Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 118/2021-81

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení částky ve výši 72 248,33 Kč s přísl.

takto:

I. Řízení se co do částky 3 500 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 38 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 49 000 Kč od 28. 12. 2019 do 11. 2. 2020, z částky 45 000 Kč od 12. 2. 2020 do 30. 4. 2020, z částky 44 500 Kč od 1. 5. 2020 do 29. 5. 2020, z částky 43 600 Kč od 30. 5. 2020 do 30. 6. 2020, z částky 43 100 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020, z částky 42 600 Kč od 1. 8. 2020 do 1. 9. 2020, z částky 42 350 Kč od 2. 9. 2020 do 30. 9. 2020, z částky 42 050 Kč od 1. 10. 2020 do 30. 10. 2020, z částky 41 050 Kč od 31. 10. 2020 do 30. 11. 2020, z částky 40 050 Kč od 1. 12. 2020 do 31. 12. 2020, z částky 39 550 Kč od 1. 1. 2021 do 29. 1. 2021, z částky 39 050 Kč od 30. 1. 2021 do 1. 3. 2021 a z částky 38 550 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 3 500 Kč, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazení byť i jediné splátky řádně a včas.

III. Žaloba se co do částky 30 198,33 Kč, zbytku požadovaného úroku z prodlení a dále co do úroku ve výši 95,89 % ročně z částky 49 000 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 231 321 Kč, se zamítá.

IV. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky 3 500 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 38 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 49 000 Kč od 28. 12. 2019 do 11. 2. 2020, z částky 45 000 Kč od 12. 2. 2020 do 30. 4. 2020, z částky 44 500 Kč od 1. 5. 2020 do 29. 5. 2020, z částky 43 600 Kč od 30. 5. 2020 do 30. 6. 2020, z částky 43 100 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020, z částky 42 600 Kč od 1. 8. 2020 do 1. 9. 2020, z částky 42 350 Kč od 2. 9. 2020 do 30. 9. 2020, z částky 42 050 Kč od 1. 10. 2020 do 30. 10. 2020, z částky 41 050 Kč od 31. 10. 2020 do 30. 11. 2020, z částky 40 050 Kč od 1. 12. 2020 do 31. 12. 2020, z částky 39 550 Kč od 1. 1. 2021 do 29. 1. 2021, z částky 39 050 Kč od 30. 1. 2021 do 1. 3. 2021 a z částky 38 550 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 3 500 Kč, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazení byť i jediné splátky řádně a včas. III. Žaloba se co do částky 30 198,33 Kč, zbytku požadovaného úroku z prodlení a dále co do úroku ve výši 95,89 % ročně z částky 49 000 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 231 321 Kč, se zamítá. IV. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 55 170 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za období od 28. 12. 2019 do 30. 9. 2020 v kapitalizované výši 4 446,50 Kč a dále úrok z prodlení z částky 55 170 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, dále smluvní pokutu ve výši 17 078,33 Kč a úrok ve výši 95,89 % ročně z částky 49 000 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 231 321 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela dne 17. 9. 2019 s žalovanou jako úvěrovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla úvěr ve výši 49 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně sjednaného efektivního úroku ve výši 151,57 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 4 016 Kč, a to počínaje měsícem říjnem 2019, na základě sjednaného splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Kredibilita žalované pak byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z bankovního účtu a prohlášení dlužníka, a dále lustrací v databázích příjmení a anonymizováno. Žalovaná úvěr nehradila, když do data zesplatnění neuhradila ničeho. V důsledku prodlení dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů dle bodu 6.2 v celkové výši 400 Kč, kdy žalovaná se ocitla v prodlení v délce 15 dnů od splátek číslo (2x 200 Kč). V důsledku shora specifikovaného prodlení pak došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, a to k datu 26. 12. 2019. Dle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré neuhrazené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny, kdy tato celkem činila částku 60 722,54 Kč. Po zesplatnění žalovaná dne 11. 2. 2020 uhradila částku 4 000 Kč, dne 30. 4. 2020 částku 500 Kč, dne 29. 5. 2020 částku 900 Kč, dne 30. 6. 2020 částku 500 Kč, dne 31. 7. 2020 částku 500 Kč, dne 1. 9. 2020 částku 250 Kč a dne 30. 9. 2020 částku 300 Kč. V bodě 6.5 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od 26. 12. 2019 až do jejího zaplacení. Žalobkyně pak kapitalizovala smluvní pokutu ke dni podání žaloby. Celková dlužná pohledávka tak sestává z dlužné jistiny ve výši 53 772,54 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 17 078,33 Kč a nominálního úroku ve výši 95,89 % ročně z částky 49 000 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila. Žalobkyně vzala podáním doručeným soudu dne 14. 6. 2021 zpět žalobu co do částky 3 500 Kč, když uvedla, že žalovaná dne 30. 10. 2020 zaplatila částku 1 000 Kč, 30. 11. 2020 částku 1 000 Kč, 31. 12. 2020 částku 500 Kč, 29. 1. 2021 částku 500 Kč a dne 1. 3. 2021 částku 500 Kč. Protože ke zpětvzetí žaloby došlo před jednáním ve věci samé, soud nevyžadoval souhlas žalované se zpětvzetím žaloby a výrokem I. tohoto rozsudku řízení co do částky 3 500 Kč zastavil.

2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že částku 49 000 Kč skutečně obdržela, že obdržela také zesplatňující dopis v prosinci roku 2019 a dále potvrdila úhradu celkové částky 10 450 Kč v datech tak, jak byly tvrzeny žalobkyní. Uvedla, že se dostala do finančních obtíží a požádala o stanovení měsíčních splátek k úhradě jejího dluhu, když požádala o splátku ve výši 3 500 Kč. K tomu doložila emailové potvrzení zaměstnance žalobkyně, který s těmito splátkami vyjádřil souhlas.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z předsmluvního formuláře a úvěrové smlouvy číslo vyplynulo, že tuto uzavřela žalobkyně jako úvěrující s žalovanou jako úvěrovanou. Na základě shora uvedené smlouvy se pak žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 49 000 Kč při úrokové sazbě ve výši 151,57 % ročně, kdy tato byla v části A) základní parametry úvěru sjednána ve výši 151,57 % ročně, přičemž byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Úrok pak byl počítán jako efektivní úroková míra, když v daném kalendářním měsíci se bere v potaz přesný počet dnů v měsíci s tím, kdy délka každého roku je 365 dnů. Smluvní strany se dále dohodly, že žalobkyně je oprávněná na úroku za poskytnutí úvěru, který přiroste po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % z celkové částky, kterou má žalovaný zaplatit. První splátka úvěru měla být uhrazena v říjnu 2019. V bodě 6.1 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části v délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Po zesplatnění úvěru již další právo na požadování této smluvní pokuty nevzniká. Maximální součet veškerých smluvních pokut pak činil 2 999 Kč. V bodě 6.2 pak bylo dále sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalované náhradu účelně vynaložených nákladů, které vzniknou v souvislosti s prodlením s úhradou splátky, kdy u každé takové splátky byla oprávněna požadovat při prodlení minimálně 15 dnů částku 200 Kč. V bodě 6.3 pak bylo sjednáno pro případ, že by se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části po dobu 65 dnů oprávnění žalobkyně odepřít plnění závazků ze smlouvy, dále automatické zesplatnění úvěru, kdy dnem zesplatnění se stává okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokuty a náhrady nákladů. V bodě 6.5 pak bylo dále sjednáno, že žalobkyni v případě, že žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradí novou jistinu, vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Ze splátkového kalendáře vyplynulo, že první splátka měla být uhrazena dne 20. 10. 2019 a poslední splátka dne 20. 9. 2023. Z dokladu o vyplacení jistiny úvěru a shodného tvrzení žalované má soud dále za prokázané, že žalovaná celý úvěr čerpala dne 17. 9. 2019 bezhotovostně převodem na účet č. bankovní účet. Z dopisů ze dne 20. 11. 2019 a 23. 12. 2019 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovanou v souvislosti s jejím prodlením k úhradě splátek číslo splatných dne 20. 10. 2019, resp. 20. 11. 2019, resp. 20. 12. 2019. Ze shodného tvrzení stran má soud za prokázané, že žalovaná celkem na uvedený závazek zaplatila částku 10 450 Kč v datech tak, jak byly tvrzeny žalobkyní. Z dopisu ze dne 26. 12. 2019 vyplynulo, že ke shora uvedenému dni došlo ke zesplatnění úvěru, kdy tento sestával z jistiny 49 000 Kč kapitalizovaného úroku 11 722,54 Kč, smluvních pokut 998 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč.

4. Z ostatních listinných důkazů provedených při jednání (ověření v registru příjmení a anonymizováno, formuláře hodnocení klienta, dokladů o příjmech žalované včetně pracovní smlouvy včetně vyjádření znalce k problematice úročení soud neučinil žádná podstatná skutková zjištění s ohledem na právní posouzení věci. Pokud jde o vyjádření znalce k problematice úročení, pak soud konstatuje, že znalec se vyjadřuje k otázce právního, ke které není oprávněn.

5. Podle ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2014, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení , 2 , ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Předně je třeba odkázat na ustanovení a n. , ve znění účinném od 1. 1. 2014, ze kterého vyplývá, že podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou povinnost úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a povinnost úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Je však nutno zdůraznit, že pokud účastníci ve smlouvě úrok sjednají, musí jít o úrok přiměřený, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu ČR jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel (úvěrující), který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Z předmětné smlouvy o úvěru pak plyne, že úrok byl sjednán ve výši 151,57 % ročně, kdy soud nepřistoupil na argumentaci žalobkyně týkající se přepočtu„ efektivního úroku“ na výši 95,89 % ročně, kdy pokud jde o úrok 151,57 % ročně, pak tento je v úvěrové smlouvě jednoznačně sjednán jako pevná výpůjční úroková sazba, kdy pokud je ve smlouvě v bodě 2.1 uvedeno, že úroky se počítají jako efektivní úroková míra, pak se bere v potaz toliko přesný počet dnů v měsíci s tím, že délka každého roku je 365 dnů. O shora uvedeném úroku (a ani popř. přepočteném úroku požadovaným ze strany žalobkyně ve výši 95,89 % ročně) nelze v žádném případě uvažovat jako úroku přiměřeném, když soudu je s jeho rozhodovací účinnosti známé, že v říjnu 2019 se úroková míra bank pro obdobné typy úvěrů pohybovala okolo 9,75 % ročně a žalobkyně požaduje úrokovou míru více než patnáctinásobnou (resp. desetinásobnou), a z tohoto pohledu úvěrujícím požadovaný úrok se jeví jako nepřiměřený. Pokud v daném období byly bankami poskytovány úvěry a půjčky, kdy se úroková sazba pohybovala okolo 10 % za jeden rok, tak i v případě, že by soud vzal v úvahu, že se může jevit přiměřenou i úroková sazba 2,5krát vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky ohledně svojí kredibility (bonity), je možné jako přiměřený úrok hodnotit úrokovou sazbou okolo 25 % za rok. V daném případě ji však sjednaná úroková sazba několikanásobně překračuje. V této souvislosti pak soud odkazuje i na ustálenou rozhodovací praxi název soudu – viz např. rozsudek ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, nebo ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka. Ke shora uvedenému pak soud dále doplňuje, že jako neplatné shledává i ujednání o smluvních pokutách, kdy tyto jsou kumulovány v podstatě za tatáž prodlení, kdy výše smluvní pokuty se odvíjí toliko od délky prodlení úvěrované (žalované), kdy i náhradu nákladů v souvislosti s prodlením s úhradou splátek soud ve své podstatě považuje za smluvní pokutu. Rovněž tato ujednání soud shledává jako nepřiměřená a nemravná.

8. S ohledem na shora uvedené proto nelze než uzavřít, že celý obchod nelze zhodnotit jinak, než jako nemravný, byť zde mohou být určité úvahy o tom, že žalovaná si měla počínat zodpovědněji při uzavírání takto koncipované smlouvy o úvěru. Nicméně soud má za to, že úvěrujícímu, který zneužívá postavení klienta a požaduje nepřiměřené částky, nelze přiznat soudní ochranu. Pro rozhodnutí v dané věci je také klíčové, že získání vysoké odměny za půjčení peněžních prostředků ve formě úroků a dosažení zisku prostřednictvím dalších smluvních ujednání je podstatou a základem sjednaného obchodu žalobkyně, která by předmětnou částku žalované nepůjčila a smlouvu by neuzavřela, pokud by žalovaná na její podmínky nepřistoupila. Z tohoto pohledu je třeba smlouvu hodnotit jako celek a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze od sebe oddělovat. S ohledem na skutečnost, že soud hodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně nesplatnou ve smyslu ustanovení , ve znění účinném od 1.1.2014, posoudil právní vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení podle a n. , ve znění účinném od 1.1.2014. V řízení pak bylo prokázáno, že ze strany žalobkyně byla žalované poskytnuta částka 49 000 Kč, obě dvě strany se shodly na tom, že žalovaná žalobkyni zaplatila celkem částku 10 450 Kč v datech tak, jak byly specifikovány žalobkyní a vyplývají z výroku II. tohoto rozsudku. S ohledem na shora uvedené tak soud výrokem pod bodem II. žalobě vyhověl toliko ohledně zbývající části bezdůvodného obohacení v částce 38 550 Kč, když ve zbývající části žalovaný nárok zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a výši svého dluhu snižovala postupnými splátkami tak, jak jsou uvedeny v odstavci prvním tohoto odůvodnění, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení , ve znění účinném od 1.1.2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením Úrok z prodlení byl vždy přiznán z dlužné částky v aktuální období tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

9. Soud vyhověl návrhu žalobkyně na stanovení splátek ve výši 3 500 Kč měsíčně v souladu s ustanovením část věty za středníkem Žalovaná požádala o placení ve splátkách, právní zástupkyně se k tomuto nedokázala vyjádřit, ale žalobkyně doložila soudu emailové potvrzení zaměstnance žalobkyně, který s tímto vyjádřil svůj souhlas. Aby stanovení splátek nebylo příliš tvrdé pro žalobkyni, stanovil soud splátky pod hrozbou ztráty výhody splátek v případě, pokud by se žalovaná dostala do prodlení s byť i jedinou z nich.

10. Žalovaná byla v řízení z větší části úspěšná a dle by měla právo na poměrnou náhradu nákladů řízení proti žalobkyni. Jelikož žalovaná výslovně sdělila, že náhradu nákladů nepožaduje, soud výrokem IV. tohoto rozsudku žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které se podává ve lhůtě do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí či provedení exekuce.