Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 73/2021-41
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kamilou Kocajovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 10 437 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 622 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 622 Kč od 3. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 1 815 Kč s příslušenstvím se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 468,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 622 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 622 Kč od 3. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do částky 1 815 Kč s příslušenstvím se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 468,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno].
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 11. 2020 domáhala zaplacení částky 10 437 Kč s příslušenstvím po žalované. Žalobu odůvodnila tím, že žalované dodávala na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky energie ze dne 10. 5. 2017 elektřinu a plyn do odběrného místa na adrese adresa žalované, přičemž za období od 14. 9. 2017 do 18. 6. 2018 vyúčtovala žalované částku 2 572 Kč za elektřinu a dále vyúčtovala žalované deaktivační poplatek ve výši 6 050 Kč a poplatek za odpojení ve výši 1 815 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud vyzval účastníky k tomu, aby se vyjádřili ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud poučil oba účastníky o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili.
5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní vyplývají následující skutečnosti.
Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 10. 5. 2017 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa žalované, smlouva byla sjednána na dobu 1 roku (viz Smlouva ze dne 10. 5. 2017).
Ve smlouvě byl sjednán nárok dodavatele na smluvní poplatek ve výši 6 050 Kč za nedodržení smluvních ujednání, zejména nedodržení délky trvání smlouvy (viz Smlouva ze dne 10. 5. 2017 – poznámka).
Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala fakturou číslo žalované smluvní pokutu ve výši 6 050 Kč – deaktivační poplatek, se splatností 13. 6. 2018.
Fakturou číslo vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované poplatek za přerušení ve výši 1 815 Kč, se splatností 31. 5. 2018.
Za období od 14. 9. 2017 do 18. 6. 2018 byla žalované vyúčtována částka 2 572 Kč s datem splatnosti 7. 7. 2018 za dodávku elektřiny.
Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 7. 4. 2020 byla pohledávka postoupena žalobkyni, žalované to bylo oznámeno dopisem ze dne 2. 6. 2020.
Dopisem ze dne 2. 6. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby, dopis byl podán na poště téhož dne (viz podací lístek ze dne 2. 6. 2020).
6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.
6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 50 odst. 2 energetického zákona a podle § 1810 an. občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách, § 2048 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. o smluvní pokutě a nálezu Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013. Pokud jde o částku 8 622 Kč, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva na dodávku elektřiny, žalované byla elektřinu řádně dodána, avšak žalovaná za ni nezaplatila sjednanou cenu ve výši 2 572 Kč. Ve smlouvě byla sjednána délka trvání smlouvy na 1 rok, což nebylo dodrženo ze strany žalované, která řádně neplatila elektřinu, a muselo dojít k ukončení smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně tak vznikl nárok na deaktivační poplatek ve výši 6 050 Kč. Žalobkyně má nárok též na zaplacení úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku , a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. .
7. Pokud jde o smluvní pokutu v celkové výši 1 815 Kč označenou jako poplatek za odpojení a opětovné připojení, z uvedeného nálezu ústavního soudu vyplývá, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis). V daném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ust. § 1810 obč. zák., přičemž ujednání o smluvní pokutě nebylo sjednáno přímo v samotné smlouvě – nebyla zde uvedena přesná výše poplatku, ale vyplývalo ze Všeobecných obchodních podmínek, tím byla žalobkyní porušena zásada poctivosti a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Proto soud nárok žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 1 815 Kč zamítl.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 468,75 Kč, přičemž tato částka představuje 65,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,61 % a úspěchu žalované v rozsahu 17,39 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 437 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.