Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 44/2021-34
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní titul titul Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 32 099,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 18 489,74 Kč, úrok ve výši 1 756 Kč a dále ve výši 16,90 % ročně z částky 29 999,20 Kč za dobu od 4. 1. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 51,02 Kč a dále ve výši 10,00 % ročně z částky 29 999,20 Kč za dobu od 4. 1. 2020 do 10. 9. 2020 a z částky 16 389,74 Kč za dobu od 11. 9. 2020 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 609,46 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 13 609,46 Kč za dobu od 11. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 18 489,74 Kč, úrok ve výši 1 756 Kč a dále ve výši 16,90 % ročně z částky 29 999,20 Kč za dobu od 4. 1. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 51,02 Kč a dále ve výši 10,00 % ročně z částky 29 999,20 Kč za dobu od 4. 1. 2020 do 10. 9. 2020 a z částky 16 389,74 Kč za dobu od 11. 9. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 609,46 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 13 609,46 Kč za dobu od 11. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 32 099,20 Kč spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně z částky 29 999,20 Kč za dobu od 4. 1. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 51,02 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 29 999,20 Kč za dobu od 4. 1. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 24. 11. 2016 uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru ve znění Dodatku ze dne 27. 12. 2016 (dále také jako Smlouva), na základě které žalobce umožnil žalovanému čerpat úvěr do výše úvěrového limitu 20 000 Kč, jež byl navýšen na úvěrový limit 30 000 Kč Smluvní strany se zavázaly dodržovat Všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP) a Ceník, které byly nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky revolvingového úvěru spolu s dohodnutým úrokem ve výši 16,90 % ročně a poplatky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 1 500 Kč měsíčně, splatných vždy k 10. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však v rozporu se Smlouvou a VOP nehradil splátky řádně a včas, a proto mu žalobce oznámil dopisem (rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu) ze dne 4. 1. 2020 zesplatnění úvěru ke dni 3. 1. 2020 a vyzval jej k úhradě dluhu. Po zesplatnění úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 29 999,20 Kč, na úroku částku 1 756 Kč, na úroku z prodlení částku 51,02 Kč a na poplatcích částku 2 100 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o revolvingovém úvěru (Peníze na klik) ze dne 24. 11. 2016, Dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. bankovní účet ze dne 27. 12. 2016, výpisu z úvěrového účtu č. ú. bankovní účet ze dne 24. 11. 2016 – čerpání úvěru, výpisu z úvěrového účtu č. ú. bankovní účet ze dne 26. 12. 2016 a ze dne 27. 12. 2016 – čerpání úvěru, Poslední výzvy k úhradě dlužné částky a výpovědi smlouvy ze dne 2. 12. 2019, Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 4. 1. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 6. 1. 2020, transakční historie úvěrového účtu, výpisu z úvěrového účtu č. ú. bankovní účet za období od 1. 11. 2016 do 31. 12. 2019, Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba účinných od 1. 7. 2016, Ceníku pro Peníze na klik účinného od 1. 12. 2016, Sazebníku právnická osoba pro bankovní obchody účinného od 1. 10. 2016, úplného výpisu z bankovního účtu žalovaného č. ú. bankovní účet za období od 1. 12. 2015 do 30. 9. 2017, výpisu z registru CCB a z Výzvy k úhradě dluhu ze dne 27. 8. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 27. 8. 2020, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) dne 24. 11. 2016 Smlouvu o revolvingovém úvěru ve znění Dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. bankovní účet ze dne 27. 12. 2016, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši úvěrového limitu 20 000 Kč, jež byl dodatkem ke smlouvě navýšen na úvěrový limit 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet čerpané peněžní prostředky úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 1 500 Kč, splatných vždy k 10. dni příslušného kalendářního měsíce. Součástí smlouvy učinili Všeobecné obchodní podmínky a Ceník. Byla sjednána úroková sazba ve výši 16,90 % ročně, výše roční procentní sazby nákladů 18,56 % ročně. V čl. 7 a 7.1. Smlouvy bylo sjednáno, že je žalovaný povinen celý čerpaný úvěr splatit na požádání žalobce (tzv. zesplatnění úvěru) v případě, jestliže se dostane do prodlení se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než tři měsíce nebo do prodlení se splacením více než dvou splátek. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky úvěru řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou splátek, a proto žalobce úvěr zesplatnil ke dni 3. 1. 2020. Žalovaný čerpal peněžní prostředky úvěru v částce 66 628,25 Kč a uhradil na splátkách úvěru pouze částku 53 018,79 Kč. Žalovaný úvěr včetně poplatků neuhradil, i přes písemnou výzvu k úhradě dluhu ze dne 27. 8. 2020.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 1. 12. 2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
11. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.
12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 7. 4. 2021 a u jednání dne 6. 5. 2021, že žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací a v registru CCB a získal informace výpisem z běžného účtu žalovaného č. ú. bankovní účet, který pro žalovaného vedl, z něhož vyplynulo, že žalovaný byl zaměstnán v pracovním poměru u zaměstnavatele obch. spol. právnická osoba, u něhož pracoval od listopadu 2015 a poslední mzdu obdržel v květnu 2016, poté byl zaměstnán v pracovním poměru u zaměstnavatele obch. spol. právnická osoba, tento zaměstnavatel poukazoval žalovanému mzdu na jeho běžný účet, její výše činila kolem 14 900 Kč měsíčně, průměrná mzda za měsíce květen až listopad 2016 činila částku 14 967,29 Kč měsíčně; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, doložil pouze výpis z bankovního účtu žalovaného, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listin y dokládající výdaje žalovaného. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet úvěr, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Neplatnost smlouvy o úvěru stanovená § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je tak neplatností absolutní a soud je povinen k ní přihlédnout, aniž by se jí kterýkoliv z účastníků řízení musel dovolat.
14. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení poplatků za upomínky.
15. Plnil-li žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o revolvingovém úvěru částku 66 628,25 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž zaplatil pouze částku 53 018,79 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 13 609,46 Kč, představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 13 609,46 Kč za dobu od 11. 9. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 10. 9. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení; ve zbytku nárokovaného příslušenství, tj. úroku ve výši 1 756 Kč, úroku ve výši 16,90 % ročně z částky 29 999,20 Kč za dobu od 4. 1. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 51,02 Kč, úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 29 999,20 Kč za dobu od 4. 1. 2020 do 10. 9. 2020 a z částky 16 389,74 Kč za dobu od 11. 9. 2020 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
17. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust.
§ 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).