Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 476/2020-20
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovaný: celé jméno žalovaného, narozeného datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 1 150 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 150 Kč od 25. 1. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 150 Kč od 25. 1. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 150 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost anonymizováno právnická osoba, IČO, uzavřela dne datum s žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací pro telefonní číslo tel. číslo. Na základě smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za veškeré poskytované služby řádně platit, a to nejpozději do 18 kalendářních dnů ode dne vystavení Vyúčtování služeb na účet anonymizováno. Žalovaný porušil své povinnosti, když přestal platit řádně a včas poskytnuté služby v celkové výši 1 150 Kč, a to ani přes zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba nejprve doručována dle ust. § 46b písm. a) o.s. ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel ve spojení s ust. § 49 odst. 2 , 4 o. s. ř. o. s. ř. , a následně z důvodu nemožnosti doručení bylo zdejším soudem dne datum vyvěšeno sdělení podle § 49 odst. 4 o.s.ř.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností anonymizováno právnická osoba, IČO, účastnickou smlouvu číslo. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to včetně služeb s nimi souvisejícími, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích, a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby platit dle platného ceníku služeb (smlouvou). Na základě poskytnutých služeb vystavila dne datum právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyúčtování za období od datum do datum, znějící na celkovou částku 1 808 Kč, se splatností dne datum (fakturou číslo). Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně (výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, podacím lístkem).
5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.
6. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích, která je svou povahou smlouvou nepojmenovanou (§ 1724 zákona č. 90/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s ust. § 1746 odst. 2 o. z.). Dle této smlouvy a s odkazem na všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně hradit za poskytnuté služby ceny stanovené ceníkem a pro případ porušení svých povinností vyplývajících ze smlouvy rovněž smluvní pokuty a poplatky. Žalobkyni vedle nároku na zaplacení částky 1 150 Kč za služby poskytnuté žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , o počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z.
7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
8. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 150 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.
10. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo náhrady nákladů řízení k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř. .
11. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.