Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 111/2020-23
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 4 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 000 Kč, dále úrok z prodlení z částky 4 000 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 8,05% ročně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení úroku z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši 8,05% ročně za dobu od datum do datum, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1 027 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 000 Kč, dále úrok z prodlení z částky 4 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení úroku z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši 8,05% ročně za dobu od [datum] do [datum], zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1 027 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř. ).
Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím, žalobu žalobce odůvodnil tím, že nabyl pohledávku po postoupení pohledávek od společnosti právnická osoba Původní věřitel uzavřel s žalovanou a datum smlouvu o úvěru a poskytl žalované úvěr 4 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do datum. Žalovaná částku nevrátila.
Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu nazvanou smlouva o úvěru, žalované byla poskytnuta částka 4 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované, kterou měla vrátit ke dni datum. Po postoupení pohledávky společností právnická osoba společnost právnická osoba a žalobce uzavřeli dne datum Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovanou žalobci. Postoupení pohledávky bylo právním předchůdcem žalobce právnická osoba oznámeno žalované oznámením ze dne datum s tím, že pohledávka mu byla postoupena společností právnická osoba Předžalobní výzvou z datum podanou k poštovní přepravě dne datum zástupce žalobce upomínal žalovanou k zaplacení dlužné částky do 3 dnů s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba. Žalobce k výzvě soudu, jak byla prověřena úvěruschopnost žalované a jakými doklady, uvedl, že úvěruschopnost žalované původní věřitel ověřoval výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji a žalovaná byla lustrována za veřejně přístupných databází anonymizováno, příjmení, anonymizována dvě slova. Žádné doklady prokazující prověření úvěruschopnosti žalované žalobce nepředložil.
Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Dle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím spotřebitelského úvěru či zápůjčky náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, kdy takový závěr vyplývá i z aktuální judikatury Ústavního soudu ČR, kdy obecné soudy mají poskytovatele spotřebitelských úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr či zápůjčku splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Dle tvrzení žalobce vyšel právní předchůdce žalobce pouze z údajů z veřejně přístupných registrů, žalobce neprokázal, že by úvěruschopnost žalované jakkoli ověřoval, např. předložením pracovní smlouvy a mzdového listu. Smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Za takového skutkového stavu má soud za to, že žalobce s odbornou péčí úvěruschopnost žalované neposoudil a nebyla platně uzavřena smlouva o zápůjčce či úvěru (viz citovaný nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, nárok žalobce tak byl posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce, kterému byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, má právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Pokud se tak žalobce domáhá zaplacení částky 4 000 Kč, činí tak oprávněně. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 4 000 Kč, když nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení poskytnuté částky v třídenní lhůtě v předžalobní výzvě ze dne datum podané k poštovní přepravě dne datum, dne datum se tak výzva dostala do dispozice žalované a dne datum uplynula žalované lhůta k plnění. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku 4 000 Kč s úroky z prodlení z této částky za dobu od datum do zaplacení v požadované výši 8,05% ročně, kdy tato výše nepřevyšuje výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve zbývající části požadovaných úroků z prodlení žalobu jakou nedůvodnou zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 027 Kč, přičemž tato částka představuje 68,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,48 % a úspěchu žalované v rozsahu 15,52 %). Pro míru úspěchu ve věci byly zohledněny i požadované úroky z prodlení. Žalobce po žalované požadoval zaplacení částky 4 000 Kč a úroky z prodlení z částky 4.000 Kč, tyto činí za dobu od datum do dne vyhlášení rozsudku datum při výši 8,05 % ročně částku 1 193,61 Kč, celkem tedy částka 5 193,61 Kč. Žalobce byl ve věci úspěšný co do částky 4 000 Kč a co do úroků z prodlení z částky 4 000 Kč za dobu od datum do datum, při požadované výši úroků z prodlení 8,05 % ročně činí částka na úrocích z prodlení 387,42 Kč, žalobce byl tak úspěšný co do částky 4 387,42 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. , když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.