Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 210/2020-74
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 88.168 Kč + 16.220,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50.446 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z této částky od 31. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Ve zbytku, tj. co do částky 37.722 Kč, jakož i co do úroku z prodlení ve výši 10 % p.a. z této částky, co do částky 16.220,30 Kč na smluvní pokutě, co do úroku ve výši 102,09 % p.a. z částky 68.164,01 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50.446 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z této částky od 31. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Ve zbytku, tj. co do částky 37.722 Kč, jakož i co do úroku z prodlení ve výši 10 % p.a. z této částky, co do částky 16.220,30 Kč na smluvní pokutě, co do úroku ve výši 102,09 % p.a. z částky 68.164,01 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou z 9.7.2020 domáhala zaplacení částky 104.388 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy o úvěru číslo skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a na jednání soudu se nedostavil.
3. Protože žalovaný byla pasivní, soud považoval žalobní tvrzení za sporná a k těmto tvrzením provedl listinné důkazy označené žalobkyní.
a) Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že dne 6.6.2019 byl žalovaný písemně informován žalobkyní (která je dle seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr) o podmínkách poskytnutí úvěru uvedeného níže. Z prohlášení klientů z 6.6.2019 vztahujícího se k dále uvedenému návrhu smlouvy, soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že byl informován o podmínkách úvěru a o informacích o zprostředkovateli a poskytovateli úvěru.
b) Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala poměry žalovaného, který byl zaměstnán s příjmem 31.000 Kč čistého měsíčně, životní minimum činilo 3.410 Kč, s náklady na (vlastní) bydlení 2.000 Kč měsíčně. Žalovaný měl být zaměstnán v pracovním poměru na dobu určitou, příjmení zdroje žalované měly činit 22.090 Kč. Z výpisu záznamů z registru příjmení soud zjistil, že žalobkyně zkoumala úvěrovou minulost žalovaného. Dle pracovní smlouvy výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že čistá mzda za duben 2019 byla vyplacena v částce 19.278 Kč.
c) Z návrhu Smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 70.000 Kč, který měl být poskytnut s úrokem ve výši 166,39 % ročně (odpovídajícím RPSN a pojímané jako tzv. efektivní úroková sazba zohledňující přesný počet dnů poskytnutí úvěrových prostředků) ve formě 30 měsíčních splátek po 6518 Kč měsíčně do 24. dne v měsíci (počínaje měsícem následujícím po měsíci vyplacení úvěru); celkem měla být na poskytnutý úvěr žalobkyni vrácena částka 195540 Kč. Úroky byly limitovány 120 % celkové částky, kterou má žalovaný podle smlouvy zaplatit. K zajištění (utvrzení) dluhu žalovaného byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení (499 Kč za každou dlužnou splátku s délkou prodlení přesahující 30 dnů; maximálně 2.999 Kč za každý kalendářní rok; 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů). Při prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru (s povinností věřitele předtím ve třicetidenní lhůtě žalované ke splnění dluhu vyzvat). Zesplatněním se součástí jistiny stávala dosud nezaplacená jistina a úroky. Pokud nová jistina (vzniklá zesplatněním) nebyla uhrazena v den zesplatnění, vznikala povinnost k úhradě smluvní pokuty 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Výše smluvních pokut neměla přesáhnout 50 % celkové částky, která měla být podle úvěrové smlouvy zaplacena (nejvýše 200.000 Kč). Účastníci ujednali poplatky za předčasné zesplatnění úvěru (0,5 %, popř. 1 % z předčasně uhrazené částky, a to podle míry předčasnosti).
d) Z oznámení z 12.6.2019 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr (vyplývající z návrhu úvěrové smlouvy) byl schválen; k oznámení byl připojen splátkový kalendář.
e) Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalovanému byla 11.6.2019 převedena částka 70.000 Kč na účet číslo bankovní účet.
f) Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný dluh řádně nesplácel, hradil splátky ve výši a datech zde uvedených, tj. celkem 19.554 Kč.
g) Z výzvy k zaplacení z 25.10.2019, 25.11.2019, 27.12.2019, soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila pro žalovaného výzvu k plnění smluvních povinností. Z oznámení z 29.12.2019 soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila, vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky ve výši 88.168 Kč. Z předžalobní výzvy z 18.6.2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k dobrovolnému splnění povinností podle smlouvy před podáním žaloby.
h) Z vyjádření znalce z 25. 10. 2018 k otázce rozdílu mezi efektivní a nominální úrokovou sazbou soud zjistil rozdíly mezi těmito sazbami, a to dle převodní tabulky pro přepočet.
4. Soud převzal výše uvedené dílčí skutečnosti za svůj skutkový závěr ve věci.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku občanského zákoníku “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 1813 občanského zákoníku občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. § 588 občanského zákoníku občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
10. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku občanského zákoníku , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 70.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr včetně úroku ve výši 166,39 % ročně (pokud je sazba vyjádřena jako efektivní), popř. 102 % ročně (pokud je sazba vyjádřena jako nominální) splatit 30 měsíčními splátkami stanovenými smlouvou. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a podle smlouvy žalobkyni uhradil celkem 19.554 Kč. S ohledem na uvedené má žalobkyně nepochybně právo na vrácení jistiny (popř. její nevrácené části), nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz), v nichž Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.
11. Srovnání podmínek zápůjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru, vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být nepřiměřená částce poskytnuté (popř. části dobrovolně nevrácené), a to přesto, že dlužník v souvislosti s plněním smluvních povinností porušil smluvní povinnost. Pokud soud uvážil, že účastníci sjednali úrok ve výši více než 102 % ročně (při nominálním vyjádření sazby), RPSN činí 166,39 % (tedy RPSN i úroky výrazně převyšují obvyklé úroky a RPSN ze spotřebitelských úvěrů (poskytovaných bankami), smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek a zároveň náklady v souvislosti s prodlením se zaplacením, tedy několik sankcí za porušení obdobné povinnosti žalovaného, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy. Byť má jinak přednost posouzení jednotlivých ujednání jako neplatných, v tomto případě smlouva jako celek neobstojí (§ 580 odst. 1 , § 588 občanského zákoníku občanského zákoníku ) pro zmíněnou nespravedlivost. Soud si je vědom, že žalobkyně (jako věřitel) předkládala žalovanému formulářovou smlouvu, která poskytovala minimum možností pro vyjednávání žalovaného jako dlužníka (i proto je významná ochrana slabší strany, tj. žalovaného jako spotřebitele). Soud si je vědom i toho, že žalobkyně omezila důsledky některých ustanovení tak, aby dluh (i v případě neplnění smlouvy) nerostl zcela nepřiměřeně. V rámci testování smlouvy jako zjevně nespravedlivé (nevyvážené) byly zohledněny i tyto skutečnosti.
12. Soud si je vědom omezení aplikovatelnosti § 1813 občanského zákoníku občanského zákoníku , avšak s ohledem na rozsah smluvních ujednání a jejich komplikovanost (m.j. rozdíl mezi úrokovou sazbou efektivní a nominální, komplikovanost postupu při předčasném splacení úvěru) informace o cenách nebyly poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zásah soudu ve smyslu § 588 občanského zákoníku občanského zákoníku je dán kromě zjištěné nespravedlivosti smluvních podmínek (pro žalovaného) též rozsahem, ve kterém žalobkyně úvěry poskytuje a ve kterém (viz níže) nejsou dlužníky povinnosti podle uvedených smluv plněny.
13. Soud ve své argumentaci rozhodl v souladu se zcela převažující rozhodovací praxí zdejšího soudu (t. zn. při posuzování smlouvy s obdobnými podmínkami poskytnutí úvěru): sp. zn. 14 C 281/2018 , 19 C 145/2018 , 14 C 143/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 279/2018 ), 14 C 220/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 3/2019 ), 15 C 219/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 3/2019 ), 11 C 206/2018 , 16 C 173/2018 (sp. zn. 25 Co 333/2018 ), 13 C 169/2018 (sp. zn. 25 Co 360/2018 ), 13 C 143/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 64 Co 361/2018 ), sp. zn. 19 C 103/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 333/2018 ), 12 C 156/2018 (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. 25 Co 314/2018 ), 19 C 22/2019 (sp. zn. 25 Co 163/2019 ), 14 C 34/2019 (sp. zn. 25 Co 170/2019 ), 19 C 145/2018 , 14 C 281/2018 , 17 C 124/2019 (sp. zn. 25 Co 21/2020 ), 16 C 327/2019 (sp. zn. 64 Co 193/2020 ), 15 C 350/2019 , 12 C 357/2019 , 12 C 352/2019 , 14 C 59/2020 , 14 C 58/2020 , 17 C 152/2020 ). Odchylná rozhodnutí (vycházející z platnosti smlouvy) jsou vydávána v senátu 9 C a v některých věcech v senátu 18 C, dále se objevují u zdejšího soudu ojedinělá rozhodnutí na základě uznání a zmeškání žalovaného, či uzavřeného soudního smíru, aniž by byla tato odchylka zdůvodněna a dále výjimečně při odchylných podmínkách poskytnutého úvěru či uznání dluhu dlužníka. Některá rozhodnutí, kterými bylo žalobě žalobkyně vyhověno v plném rozsahu, vycházejí z odchylných podmínek (úročení do cca 50 % p.a.).
14. Smlouva uzavřená mezi účastníky byla soudem posouzena jako neplatná, nicméně žalovaný byl žalobkyni povinen dle ust. § 2993 občanského zákoníku občanského zákoníku vrátit plnění, kterého se mu na základě neplatné smlouvy dostalo. Žalovanému tak uložena povinnost zaplatit rozdíl mezi částkou 70.000 Kč (která mu byla poskytnuta) a částkou 19.554 Kč (která byla vrácena), jak uvedeno ve výroku I. Podle § 1970 občanského zákoníku občanského zákoníku má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části (ohledně jednotlivých nároků vyplývajících ze smlouvy, tak i co do části příslušenství) žaloba zamítnuta, jako nedůvodná, kdy žalobkyně byla oprávněna žalovaným poskytnutá plnění započíst (zúčtovat) toliko na jistinu.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tj. podle poměru úspěchu ve věci náklady nepřiznány.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.