Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
74 C 233/2020-71
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 25 202 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 467 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 467 Kč od datum do zaplacení a dále pak částky 10 735,80 Kč a úroku ve výši 62,39 % ročně z částky 11 113,65 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 48 009 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 467 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 467 Kč od [datum] do zaplacení a dále pak částky 10 735,80 Kč a úroku ve výši 62,39 % ročně z částky 11 113,65 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 48 009 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 14 467 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 467 Kč od datum do zaplacení a dále pak částku 10 735,80 Kč a úrok ve výši 62,39 % ročně z částky 11 113,65 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 48 009 Kč. Žalobkyně uvedla, že smlouvou o úvěru číslo ze dne datum (dále jen„ smlouva o úvěru“) se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 20 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků ve výši 112,76 % ročně splatit 24 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 667 Kč. V souladu se smlouvou o úvěru žalobkyně dne datum poskytla žalovanému další úvěr - revolving ve výši 14 403 Kč Tyto prostředky se žalovaný zavázal splatit v dalších 18 splátkách, když úroková sazba pro další úvěr – revolving byla sjednána ve výši 83,72 % ročně. Žalovaný uhradil celkem 50 031 Kč. Svoji povinnost hradit splátky řádně a včas žalovaný nesplnil, když se dostal do prodlení s 38. splátkou, která byla splatná dne datum, více jak 60 dní, žalobkyně proto dopisem ze dne datum prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. V souladu se smlouvou se tak dosud nesplacené úroky, ke dni zesplatnění ve výši 1 226,02 Kč, staly součástí jistiny (11 113,65 Kč), když nová jistina tak činní částku ve výši 12 339,67 Kč. Žalobkyni v souladu se smlouvou dále vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 8 % z dlužné splátky za prodlení s úhradou jakékoliv splátky či její části více jak 15 dní, tedy celkem částky ve výši 400,08 Kč (3x 133,36 Kč) za prodlení s úhradou 16., 17. a 23. splátky. Žalobkyni v souladu se smlouvou dále vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 13 % z dlužné splátky za prodlení s úhradou jakékoliv splátky či její části více jak 30 dní, tedy celkem částky ve výši 1 733,68 Kč (8x 216,71 Kč) za prodlení s úhradou 16., 24., 25., 31., 33., 37., 38. a 39. splátky. Žalobkyně však na shora uvedených smluvních pokutách požaduje pouze částku ve výši 2 128 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny (12 339,67 Kč) za období od datum do datum kapitalizovanou částkou ve výši 10 735,80 Kč, neboť žalovaný neuhradil novou jistinu řádně a včas. Žalobkyni v souladu se smlouvou vznikl rovněž nárok na úhradu smluvního úroku z úvěru ve výši 112,76 % ročně (resp. 83,72 % v případě revolvingu), ale žalobkyně požaduje přiznání úroku pouze ve výši 62,39 % ročně z původní jistiny ve výši 11 113,65 Kč od anonymizována dvě slova rok do zaplacení, maximálně však do částky ve výši 48 009 Kč. Částka ve výši 48 009 Kč představuje 120 % základní celkové částky, kterou byl žalovaný povinen uhradit, když toto omezení úroků bylo sjednáno ve smlouvě o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil novou jistinu včetně přirostlých úroků a smluvních pokut řádně a včas vzniklo žalobkyni právo na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky ve výši 14 467 Kč, který žalobkyně požaduje od datum. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí právo na plnou náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z výpisu z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru plyne, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry.
4. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaný podepsal dne datum listin u označenou návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo když žalobkyně podepsala tuto listin u dne datum. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit tento úvěr včetně smluveného úroku, celkem se tak zavázal uhradit částku ve výši 40 008 Kč, a to v 24 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 667 Kč splatných vždy k 11. dni v měsíci. Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 112,76 % ročně. Ze smlouvy dále plyne, že v případě, že bude prvních 12 splátek splaceno, vzniká žalovanému automaticky nárok na zvýšení a prodloužení úvěru formou revolvingu, když úvěr bude navýšen o částku ve výši 14 403 Kč. Poskytnutím revolvingu se počet splátek zvyšuje o 18 splátek a úrok z úvěru poskytnutého formou revolvingu činí 83,72 % ročně. Ze smlouvy dále plyne, že revolving ve výši 14 403 Kč může být žalovanému poskytnut opakovaně. Součást smlouvy tvoří smluvní ujednání o revolvingovém úvěru a prohlášení o splnění informační povinnosti, které byly podepsány smluvními stranami dne datum. Ze smluvních ujednání o revolvingovém úvěru soud zjistil, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky či její části o více než 15 dní, je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 8 % z dlužné splátky (12.1 písm. a smluvních ujednání). Ze smluvních ujednání o revolvingovém úvěru soud zjistil, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky či její části o více než 30 dní, je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 13 % z dlužné splátky (12.1 písm. b smluvních ujednání). Smluvní pokuty jsou splatné do deseti dnů ode dne vzniku povinnosti k jejich úhradě (12.2 smluvních ujednání). Ze smluvních ujednání o revolvingovém úvěru plyne, že v případě prodlení žalovaného s úhradou dvou splátek nebo s úhradou splátky o více než 60 dní, dojde k zesplatnění úvěru (12.3 smluvních ujednání). Ze smluvních ujednání o revolvingovém úvěru vyplývá, že v případě zesplatnění úvěru se dosud nesplacené úroky stávají součástí jistiny, kdy tato nová jistina je splatná v den zesplatnění úvěru (12.4 smluvních ujednání). V případě, že nebude nová jistina uhrazena řádně a včas je žalovaný povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně z nové jistiny za každý den prodlení s úhradou nové jistiny (12.7 smluvních ujednání).
5. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že žalovaný podepsal dne datum listin u označenou jako předsmluvní formulář. Dále z něj plynou identifikační údaje žalobkyně, zprostředkovatele úvěru, výše úvěru (20 000 Kč) a výše revolvingu (14 403 Kč), počet splátek (24 + 18 v případě poskytnutí revolvingu) a jejich výše (1 667 Kč), celková částka k úhradě (40 008 Kč + 30 006 Kč v případě poskytnutí revolvingu), výše úrokové sazby (112,76 %, 83,72 % pro poskytnutý revolving), informace o sankcích v případě prodlení s úhradou plateb (smluvní pokuta ve výši 8 % z dlužné splátky, smluvní pokuta ve výši 13 % z dlužné splátky, smluvní pokuta ve výši 0,25 % denně z dlužné částky).
6. Z hodnocení klienta plyne, že žalovaný měl pravidelný příjem částka čistého, kdy jeho výdaje činily celkem částka, tedy volné zdroje tak činily částka. Hodnocení bylo podepsáno dne datum žalovaným a dne datum žalobkyní s poznámkou schváleno.
7. Z pracovní smlouvy ze dne datum plyne, že žalovaný je zaměstnán na dobu neurčitou jako obráběč. Ze mzdových listů plyne, že žalovanému byla vyplácena mzda v rozmezí od částka do částka.
8. Z oznámení o schválení ze dne datum plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému, že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo. Dále z něho vyplývají konečné parametry úvěru, a to výše úvěru (20 000 Kč) a výše revolvingu (14 403 Kč), počet splátek (24 + 18 v případě poskytnutí revolvingu) a jejich výše (1 667 Kč) a splatnost, celková částka k úhradě (40 008 Kč + 30 006 Kč v případě poskytnutí revolvingu), výše úrokové sazby (112,76 %, 83,72 % pro poskytnutý revolving).
9. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum plyne počet splátek úvěru (24), jejich výše (1 667 Kč) a splatnost (k 11. dni v měsíci), jak bude umořován úvěr (kolik ze splátky bude započteno na úroky a kolik na jistinu). Dále z něj vyplývá, že první splátka je splatná dne datum a poslední dne datum.
10. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru číslo plyne, že dne datum byl podepsán žalobkyní a dne datum žalovaným, když z něj vyplývá počet splátek úvěru (13. – 42.), jejich výše (1 667 Kč) a splatnost (k 11. dni v měsíci), jak bude umořován úvěr (kolik ze splátky bude započteno na úroky a kolik na jistinu). Dále z něj vyplývá, že 13. splátka je splatná dne datum a poslední splátka je splatná dne datum.
11. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum plyne počet splátek úvěru (45), jejich výše (1 667 Kč, 13. – 15. splátky je ve výši 0 Kč) a splatnost (k 11. dni v měsíci), jak bude umořován úvěr (kolik ze splátky bude započteno na úroky a kolik na jistinu). Dále z něj vyplývá, že první splátka je splatná dne datum a poslední dne datum.
12. Z výpisu záznamů z registru příjmení soud zjistil, že dotaz na žalovaného byl učiněn dne datum, když žalovaný nebyl v systému evidován.
13. Z dokladu o vyplacení úvěru plyne, že z účtu žalobkyně byla dne datum odepsána částka ve výši 20 000 Kč ve prospěch účtu číslo bankovní účet pod variabilním symbolem číslo z účtu žalobkyně byla dne datum odepsána částka ve výši 14 403 Kč ve prospěch účtu číslo bankovní účet pod variabilním symbolem číslo.
14. Z katry klienta ze dne datum soud zjistil, že se jedná o kartu žalovaného ke smlouvě číslo dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, a to dne datum a dále mu byl poskytnut jeden revolving, celkem mu tak byla poskytnuta částka ve výši 34 403 Kč. Dále z ní plyne výše splátek a jejich splatnost. Když z ní vyplývá, že žalovaným bylo uhrazeno celkem 56 711 Kč, když poslední platba byla uhrazena dne datum.
15. Ze skóre úvěry-schopnosti plyne, že hodnota skóre žalovaného činí 260, co tato hodnota znamená, nelze z listin y zjistit.
16. Z oznámení ze dne datum plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému, že mu byl poskytnut automatický revolving. Přílohu oznámení tvoří splátkový kalendář, ze kterého plyne počet splátek úvěru (42), jejich výše (1 667 Kč) a splatnost (k 11. dni v měsíci).
17. Z žádosti o úpravu splátkové kalendáře plyne, že žalovaný požádal dne datum o odklad splátek z důvodu pracovní neschopnosti, když k této žádosti přiložil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Z dopisu ze dne datum plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému, že vyhověla jeho žádosti o odklad splátek.
18. Z pokusu o smír žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že byl vyhotoven pro žalovaného za účelem výzvy žalovaného k úhradě dosud neuhrazených splátek. Z výzvy k zaplacení žalobkyně ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum soud zjistil, že byly vyhotoveny pro žalovaného za účelem výzvy žalovaného k úhradě dosud neuhrazených splátek s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru.
19. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno, že ke dni datum došlo k zesplatnění smlouvy o úvěru a žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 14 467 Kč s příslušenstvím s upozorněním na možnost podání žaloby. Předžalobní výzva ze dne datum byla žalovanému odeslána dne datum (podací arch).
20. Ze statistických údajů vedených ČNB plyne, že v prosinci roku 2014 činila průměrná úroková sazba u korunových úvěrů na 1 rok až 5 let poskytnutých domácnostem sazbu ve výši 11,81 % ročně.
21. Listin u ze dne datum označenou jako vyjádření znalce soud posoudil jako listinný důkaz, neboť nemá náležitosti znaleckého posudku. Z listin y plyne, že je adresována žalobkyni a je v ní popsán rozdíl mezi nominální úrokovou sazbou a efektivní úrokovou sazbou.
22. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k níže uvedenému skutkovému závěru: Žalovaný podepsal dne datum listin u označenou návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo předsmluvní formulář. Následně žalobkyně provedla hodnocení solventnosti žalovaného, a to na základě formuláře vyplněného žalovaným a výpisu z registru příjmení, který byl negativní. Žalovaný dle údajů evidovaných u žalobkyně měl v průměru příjem ve výši 22 000 Kč, když výše jeho příjmů byla ověřena z pracovní smlouva a ze mzdových listů. Žalobkyně podepsala listin u označenou návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo dne datum. Dopisem ze dne datum žalobkyně oznámila žalovanému, že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru. Dne datum žalobkyně zaslala na účet uvedený žalovaným v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru částku ve výši 20 000 Kč Smlouvou o úvěru se žalovaný zavázal splatit úvěr ve výši 20 000 Kč včetně smluveného úroku, celkem se tak zavázal uhradit částku ve výši 40 008 Kč, a to v 24 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 667 Kč splatných vždy k 11. dni v měsíci. Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 112,76 % ročně. Ze smlouvy dále plyne, že v případě, že bude prvních 12 splátek splaceno, vzniká žalovanému automaticky nárok na zvýšení a prodloužení úvěru formou revolvingu, tedy úvěr bude navýšen o částku ve výši 14 403 Kč, když poskytnutím revolvingu se počet splátek zvyšuje o 18 splátek a úrok z úvěru poskytnutého formou revolvingu činí 83,72 % ročně. Ze smlouvy dále plyne, že revolving ve výši 14 403 Kč může být žalovanému poskytnut opakovaně. Součást smlouvy tvoří smluvní ujednání o revolvingovém úvěru a prohlášení o splnění informační povinnosti, které byly podepsány smluvními stranami dne datum. Ze smluvních ujednání o revolvingovém úvěru soud zjistil, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky či její části o více než 15 dní, je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 8 % z dlužné splátky (12.1 písm. a smluvních ujednání). Ze smluvních ujednání o revolvingovém úvěru soud zjistil, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky či její části o více než 30 dní, je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 13 % z dlužné splátky (12.1 písm. b smluvních ujednání). Smluvní pokuty jsou splatné do deseti dnů ode dne vzniku povinnosti k jejich úhradě (12.2 smluvních ujednání). Ze smluvních ujednání o revolvingovém úvěru plyne, že v případě prodlení žalovaného s úhradou dvou splátek řádně a včas nebo s úhradou splátky o více než 60 dní, dojde k zesplatnění úvěru (12.3 smluvních ujednání). Ze smluvních ujednání o revolvingovém úvěru vyplývá, že v případě zesplatnění úvěru se dosud nesplacené úroky stávají součástí jistiny, kdy tato nová jistina je splatná v den zesplatnění úvěru (12.4 smluvních ujednání). V případě, že nebude nová jistina uhrazena řádně a včas je žalovaný povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně z nové jistiny za každý den prodlení s úhradou nové jistiny (12.7 smluvních ujednání). Žalovanému byl poskytnut dne datum úvěr ve výši 20 000 Kč a dne datum další úvěr – revolving ve výši 14 403 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 56 711 Kč. Žalobkyně dne datum oznámila žalovanému, že k datu datum došlo k zesplatnění úvěru z důvodu prodlení s úhradou splátky o více jak 60 dní a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 14 467 Kč, když žalovaný na tuto pohledávku ničeho dalšího neuhradil. Průměrná úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami na 1 rok až 5 let činila v prosinci 2014 sazbu ve výši 11,81 % ročně.
23. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku účinného k datum (dále jen„ občanský zákoník “), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
24. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
25. Podle ustanovení § 2399 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
26. Podle ustanovení § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
27. Podle ustanovení § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
28. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
29. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
30. Předně se soud zabýval samotnou smlouvou o úvěru, když ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že výše úvěru činila 20 000 Kč, když tento úvěr byl žalovanému poskytnut na 2 roky a výše úrokové sazby činila 112,76 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní bankou vyplývá, že obvyklá úroková míra v bankovním sektoru v anonymizováno roku rok byla 11,81 % ročně. V daném případě úrok 112,76 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více jak desetkrát. Následně byl žalovanému poskytnut dle téže smlouvy o úvěru další úvěr ve výši 14 403 Kč, když tento úvěr byl žalovanému poskytnut na 18 měsíců, resp. původní počet splátek byl navýšen o 18 splátek, tedy prodloužen o 18 měsíců. Úroková sazba pro další úvěr činila 83,72 % ročně, když tato sazba přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více jak sedmkrát. Výše sazby pro další úvěr byla sjednána již při podpisu smlouvy dne datum, tedy její přiměřenost je tak třeba posoudit dle obvyklé úrokové míry v bankovním sektoru v anonymizováno roku rok. Otázkou přiměřenosti výše úroků se mnohokrát zabýval i název soudu např. v rozhodnutí sp. zn. spisová značka, kdy uvedl, že v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Přestože toto rozhodnutí bylo vydáno ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákona, lze jeho závěry aplikovat i na projednávanou věc, a to i odkazem na rozhodnutí název soudu sp. zn. ústavní nález. V souladu se shora uvedenými právními závěry soud dospěl k závěru, že sjednaný úrok je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku . Soud dodává, že skutečnost, že žalobkyně požadovala v žalobě přiznání nižší úrokové sazby (62,39 % ročně) nežli byla sazba uvedená ve smlouvě, nemůže„ dodatečně“ zhojit neplatnost tohoto ujednání, když navíc i žalobou požadovaná výše úroků je v rozporu s dobrými mravy.
31. Soud dodává, že tvrzení žalobkyně, že ve smlouvě o úvěru používá namísto úrokové sazby nominální úrokovou sazbu efektivní, tedy sazbu výhodnější pro žalovaného (tj. že je sice uvedena sazba vyšší, ale ve skutečnosti se jedná o sazbu nižší) z úvěrové smlouvy nijak neplyne. Smlouva hovoří pouze o úrokové sazbě, bez další specifikace. Z provedených důkazů neplyne, že by žalovanému byl vysvětlen rozdíl mezi nominální a efektivní úrokovou sazbou a jaký„ druh“ úrokové sazby byl vlastně mezi účastníky sjednán. Z provedených důkazů navíc plyne, že RPSN (roční procentní sazba nákladů) je téměř shodná se sjednanou úrokovou sazbou, když činí 112,75 %.
32. Dále se soud zabýval oddělitelností ujednání o výši úrokové sazby, resp. ujednání o úrocích od ostatních ujednání smlouvy a dospěl k závěru, že toto ujednání není oddělitelné od ostatních částí smlouvy. Dle soudu na danou věc sice dopadají právní závěry uvedené v rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka, který uvedl, že případná neplatnost ujednání o úrocích ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku, ale soud se domnívá, že je vždy třeba každou smlouvu posoudit individuálně, zda dané neplatné ujednání není zásadním způsobem provázáno s jinými částmi smlouvy. Soud je toho názoru, že v daném případě právě tato situace nastala a dané ujednání o úrocích nelze bez dalšího oddělit od zbytku smlouvy. K tomuto závěru vede soud zejména skutečnost, že na ujednání o řádném splácení úvěru včetně sjednaného úroku je navázáno automatické poskytnutí dalšího úvěru tzv. revolvingu. Tedy dohoda smluvních stran předpokládá, že bude společně se splátkou jistiny uhrazena i splátka úroků, když jiná možnost není žalovanému smlouvou umožněna. Na splácení úroků současně se splácením jistiny je navíc navázáno jiné smluvní ujednání smlouvy, které tvoří základ smlouvy, a to ujednání o poskytnutí dalšího úvěru. V rozporu s dobrými mravy je tak nejen samotná výše úroku, ale i samotné sjednání o úrocích, když toto ujednání je provázáno s jinými částmi smlouvy a tvoří tak nedělitelný celek. Soud navíc zdůrazňuje, že navazující ujednání - ujednání o poskytnutí dalšího úvěru bylo v daném případě využito, když byly žalovanému poskytnuty další finanční prostředky. Další finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty jen proto, že uhradil jak splátku jistiny, tak i úroky, když úroky však byly hrazeny na základě neplatného ujednání. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je jako celek neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku .
33. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru číslo je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl žalobkyni nárok na úhradu úroků (kapitalizovaných 1 226,02 Kč, ani běžících ve výši 62,39 %), ani na úhradu smluvních pokut (2 128 Kč, 10 735,8 Kč), neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalovanému byla na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytnuta částka v celkové výši 34 403 Kč. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinen tuto částku žalobkyni vrátit. Jelikož je smlouva o úvěru neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost nároku na vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum. Před výzvou však žalovaný uhradil částku ve výši 56 711 Kč, tedy ke dni výzvy již žalovaný ničeho nedlužil a nemohl se tak ani dostat do prodlení.
34. S ohledem na shora uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
35. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když v řízení byl zcela úspěšný žalovaný a měl by právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto mu soud žádné nepřiznal a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.