Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 275/2020-61
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 9 822,14 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 9 822,14 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 115,08 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 9 822,14 Kč od datum do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 9 822,14 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 115,08 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 9 822,14 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 822,14 Kč s příslušenstvím tvořeným úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že společnost právnická osoba (dále také jen„ Ferratum“) a žalovaná uzavřely dne datum prostřednictvím webových stránek anonymizováno smlouvu o revolvingovém úvěru, když žalovaná požádala o poskytnutí úvěru, anonymizováno jí zaslala nabídku na uzavření smlouvy o úvěru, kterou žalovaná akceptovala. Smlouvou se anonymizováno zavázala poskytnout žalované úvěr do limitu 35 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala úvěr splácet včetně úroku ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za každé čerpání úvěru ve výši 12,5 % z čerpané částky, a to v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná čerpala celkem částku 11 499 Kč, nehradila však řádně sjednané splátky, přičemž nezaplatila 9 822,14 Kč na jistině, 2 115,08 Kč na úroku za období od datum do datum a na náhradě nákladů spojených s vymáháním částku 500 Kč. Pohledávka byla postoupena společnosti právnická osoba, která ji postoupila žalobkyni smlouvou ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci nařídil na den datum jednání, přičemž v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: právnická osoba poskytovala klientům peněžní prostředky za úrok a poplatek, přičemž ve dnech datum, datum, datum vyhotovila koncepty rámcových smluv o spotřebitelském úvěru, resp. smlouvy o revolvingovém úvěru, ve kterých je jako klient uvedena žalovaná s tím, že je klientovi poskytován úvěr ve výši 8 000 Kč, 2 000 Kč, resp. úvěrový limit do 35 000 Kč a klient se zavazuje úvěr splatit spolu s úrokem s poplatkem za čerpání úvěru. Z potvrzení o platbě vyplývá, že anonymizováno převedla na bankovní účet č. bankovní účet dne datum částku 8 000 Kč, dne datum částku 2 000 Kč, dne datum částku 741 Kč a dne datum částku 758 Kč. Předmětem smluv o postoupení pohledávek ze dne datum a dne datum je mimo jiné postoupení pohledávky vůči žalované, a to právnická osoba s.r.o. a následně žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené s právnická osoba
5. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), která upravují úvěr, a dále podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, přičemž dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná. Žalobkyně v prvé řadě neprokázala, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku , když neprokázala, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru a že akceptovala návrh smlouvy o úvěru, tedy že se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatkem v měsíčních splátkách. Žalobkyně dále neprokázala, že částka 11 499 Kč byla poskytnuta žalované, když není zřejmé, zda předmětný bankovní účet je účtem žalované, a žalobě tak nemohlo být vyhověno ani z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku . Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, ostatně žalobkyně k tomu byla soudem vyzvána usnesením ze dne datum, žalobkyně však žádné důkazy neoznačila, k nařízenému jednání se pak nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. se tak sama připravila.
6. S ohledem na shora uvedené soud ve výroku I. rozsudku žalobu v plném rozsahu zamítl.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když žalovaná byla sice ve věci zcela úspěšná, žádné náklady řízení jí však nevznikly. Soud proto rozhodl o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.