Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 90/2021-32
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 16 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 11 800 Kč a ohledně požadovaného úroku a úroku z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného a vyčísleného ve výroku I.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 11 800 Kč a ohledně požadovaného úroku a úroku z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného a vyčísleného ve výroku I. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (Smlouva I.), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit smluvnímu věřiteli celkem částku ve výši 17 400 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. Celkovou částku tvoří jistina 10 000 Kč a celkových nákladů spotřebitelského úvěru 7 400 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi původním věřitelem (právnická osoba) a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum. Žalobce požadoval zaplatit částku 4 400 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (3 388,70 Kč) a dlužné úhrady (1 011,30 Kč), dále kapitalizovaný úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 3 388,70 Kč od datum (vznik práva na uhrazení celé dlužné částky) do datum (2 447,12 Kč), dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 388,70 Kč od datum (konec lhůty pro úhradu poslední splátky) do datum (825,19 Kč), dále úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 3 388,70 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 388,70 Kč od datum do zaplacení. Dále spolu žalovaná a právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (Smlouva II.), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit smluvnímu věřiteli celkem částku ve výši 17 400 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. Celkovou částku tvoří jistina 10 000 Kč a poplatky ve výši věru 7 400 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2000 Kč, úroku ve výši 1400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4000 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi původním věřitelem (právnická osoba) a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum. Žalobce požadoval zaplatit částku 12 100 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (9 318,47 Kč) a dlužné úhrady (2 781,53 Kč), dále kapitalizovaný úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 9 318,47 Kč od datum (vznik práva na uhrazení celé dlužné částky) do datum (6 182,82 Kč), dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 9 318,47 Kč od datum (konec lhůty pro úhradu poslední splátky) do datum (2 083,71 Kč), dále úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 9 318,47 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 9 318,47 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná ani přes výzvy dlužnou částku neuhradila.
2. Soud má za prokázané následující jednotlivé skutečnosti:
3. Právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci v souvislosti s poskytnutím půjčky celkovou dlužnou částku ve výši 17 400 Kč, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. Celková dlužná částka je vypočtena jako součet půjčky ve výši 10 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v hotovostním režimu. Částku 10 000 Kč žalovaná převzala v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdila svým podpisem na smlouvě (prokázáno smlouvou o půjčce číslo). Na tuto smlouvu žalovaná uhradila částku 13 000 Kč (nesporné tvrzení žalobce). Dále právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci v souvislosti s poskytnutím půjčky celkovou dlužnou částku ve výši 17400 Kč, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. Celková dlužná částka je vypočtena jako součet půjčky ve výši 10 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 1400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v hotovostním režimu. Částku 10 000 Kč žalovaná převzala v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdila svým podpisem na smlouvě (prokázáno smlouvou o půjčce číslo). Na tuto smlouvu žalovaná uhradila částku 5 300 Kč (nesporné tvrzení žalobce). Z karty zákazníka má soud za prokázané, že žalovaná ke dni žádosti o úvěru dne datum a datum uvedla, že je zaměstnána v pracovním poměru ve právnická osoba anonymizována dvě slova a její čistý příjem je částka. Dále uvedla další příjmy ve výši částka a celkové výdaje částka s tím, že příjmy jsou vypláceny nepravidelně (prokázáno: kartami zákazníka ze dne datum a datum). Pohledávky žalované byly s účinností ke dni datum převedeny na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum). Tato skutečnost byla žalované oznámena přípisem ze dne datum (prokázáno přípisem a poštovním podacím archem ze dne datum). K zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 31 089,08 Kč byla žalovaná řádně vyzvána dopisem ze dne datum (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne datum včetně poštovního podacího archu ze dne datum).
4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaná a původní věřitel (poskytovatel úvěru) uzavřeli datum a datum smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z.; původní věřitel v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklé závazky tak je kromě příslušných ustanovení zákona číslo Sb., občanského zákoníku , nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smluv o zápůjčce rovněž podle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.
5. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované
(§ 9 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této smlouvy má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum, ve věci C -679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.
6. Žalobce v žalobě neuvedl žádná relevantní tvrzení o tom, jakým způsobem jeho právní předchůdce provedl před uzavřením smlouvy posouzení úvěruschopnosti žalované.
7. Z toho důvodu byl žalobce před jednáním vyzván usnesením ze dne datum rozhodnutí,
č. j. číslo jednací, (zejména) aby doplnil žalobu o tvrzení, jakým konkrétním způsobem byly před poskytnutím úvěru prověřeny majetkové a výdělkové poměry žadatele a aby k doplněným tvrzením označil a předložil důkazy. K tomu žalobce přípisem datovaným dne datum (č. l. 19) sdělil, že právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované, v kartě zákazníka ze dne datum žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem z hlavního pracovního poměru na dobu neurčitou u právnická osoba anonymizováno. činil 13 000 Kč, dále měla další příjmy ve výši 10 000 Kč měsíčně. V kartě zákazníka ze dne datum žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem z hlavního pracovního poměru na dobu neurčitou u právnická osoba anonymizováno. činí 10 000 Kč a dále má další příjem z brigády ve výši 6 000 Kč. Žalobce rovněž uvedl, že žalovaná měla při uzavírání smlouvy za povinnost uvést pravdivě a úplně všechny skutečnosti, jinak nejednala poctivě a v dobré víře a mohla se dopustit trestného činu. Dále uvedl, že postačuje, že poskytovatel zápůjčky měl listin y, ze kterých vycházel při zkoumání úvěruschopnosti žadatele k dispozici a nepořizoval si z nich kopie. Zde odkázal na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 5 Co 231/2020 -97. K jednání se žalobce nedostavil (řádně omluven), takže ho soud nemohl u jednání dne datum poučit v uvedeném směru o jeho povinnosti tvrzení a důkazní a o následcích nesplnění procesní povinnosti podle § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř.
8. Žalobce tak v řízení nesplnil svou povinnost tvrzení a důkazní o tom, že jeho právní předchůdce (poskytovatel úvěru) posoudil s odbornou péči úvěruschopnost žalované a musí za to nést procesní odpovědnost v podobě neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. K tomu soud ještě dodává, že žalobní strana svou nepřítomností zabránila soudu, aby jí u jednání poskytl potřebná poučení ve shora uvedeném smyslu; nemůže proto úspěšně namítat, že soudem prvního stupně o svých povinnostech poučena nebyla (viz JUDr. Ljubomír Drápal: Příprava jednání a projednání věci samé ve sporném řízení před soudem prvního stupně po novele občanského soudního řádu in Právní rozhledy 5/2002, Mimořádná příloha, s. 21). Na tom nic nemění ani znění omluvy zástupce žalobce (uvedený přípis č. l. 27), že žádá o odročení jednání, pokud by soud shledal, že tvrzení žalobce nejsou dostatečná a žalobnímu návrhu by nemohlo být zcela vyhověno.
9. Zdůrazňuje-li žalobce, že žalovaná měla za povinnost uvést při sjednávání smlouvy pravdivé a úplné údaje o svých majetkových, příjmových a jiných poměrech (jinak se mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu), pak se jedná o argumentaci nepřiléhavou. Podle ustálené soudní praxe, k níž se na jiných místech tohoto odůvodnění soud konkrétně přihlašuje, se nemůže poskytovatel úvěru zbavit své povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele tím, že se spokojí s jeho tvrzeními; tato tvrzení musí být hodnověrně doložena a posouzena, přičemž skutečnosti uváděné žadatelem mají být pro poskytovatele úvěru jen jedním ze zdrojů informací. Jinými slovy poskytovatel úvěru musí sám proaktivně zjišťovat všechny údaje potřebné pro posouzení úvěruschopnosti žadatele: nespolupracuje-li žadatel dostatečně, nebo není-li možno potřebné informace v dostatečném rozsahu zjistit či ověřit, je jediným možným důsledkem neposkytnutí úvěru. Ještě jinak řečeno, skutečnost, zda se žadatel (ne) dopustil trestného činu úvěrového podvodu, je nepodstatná pro posouzení, zda poskytovatel úvěru postupoval s náležitou odbornou péčí. Zcela obdobně pak platí, že se poskytovatel úvěru nemůže spoléhat jen na zásadu poctivého a dobrověrného jednání v právním styku; ani tato zásada pochopitelně neznamená, že má poskytovatel úvěru rezignovat na přezkoumání tvrzení a údajů poskytnutých dlužníkem.
10. K námitce, že žalobce ani jeho právní předchůdce (který smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavíral) nemají k dispozici kopie dokladů a jiných dokumentů předložených žalovanou při uzavírání smlouvy, lze doplnit následující. Nejde jen o to, zda uvedené listin y (doklady žalované, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, výpisy z účtu aj.) měl právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy k dispozici, ale zejména je též třeba znát obsah těchto listin, neboť jen se znalostí konkrétních skutečností plynoucích z těchto listin lze posoudit, zda žalobce vzal dostatečně v úvahu všechny jednotlivé skutečnosti na straně žalované (jak na její příjmové, tak výdajové stránce) a podle jeho přezkoumatelné úvahy vedené s odbornou péčí tak neměl v době uzavření smlouvy důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.
11. Žalobce na podporu své argumentace, že dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované, předložil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích jako soudu odvolacího ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020 -97. K tomu zdejší soud dodává, že zkoumání úvěruschopnosti je z povahy věci vždy věcí individuálního posouzení jedinečných skutkových okolností daného případu. Závěr o (ne) splnění povinnosti podnikatele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je vždy navázán na pečlivé zhodnocení konkrétního skutku. Zejména ale soud konstatuje, že se řídí právními závěry ustálené soudní praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, které na jiném místě odůvodnění reprodukuje. Rozhodnutí odvolacího soudu v (jiné) konkrétní věci takovou ustálenou judikaturou, jíž by měl následovat, být nemůže. Žádá-li žalobce, aby věc byla s ohledem na § 13 o. z. rozhodnuta stejně jako v uvedeném rozhodnutí odvolacího soudu, pak podle uvedeného ustanovení žalobce nemá právo na„ stejné rozhodnutí“, ale na právo, aby soud přesvědčivě vysvětlil důvod odchylného rozhodnutí právního případu; tímto důvodem jsou právě skutečnosti shora uvedené (odlišný skutkový základ projednávaných věcí, soulad rozhodnutí s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu a Ústavního soudu).
12. Smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalované bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Nelze tak přihlížet ke smluvním ujednáním o úroku, (paušalizovaných) nákladech spojených s administrativní činností a s hotovostním režimem splátek. Na Smlouvu I. žalovaná uhradila celkem částku 13 000 Kč, jistina ve výši 10 000 Kč je tímto zcela uhrazena. Na Smlouvu II. žalovaná uhradila celkem částku 5 300 Kč. Tuto částku je rovněž nutno započíst na jistinu.
13. Smlouvy o postoupení pohledávky (§ 1879 o. z.), podle nichž se věřitelem stal žalobce, shora uvedeným nejsou dotčeny, neboť postupitel a postupník nemusí právně kvalifikovat postupovanou pohledávku a postupní smlouva je platná i v případě takového (právního) omylu
o tom, že postupovaná pohledávka vznikla na základě platného právního jednání (R 27/2012).
14. Na základě všeho doposud uvedeného dospívá soud k závěru, že žalobce má nárok na vrácení (zaplacení) jistiny dluhu a úroku z prodlení v zákonné výši v návaznosti na doručení předžalobní výzvy žalované (§ 573 a § 1970 o. z.) a to pouze u Smlouvy II. ve výši 4 700 Kč (10 000 Kč – 5 300 Kč). Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalovaná je tedy v prodlení ode dne datum a od tohoto dne náleží žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, která činí 8,25 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ); jelikož však žalobce žádal procentní sazbu nižší (8,05 % ročně), přiznal soud tuto sazbu nižší, neboť nemůže překročit návrh žalobce, jímž je vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal důvody pro její prodloužení.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná, která byla v tomto řízení úspěšnější by měla vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žádná náhrada nákladů řízení však žalovanou nebyla požadována a vznik nákladů řízení žalované z obsahu spisu ani nevyplývá, náhrada nákladů řízení jí tedy nebyla přiznána.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.