Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
19 C 55/2021-15
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 870 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 870 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 287,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 854,14 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 440,37 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 1 440,37 Kč od datum do zaplacení, se v plném rozsahu zamítá.
II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 600 Kč, to na bankovní účet číslo variabilní symbol.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 870 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 287,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 854,14 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 440,37 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 1 440,37 Kč od [datum] do zaplacení, se v plném rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 600 Kč, to na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni plnění specifikované v prvním výroku tohoto rozsudku, kteréžto měla žalovaná mít povinnost zaplatit původnímu věřiteli z titulu úvěrové smlouvy, resp. smlouvy o zápůjčce, když porušila svou povinnost, neboť včas a řádně nesplatila úvěr (půjčku), který jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla.
2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez jednání podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”); za dané procesní situace (viz níže) soud z důvodu hospodárnosti řízení nevyžadoval vyjádření žalované, neboť tímto postupem z povahy věci nemohlo být porušeno žádné hmotné ani procesní právo žalované.
3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, v prvé řadě smlouvou„ o půjčce“ ze dne datum, uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovanou.
4. Na základě ve spise obsažených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu„ o půjčce“, podle které se jí právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout úvěr ve výši 13 000 Kč, za což měla žalovaná v osmapadesáti týdenních splátkách právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkem částku 22 968 Kč s tím, že částku 5 260 Kč v tomto případě představoval poplatek za hotovostní inkaso splátek, a částku 2 600 Kč„ poplatek za administrativní činnost“; samotné úroky pak měly představovat částku 1 820 Kč.
5. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně jako právní vztah založený smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku ve spojení s tehdy platným zákonem č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
6. Soud přitom dospěl k závěru, že předmětnou úvěrovou smlouvu je možno považovat za platnou, a to v tom smyslu, že není důvod ji hodnotit – jako celek – jako (absolutně) neplatnou.
7. V předchozím odstavci zaznamenaný závěr se však neuplatní v případě ujednání o poplatku za hotovostní inkaso; ve shodě se závěry např. rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. číslo jednací, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích č. j. insolvenční spisová značka či rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. číslo jednací, má totiž podepsaný soud – na základě přiměřeného použití ustanovení § 1812 – 1815 občanského zákoníku – za to, že ujednání o poplatku za hotovostní inkaso je třeba považovat za neplatné, neboť a) znamená významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele, b) v zásadě jde o ujednání, jež neodráží skutečnou vůli žalované čerpat nadstandardní službu v podobě hotovostního inkasa a d) žalovaná je podle tohoto ujednání nucena tento poplatek platit i v případě, že by danou službu vůbec fakticky nevyužívala. Výši tohoto poplatku je tak kontextuálně třeba považovat za nepřiměřenou, a to jednoznačně v neprospěch spotřebitele.
8. Při zohlednění všech potenciálně relevantních skutečností je tak podle mínění soudu v projednávané věci nutno vyjít z premisy, že žalovaná vstoupila s právní předchůdkyní žalobkyně do právního vztahu, v jehož rámci se – platně – zavázala zaplatit v osmapadesáti týdenních splátkách – maximálně – částku 17 420 Kč. Ze samotné žaloby přitom vyplynulo, že žalovaná do postoupení předmětné pohledávky zaplatila celkem částku 20 750 Kč, tedy částku, která částku, k jejímuž zaplacení se platně zavázala, nikoliv nepodstatně přesahuje.
9. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že se za této situace pro nadbytečnost nezabýval otázkou, zda je v daném kontextu možno považovat za platné rovněž ujednání o poplatku za administrativní činnost (ve výši 2 600 Kč).
10. Prvním výrokem tohoto rozsudku proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť uplatněný nárok žalobkyně nepožívá právní ochrany.
11. Pro pořádek je vhodné taktéž zdůraznit, že soud nepovažoval za nutné poskytnout žalobkyni před rozhodnutím ve věci poučení podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. , neboť a) závěr o neplatnosti dílčích ujednání je závěrem právním (nikoliv skutkovým, jenž by mohl být zvrácen doplněním žalobních tvrzení či označením dalších důkazů), a b) tento (či obdobný) závěr je žalobkyni znám z celé řady jiných jejích právních věcí, pročež pro ni nemůže být závěrem„ překvapivým“ ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu.
12. Druhým výrokem rozsudku pak soud uložil žalobkyni povinnost doplatit na soudním poplatku částku 600 Kč, neboť podle položky číslo bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatku činí soudní poplatek částku 1 000 Kč, dosud bylo zaplaceno pouze 400 Kč.
13. O náhradě nákladů řízení konečně rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. s tím, že žalované žádné procesně relevantní náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).