5/2021-33
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr Radkou Heresovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci
pro 3 181,44 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 681,44 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala zaplatit částku 2 500 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mostě - 79 % nákladů, které vzniknou v souvislosti s vyplacením odměny za zastoupení opatrovníku pro řízení ustanovenému žalovanému, o které bude rozhodnuto samostatným usnesením.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 681,44 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala zaplatit částku 2 500 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mostě - 79 % nákladů, které vzniknou v souvislosti s vyplacením odměny za zastoupení opatrovníku pro řízení ustanovenému žalovanému, o které bude rozhodnuto samostatným usnesením.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 181,44 Kč s odůvodněním, že její právní předchůdkyně – společnost právnická osoba uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky, s nimiž se žalovaný seznámil a zavázal se je dodržovat. Předchůdce žalobkyně zapůjčil žalovanému následující přijímací zařízení za účelem využívání služeb (dále jen zařízení):
MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (SN: příjmení: anonymizováno).
Jeho převzetí stvrdil žalovaný na zakázkovém listu. Předchůdce žalobkyně se zavázal poskytovat žalovanému služby a žalovaný se zavázal platit za poskytnuté služby vyúčtovanou cenu. Žalovaný nehradil cenu poskytovaných služeb, proto předchůdce žalobkyně od smlouvy dne datum odstoupil. Žalovaný dosud nevrátil zapůjčené zařízení, proto je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně dále požadovala nájemné v celkové výši 681,44 Kč a poplatek za odpojení ve výši 500 Kč, vyúčtované daňovými doklady splatnými datum, datum, datum, datum a datum.
2. Žalobkyně dále uvedla, že je ve věci aktivně legitimována, neboť na ní pohledávka přešla v důsledku fúze sloučením se společností právnická osoba ke dni datum.
3. Protože v průběhu řízení bylo zjištěno, že žalovaný, který je občanem Slovenské republiky, je neznámého pobytu (tento závěr byl spolehlivě zjištěn v souběžně probíhajícím řízení vedeném pod sp. zn. 10 C 130/2020 ), byl mu pro řízení ustanoven opatrovník. Ten navrhl, aby žaloba byla zamítnuta v části požadující smluvní pokutu, kterou považuje za nepřiměřeně vysokou vzhledem k povinnosti, kterou má utvrzovat.
4. Soud rozhodoval podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez jednání, s tímto postupem strany souhlasily.
5. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací uzavřené datum bylo zjištěno, že žalovaný se se právnická osoba Česká republika dohodl, že bude využívat jí nabízené služby a za poskytnuté služby bude platit měsíční vyúčtování. Součástí smluvních ujednání byla dohoda o pronájmu zařízení sloužícího pro využívání služeb. Ze zakázkového listu podepsaného žalovaným dne datum je zřejmé, že žalovanému bylo předáno do užívání zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (SN: příjmení: anonymizováno).
6. Upomínkou – odstoupením od smlouvy ze dne datum předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil, vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 3 708,14 Kč a k vrácení pronajatého zařízení nejpozději do datum. Současně ho upozornil na nutnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč v případě, že zařízení nevrátí.
7. Z vyúčtování vystavených předchůdcem žalobkyně bylo zjištěno, že žalovanému byly postupně (v měsíčním intervalu) vyúčtovány služby elektronických komunikací, součástí vyúčtování bylo i nájemné za pronájem zařízení sloužícího pro přístup na internet (modem). Za období od datum do datum bylo žalovanému vyúčtováno nájemné ve výši 681,44 Kč, v posledním vyúčtování byl současně vyúčtován poplatek za odpojení ve výši 500 Kč. Žalovaný z vyúčtovaných částek nic neuhradil. Z tvrzení žalobkyně, které nebylo zpochybněno, vyplývá i to, že žalovaný dosud nevrátil pronajaté zařízení.
8. Povinnost žalovaného vrátit pronajaté zařízení po ukončení smluvního vztahu vyplývá ze Všeobecných obchodních podmínek. Podle článku 7.4 Všeobecných obchodních podmínek je účastník povinen na vlastní náklady vrátit přijímací zařízení poskytovatele, které mu bylo poskytnuto, do číslo dnů od data ukončení Smlouvy na adresu distribučního skladu právnická osoba, ulice a číslo, PSČ obec, nebo na Kontaktních místech (odkazy na internetové stránky). Zařízení je považováno za vrácené okamžikem jeho převzetí. Podle článku 7.6 Všeobecných obchodních podmínek, jestliže účastník nevrátí zařízení poskytovatele včas a v pořádku, může mu být naúčtována smluvní pokuta podle Ceníku.
9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Uzavřená smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
10. Nárok na zaplacení nájemného za pronajaté zařízení posoudil soud dle § 2201 a násl. o. z. V části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 681,44 Kč, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Povinností žalovaného podle uzavřené smlouvy bylo platit poplatky za pronájem zapůjčeného zařízení k využívání služeb anonymizováno, které byly vyúčtovány ve fakturách a tyto faktury nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu zákona o elektronických komunikacích. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, jak vyplývá z obsahu předložených faktur a upomínek o zaplacení.
11. Ve věci nároku na zaplacení poplatku za odpojení má soud za to, že poplatek ve výši 500 Kč není poplatkem za určitý úkon učiněný žalobkyní, nýbrž skrytou smluvní pokutou za předčasné ukončení smlouvy z důvodu porušení smluvních podmínek. Tento poplatek je účtován pouze zákazníkům, kterým je smlouva ukončena z důvodu neplnění jejich smluvních povinností. Zákazníkům, kteří ukončí smlouvu řádně, tento poplatek účtován není. Jedinou funkcí, kterou poplatek za odpojení má, je sankcionovat žalovaného za porušení smluvních povinností. Taková sankce je bezesporu smluvní pokutou.
12. V případě spotřebitelských smluv nemohou být ujednání zakládající právo na zaplacení smluvní pokuty obsažená ve všeobecných obchodních podmínkách, a tedy nemohou být obsažena ani v ceníku žalobkyně (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 32 ICdo 86/2015 ). Podle § 1814 písm. f) o. z., se zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy. Těmito podmínkami jsou právě ustanovení o vzniku nároku na zaplacení smluvní pokuty uvedená ve všeobecných obchodních podmínkách nebo ceníku spotřebitelských smluv (viz. Ústavní soud, I. ÚS 3512/11 ). Dle § 1812 odst. 2 o. z., se nepřihlíží k ujednáním odchylujícím se od ustanovení občanského zákoníku stanovených k ochraně spotřebitele. Soud proto k ustanovení o vzniku nároku na zaplacení poplatku ve výši 500 Kč za odpojení od služeb žalobkyně nepřihlížel.
13. Ve věci nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za nevrácené zařízení dospěl soud k následujícím závěrům: Smlouva byla uzavřena s tím, že poskytované služby není možné realizovat bez poskytnutého zařízení, žalobkyni tato skutečnost byla zřejmá, dočasné poskytnutí zařízení VOP předpokládají. Bylo proto v zájmu žalobkyně zařízení žalovanému poskytnout. Přesto, a to v rozporu s požadavkem dobré víry a rovnováhy v povinnostech obou smluvních stran, v případě ukončení smlouvy je to žalovaný jako spotřebitel, kdo má povinnost zařízení vrátit, a to ve velmi krátké lhůtě a na adresu, kterou si musí vyhledat na internetu, a která nutí spotřebitele vynaložit ještě další náklady (poštovné za doručení balíku, jízdné a např. náklady na pojištění balíku, jak uvádí žalobkyně ve vlastních VOP) na vrácení zařízení žalobkyni. Současně VOP váží splnění této povinnosti na převzetí zařízení žalobkyní, což je v případě využití poštovní přepravy záležitost neovlivnitelná. Ne bezvýznamné se pro účely tohoto právního posouzení jeví skutečnost, že smlouva je smlouvou formulářového typu, ujednání o vzniku nároku na smluvní pokutu je součástí VOP, z čehož mj. vyplývá, že účastníkovi„ nezbude“, než na takové ujednání přistoupit. Navíc odkaz na VOP ve vztahu k možnosti v případě nevrácení zařízení účtovat smluvní pokutu je v závěru samotné smlouvy napsáno velmi drobným písmem, které má pravděpodobně za cíl i vzbudit ve spotřebiteli pocit, že se nejedná o důležité smluvní ujednání.
14. Formulace čl. 7 4. VOP napovídá spíše, že záměrem žalobkyně bylo v případě zániku smlouvy nikoli dosáhnout vrácení poskytnutého zařízení, ale snadněji se domoci finančního protiplnění, o jehož ekvivalentnosti je možné mít pochyby (jeho posouzení však součástí právního hodnocení předmětného sporu není).
15. Podle § 1815 o. z. platí, že k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. S ohledem na výše uvedené soud k ujednání, které má za nepřiměřené – ujednání VOP o vzniku nároku na smluvní pokutu nepřihlíží, a proto jeho porušením nemůže žalobkyni vzniknout nárok na smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč.
16. Z důvodů výše uvedených soud zamítl žalobu v části požadující smluvní pokuty v celkové výši 2 500 Kč a žalobkyni přiznal pouze právo na zaplacení částky 681,44 Kč.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, s přihlédnutím k tomu, že žalovanému v souvislosti s řízením náklady nevznikly tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
18. V souvislosti se zastoupením žalovaného opatrovníkem pro řízení vznikne České republice – Okresnímu soudu v Mostě - povinnost zaplatit ustanovenému opatrovníkovi odměnu. O výši odměny bude po pravomocném skončení řízení vydáno samostatné usnesení. Protože účastníky řízení lze zavázat k povinnosti platit náklady řízení nejpozději v souvislosti s vydáním rozhodnutí ve věci samé, rozhodl soud o povinnosti žalobkyně nahradit státu část takto vzniklých nákladů.
19. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně v řízení uspěla v rozsahu 21 %, v rozsahu 79 % úspěšná nebyla. Soud proto uložil žalobkyni nahradit 79 % nákladů, které takto vzniknou.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.