Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 50/2021-53

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 32 707 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 952,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 952,13 Kč od 10. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 754,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 707 Kč od 29. 4. 2020 do 9. 8. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 754,87 Kč od 10. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 19 952,13 Kč od 10. 8. 2020 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 602,55 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 952,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 952,13 Kč od 10. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 754,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 707 Kč od 29. 4. 2020 do 9. 8. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 754,87 Kč od 10. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 19 952,13 Kč od 10. 8. 2020 do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 602,55 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 22. 12. 2020 a doplněnou dne 8. 6. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 32 707 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 29. 4. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 12. 2019 mezi společností právnická osoba, anonymizováno 8 slov číslo, země, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Žaloba je dále odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 29. 9. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěrový rámec a žalovaný čerpal peněžní prostředky v souhrnné výši 22 800 Kč. Úvěr byl sjednán prostřednictvím internetových stránek původního věřitele webová adresa. Žalovaný se zavázal úvěr pravidelně splácet a splatit nejpozději do 28. 4. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. V daném případě soud postupoval dle , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobkyně již v podané žalobě projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalovaného, ten se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle jeho souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

3. Z provedeného dokazování, a to smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 29. 9. 2019, má soud za prokázané, že mezi spol. právnická osoba a žalovaným měla být uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že poskytne na žalovanému otevření úvěrového rámce až do částky 80 000 Kč na dobu jednoho roku s tím, že se žalovaný se zavázal platit měsíční splátky ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru spolu s úrokem nebo 1 000 Kč měsíčně. Ve smlouvě byla sjednána měsíční úroková sazba 11,75 %. Poskytnutí finančních prostředků ve výši 22 800 Kč má soud za prokázané z platební bilance. Z té bylo také zjištěno, že žalovaný na„ úvěr zaplatil celkem částku 2 847,87 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 8. 2020 má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou přešla ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Z upomínky ze dne 3. 8. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala, a to ve lhůtě 3 dnů. Upomínka byla žalovanému odeslána téhož dne.

4. Podle , (dále též jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením číslo Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.

6. Dle § 580 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

8. Ust. § 6 a § 8 o. z. stanoví, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu, a zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

11. S ohledem na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Při právním posouzení sporu soud přihlédl k rozhodovací praxi název soudu, který např. rozsudkem sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí dospěl k závěru, že obecná ustanovení , vyjádřená v hlavě I, je nutné používat vždy a musejí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Pokud věřitel požaduje úrok z úvěru nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání, s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankou při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V tam přezkoumávané věci sjednaný úrok činil 132,44 % a tento úrok název soudu vyhodnotil jako úrok zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu ustanovení název soudu dospěl k závěru, že smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou a zdůraznil, že věřitel by předmětnou částku dlužníkovi nepůjčil a smlouvu by neuzavřel, pokud by dlužník na jeho podmínky nepřistoupil. Uzavřel, že úvěrovou smlouvou s lichvářskými úroky je nutno posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu , přičemž veškeré nároky s výjimkou nároku na vrácení jistiny musí být nedůvodné.

12. Dále soud přihlédl i k dalšímu rozhodnutí název soudu, který ve svém rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí uvedl, že pokud účastníci v úvěrové smlouvě sjednají úrok, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). V řešené věci byl úvěrovou smlouvou sjednán úrok ve výši 20 % měsíčně, což představuje úrok ve výši 240 % ročně. K takovému úroku název soudu uvedl, že ho nelze v žádném případě považovat za úrok přiměřený. název soudu konstatoval, že v roce 2015 – 2016 se úvěrové úroky bank pohybovaly mezi 13 a 14% ročně. Více než desetinásobná sazba věřitele je tedy jasně nepřiměřená, přičemž lze uvažovat, že nebankovní nezajištěný úvěr by mohl být posouzen jako přiměřený, pokud by bankovní sazby přesahoval o maximálně 50% název soudu shrnul, že věřiteli, který zneužívá tísně klienta a požaduje nepřiměřené úroky přesahující o více než 50% sazby bankovních úvěrů, nelze přiznat právní ochranu. Vzhledem k tomu, že název soudu hodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou ( ), posoudil vztah mezi účastníky podle ustanovení o bezdůvodném obohacení ( a násl. ).

13. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný nárok žalobkyně je důvodný toliko zčásti. Úvěrovou smlouvou měl být sjednán měsíční úrok ve výši 11,75 %, tedy úrok ve výši 141 % ročně. Takový úrok soud posoudil jako úrok nemravný a lichvářský. Ujednání o takovém úvěrovém úroku je podle § 580 o. z. s odkazem na § 6 a § 8 o. z. neplatné, protože se příčí dobrým mravům, přičemž k této neplatnosti soud musí přihlédnout podle § 588 o. z. i bez návrhu. Je naprosto zřejmé, že takto ujednaný úvěrový úrok více mnohonásobně překračuje obvyklé úrokové sazby bank. Takový úrok jednoznačně podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. Posoudil-li nadřízený soud jako nemravný úrok 132 % ročně v období let 2015 – 2016, kdy se úroky pohybovaly mezi 13 a 14 % ročně, pak musí být nemravný i roční úrok 141 % vztahující se k září 2019, když v tomto období činila obvyklá úroková míra bank cca 19 % (www.cnb.cz). Z tohoto důvodu posoudil zdejší soud smlouvu o úvěru uzavřenou účastníky řízení jako absolutně neplatnou podle , přičemž nároky z ní vzniklé se opírají o bezdůvodné obohacení podle .

14. Soud dospěl tedy k závěru, že žalovanému byla dne poskytnuta žalobkyní jako úvěr na neplatnou úvěrovou smlouvu částka 22 800 Kč. Žalovanému s ohledem na shora řečené skutečnosti vznikla povinnost vydat žalobkyni předmět bezdůvodného obohacení, tedy po započtení plateb ve výši 2 847,87 Kč částku 19 952,13 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil mu soud povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. o. z., ve výši dle k datu 10. 8. 2020. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že poprvé byl žalovaný vyzván žalobkyní k vrácení dlužné částky ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy k úhradě dluhu ze dne 3. 8. 2020. Dle přiloženého poštovního podacího archu vztahujícího se k odeslání výzvy bylo zjištěno, že výzva byla podána k poštovní přepravě téhož dne. Podle o. z. se výzva dostala do sféry žalovaného dnem 6. 8. 2020 a nejpozději dne 9. 8. 2020 měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky. Jelikož tak žalovaný neučinil, dostal se od 10. 8. 2020 do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Žalovanému vznikla tedy dnem 10. 8. 2020 povinnost částku 19 952,13 Kč žalobkyni zaplatit, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku spolu úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně (výrok I. rozsudku). Pokud se žalobkyně domáhala příslušenství od data dřívějšího respektive vyššího, byla žaloba s ohledem na výše uvedené skutečnosti, co do příslušenství zčásti zamítnuta (výrok II. tohoto rozsudku). Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení úvěrového úroku 12 004,90 a vynaložených nákladů 750 Kč, žalobu v této části soud zamítl včetně požadovaného příslušenství (výrok II. rozsudku), protože se opírala o neplatnou úvěrovou smlouvu, jak je výše vysvětleno.

15. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením , na základě kterého soud náhradu nákladů řízení s ohledem na částečný úspěch žalobkyně poměrně rozdělil. V případě plného úspěchu ve věci by měla žalobkyně v daném případě nárok na náhradu nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 309 Kč a odměny advokáta podle vyhl. č. , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za tři úkony právní služby po 500 Kč za úkon dle ust. uvedené vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka) spolu s paušální náhradou hotových výdajů ke každému z uvedených úkonů právní služby po 100 Kč dle zmíněné vyhlášky a 21 % DPH ( ) ve výši 387 Kč, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně. V daném případě soud aplikoval odměnu za poskytnuté právní služby v uvedené výši s ohledem na to, že žaloba byla podána v podobě tzv. ustáleného vzoru, jednalo se o předmět řízení v podobě peněžitého plnění a tarifní hodnota nepřevýšila 50 000 Kč a žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Soudu je totiž známo, že žalobkyně se obdobných nároků na obdobném skutkovém základu domáhá opakovaně a jelikož se vždy jedná o požadavky na zaplacení plnění z obdobných smluv o úvěru, logicky využívá žaloby v podobě ustálených vzorů. Náklady řízení by tak při plném úspěchu žalobkyně představovaly částku ve výši 3 487 Kč. Žalobkyně měla v daném případě úspěch z 58,64 % předmětu řízení a její neúspěch tedy činil 41,36 % (počítáno včetně požadovaného příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a podle poměrů úspěchu a neúspěchu jí tedy přísluší 17,28 % nákladů řízení, tj. 602,55 Kč, které jsou splatné k rukám jejího zástupce podle

16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle , část věty před středníkem , žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.