Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
9 C 11/2021-27
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 224 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 224 Kč a smluvního úroku ve výši 100 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 301,81 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 625,40 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec.
Odůvodnění:
<b>I. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 224 Kč a smluvního úroku ve výši 100 Kč.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 301,81 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 625,40 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].</b>
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 3 000 Kč a částky 1 224 Kč, včetně smluvního úroku ve výši 100 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 301,81 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru číslo kterou dne 6. 9. 2018 žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ Původní věřitel“). Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr 3 000 Kč, převzetí peněz potvrdil žalovaný svým podpisem. Žalovaný poskytnutý úvěr ve sjednané lhůtě do 6. 10. 2018 nevrátil, a proto mu vznikla povinnost zaplatit Původnímu věřiteli sjednanou smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky (žalobkyně požadovala částku 1 224 Kč vypočtenou za období od 7. 10. 2018 do 19. 11. 2019 z dlužné jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč). Na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou ze dne 9. 12. 2019, s účinností ke dni 12. 12. 2019, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil.
2. Podáním ze dne 4. 5. 2021 vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět, a to ohledně smluvní pokuty ve výši 1 224 Kč a smluvního úroku ve výši 100 Kč.
3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.
4. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
5. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. o. s. ř. , je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle § 96 odst. 3 věta první o. s. ř. o. s. ř. , jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odstavce 4 téhož ustanovení odstavec 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.
6. Žalobkyně vzala žalobu ohledně částky 1 224 Kč a smluvního úroku ve výši 100 Kč zpět, a to dříve, než soud začal ve věci jednat. Soud proto v souladu s ustanovením § 96 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl o částečném zastavení řízení (výrok I. rozsudku).
7. Soud má za prokázané, že Původní věřitel vyplatil žalovanému dne 6. 9. 2018 v hotovosti částku 3 000 Kč, a to na základě účastníky uzavřené smlouvy o úvěru číslo ze dne 6. 9. 2018. Úvěr se žalovaný zavázal vrátit Původnímu věřiteli do 6. 10. 2018. Žalobkyně byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, neboť pohledávka Původního věřitele za žalovaným na ni byla postoupena s účinností ke dni 12. 12. 2019, postoupení pohledávky bylo žalovanému Původním věřitelem písemně oznámeno.
8. Soud naopak nemá za prokázané, že Původní věřitel před poskytnutím úvěr žalovanému náležitě a s odbornou péči posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy jeho schopnost poskytnutý úvěr splatit. K posouzení úvěruschopnosti ze strany Původního věřitele neuvedla žalobkyně žádná tvrzení a ničeho neprokázala; žalobkyně naopak, na základě výzvy soudu k doplnění tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a k prokázání takových tvrzení, vzala podanou žalobu částečně zpět, kdy nadále požadovala zaplatit jen jistinu úvěru a zákonný úrok z prodlení.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
15. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
16. V daném případě Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, aniž by před jeho poskytnutím posoudil úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele. Uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 6. 9. 2018 je proto třeba hodnotit jako neplatnou, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž postupem podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč, představující vyčerpanou a nesplacenou jistinou úvěru (žalovaný na jistinu úvěru ničeho nezaplatil), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 301,81 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 13. 12. 2019 do zaplacení (žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisy Původního věřitele ze dne 16. 10. 2018 a 6. 11. 2018).
17. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odstavce 2 téhož ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
18. Podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Dle odstavce 2 téhož ustanovení, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).
19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 42 % - žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 3 000 Kč a neúspěšná ohledně částky 1 224 Kč, neboť ohledně této částky vzala žalobu částečně zpět, aniž by toto zpětvzetí bylo zaviněno žalovaným (částečné zpětvzetí žaloby zavinila sama žalobkyně). Ve vztahu k celkové žalované částce ve výši 4 224 Kč byla tedy žalobkyně úspěšná v 71 % a neúspěšná v 29 % (žalobkyni proto byla přiznána náhrada nákladů řízení odpovídající jejímu úspěchu sníženému o její neúspěch, tedy uvedených 42 %). Celkové náklady řízení činily 1 489 Kč a tvořila je odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen „a. t.“), tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., 21 % daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni proto byla vůči žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 625,40 Kč (tedy 42 % z celkových nákladů řízení ve výši 1 489 Kč). V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
20. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena delší v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (věta za středníkem), a to jeden měsíc od právní moci rozsudku. Soud takto rozhodl s ohledem na výši dlužné částky a prokázanou neplatnost smlouvy o úvěru, při respektování ustanovení § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.