Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 76/2020-121

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky částka od datum do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a smluvního úroku 0,1 % denně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvního úroku 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky částka od datum do zaplacení

a zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, z titulu nevráceného úvěru. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši částka

(z toho částka bylo vyplaceno ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni vyplývajícího ze smlouvy číslo ze dne datum, částka částka byla vyplacena na účet žalovaného částka částka měla být žalobkyní započtena na náklady žalobkyně s poskytnutím úvěru) a žalovaný se zavázal tuto částku společně se sjednaným úrokem ve výši částka žalobkyni vrátit v 72 splátkách ve výši částka měsíčně splatných vždy k patnáctému dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 23 % ročně a RPSN ve výši 38,69 % ročně. Ačkoliv byl úvěr žalovanému v souladu se smlouvou vyplacen, žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne datum. Z důvodu prodlení žalovaného přistoupila žalobkyně dne datum k zesplatnění úvěru. Žalovaný uhradil celkem 2 splátky v celkové výši částka, z čehož bylo uhrazeno na jistinu celkem částka. Žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaná částka je tvořena jistinou úvěru ve výši částka, dále zbylou částí úroků ve výši částka, zbylou částí inkasní služby ve výši částka a zbylou částí doplňkové služby podpora odklad ve výši částka, podpora nemoc ve výši částka a podpora práce ve výši částka Náklady na upomínkování ve výši částka za 2 upomínky, smluvní pokutou za prodlení úvěru ve výši částka, smluvními úroky za prodlení inkasní služby ve výši částka a smluvní pokutou dle ustanovení V. 5.5. Smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši částka.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení byl zcela pasivní. Žalobkyně ani žalovaný se k jednání soudu nedostavili,.

Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

3. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru číslo bylo zjištěno, že dne datum žalobkyně zaslala emailem žalovanému návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo. Žalovaný téhož dne zasláním unikátního SMS kódu, zasláním verifikační platby a zřízením souhlasu s inkasem potvrdil, že s návrhem smlouvy souhlasí bez výjimek. Ve smlouvě se žalobkyně jako věřitel zavázala, že poskytne žalovanému hotovostní úvěr ve výši částka, který bude čerpán tak, že částka částka bude započítána na úhradu předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni vyplývající ze smlouvy číslo ze dne datum, částka částka bude vyplacena na účet spotřebitele uvedeného ve smlouvě, a to do 5 pracovních od nabytí účinnosti smlouvy a částka částka bude započtena na náklady poskytovatele uvedené ve smlouvě. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, celková částka úvěru je tedy splatná ke dni

datum. Zápůjční úroková sazba byla sjednána jako roční a činí 23 %, roční procentní sazba nákladů činí 38,69 % ročně. Náklady poskytovatele úvěru tvoří: částka náklady na zaslání smlouvy (kurýrní služba, zabezpečené odeslání elektronicky), částka náklady na lustrum v centrální evidenci exekucí, náklady částka za lustrum v insolvenčním rejstříku, náklady částka na lustrum v registru odcizených dokladů, náklady částka na lustrum v registrech spojených s AML, náklady částka za lustrum v nebankovních registrech a částka ostatní administrativní náklady. Spotřebitel se zavázal splatit celkový poskytnutý úvěr poskytovateli a současně také úrok v celkové výši částka, celkem tedy částku částka. Žalovaný se zavázal splatit dlužnou částku formou pravidelných měsíčních splátek po částka, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení s úhradou dlužné částky vzniká žalobkyni nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, právo na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, právo na úhradu způsobené majetkové a nemajetkové újmy. Dále bylo sjednáno, že poskytovatel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatný, vyzve k úhradě dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dní. První písemná upomínka je zpoplatněna částkou částka, druhá písemná upomínka částkou částka. Pokud nedojde ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, je poskytovatel oprávněn zesplatnit jistinu úvěru. Poskytovatel je v takovém případě oprávněn zesplatnit rovněž smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení, upomínky, inkasní službu. Součástí smlouvy byla i smlouva o inkasní službě, s tím, že inkasní služba je hrazenou nepovinnou službou, spotřebitel uhradí poskytovateli za výkon této službu částku ve výši částka měsíčně, která bude hrazena současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Spotřebitel se zavázal, že ve lhůtě do 10 kalendářních dnů od nabytí účinnosti inkasní smlouvy zřídí inkaso k účtu uvedenému ve smlouvě, na částku částka celkem, splatné měsíčně vždy nejdéle k 15. dni v měsíci ve prospěch poskytovatele. Pro případ, že spotřebitel svévolně zruší inkasní službu nebo na účtu nebude disponibilní částka min. ve výši dvou celkových splátek spotřebitelského úvěru a úvěr se v důsledku toho stane splatným, si strany sjednaly smluvní pokutu pro spotřebitele ve výši ušlého zisku poskytovatele z této služby, kterou je spotřebitel povinen uhradit poskytovateli smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z výše dlužné částky do zaplacení. Přílohou smlouvy o spotřebitelském úvěru byl dotazník k posouzení bonity žadatele, ve kterém žalovaný uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši částka, náklady na spotřebitele má částka, náklady na děti částka a závazky ve výši částka měsíčně, není vlastníkem nemovitosti. Uvedl, že celkové příjmy má částka a celkové výdaje částka a i se splátkou má měsíční zůstatek celkem ve výši částka. Přílohou smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dále Smlouva o zřízení doplňkové služby anonymizováno, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout službu spočívající v zajištění plnění závazků spotřebitele vůči poskytovateli s minimálním zatížením a eliminací rizik v podobě možnosti odkladu tří splátek, možnosti přerušení splátek v případě ztráty zaměstnání a v případě nezaviněného úrazu či nemoci. Žalovaný se zavázal za službu podpora platit částku ve výši částka měsíčně. Součástí smlouvy byla tabulka umoření, ve které je uvedeno, z čeho se skládá celková výše splátky částka.

4. Z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného informovala, že do 5 dnů bude částka částka vyplacena na účet spotřebitele č. bankovní účet, uvedený ve smlouvě, částka částka bude vyplacena žalobkyni na úhradu smlouvy o úvěru číslo ze dne datum a částka částka bude započtena na náklady poskytovatele specifikované ve smlouvě.

5. Z výpisu internetového bankovnictví bylo zjištěno, že z účtu č. bankovní účet, byla na účet č. bankovní účet dne datum převedena částka částka, příkaz byl zadán žalobkyní.

6. Z výpisu internetového bankovnictví bylo zjištěno, že z účtu č. bankovní účet, byla na účet č. bankovní účet číslo dne datum převedena částka částka.

7. Z potvrzení o úhradě dluhu ze dne datum bylo zjištěno, že tímto přípisem žalobkyně žalovanému potvrzuje, že byl doplacen úvěr číslo.

8. Z přípisu ze dne datum, nazvaným Upomínka číslo bylo zjištěno, že žalobkyně uvedeného dne sepsala výzvu, v níž žalovaného vyzvala k úhradě nezaplacené částky částka, která byla splatná dne datum a současně k úhradě sankce za zaslání upomínky ve výši částka. Z poštovního archu, že upomínka byla předána k poštovní přepravě dne datum.

9. Z přípisu ze dne datum, nazvaným Upomínka číslo soud zjistil, že žalobkyně uvedeného dne sepsala tuto u, v níž žalovaného upozornila, že dosud neuhradil částku částka, která byla splatná dne datum, a že k nápravě nedošlo ani po upomínce, kterou zaslali datum. Ačkoli zadali inkaso ke stržení platby z účtu, platba nebyla realizována. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejdéle do datum s tím, že pokud nebude uhrazena, bude úvěr dne datum zesplatněn včetně naúčtovaných sankcí a smluvních pokut. Současně jej vyzvala k úhradě sankce za zaslání upomínky ve výši částka. Z poštovního archu je zřejmé, že upomínka byla předána k poštovní přepravě dne datum. Z výpisu sledování zásilek České pošty, s.p. bylo zjištěno, že Česká pošta uvedenou zásilku neeviduje.

10. Z oznámení o zesplatnění úvěru a poslední předžalobní upomínky, ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně sepsala přípis, v němž žalovanému oznámila, že vzhledem k tomu, že na výzvy nebylo ze strany žalovaného reagováno, přistoupila k zesplatnění jistiny úvěru. V oznámení vyčíslila jednotlivé nároky s tím, že celková dlužná částka činí částka. Žalovaného vyzvala, aby dlužnou částku uhradil do 14 dnů od data vyhotovení tohoto dopisu. Současně jej upozornila, že pokud se tak nestane, bude přistoupeno k vymáhání pohledávky soudní cestou. Z poštovního archu je zřejmé, že tento dokument byl předán k poštovní přepravě dne datum.

11. Ze seznamu obec národní banky bylo zjištěno, že žalobkyně byla v době poskytnutí úvěru, a to od datum, oprávněným nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru.

12. Z výpisu z centrální evidence exekucí, že dne datum nebyl k rodnému číslu žalovaného nalezen žádný záznam.

13. Z výpisu z nebankovního registru webová adresa) bylo zjištěno, že ke dni datum neprocházel žalovaný tímto registrem jako evidovaný dlužník.

14. Z výpisu z insolvenčního rejstříku že dne datum nebyl k rodnému číslu žalovaného nalezen žádný záznam.

15. Z fotokopie občanského a řidičského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně si před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalovaného z jeho občanského průkazu. Z výpisu ministerstva vnitra, je zřejmé, že číslo občanského průkazu žalovaného nebylo nalezeno mezi neplatnými či odcizenými doklady.

16. Z kopie výplatní pásky žalovaného z října 2019 soud zjistil, že u zaměstnavatele stát. instituce měl žalovaný v tomto měsíci čistou mzdu částka.

17. Z výpisu z účtu žalovaného pro období od datum do datum bylo zjištěno, že počáteční zůstatek žalovaného na jeho účtu byl v tomto období částka a konečný zůstatek částka. Z výpisu z účtu také vyplývá, že žalovaný měl nesplacený úvěr ve výši částka a dluhy po splatnosti ve výši částka. Příjem žalovaného činil částka a jeho výdaje částka.

18. Z výpisu z účtu žalovaného pro období od datum do datum bylo zjištěno, že počáteční zůstatek žalovaného na jeho účtu byl v tomto období částka a konečný zůstatek částka. Z výpisu z účtu také vyplývá, že žalovaný měl nesplacený účet ve výši číslo, částka a dluhy po splatnosti ve výši částka. Příjem žalovaného činil částka a jeho výdaje částka.

19. Ve znaleckém posudku ze dne datum se znalec z oboru ekonomika, odvětí peněžnictví

a pojišťovnictví vyjadřoval k posouzení podmínek žalobkyně při poskytování spotřebitelských úvěrů, kdy posuzoval úrokové sazby vybraných společností a dospěl k závěru, že úroková sazba i sazba RPSN, jak ji nabízí žalobkyně, odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností

a v některých případech i bankovních domů. příjmení doplňkové služby jsou pro klienti spíše pozitivní a co do ceny a po podmínek použití na trhu obvyklé. Sankční ujednání jsou na tuzemském trhu obvyklá.

20. Ze zprávy ČNB ze dne datum bylo zjištěno, že tímto přípisem ČNB reaguje na dotaz, zda je potřeba zahrnout do analýzy úvěruschopnosti konkrétní výše jednotlivých výdajů spotřebitele jako ošacení, výdaje na stravu, na zdravotní pomůcky, léky, drogistické zboží, nákup hraček

a sportovních potřeb a výdaje na volnočasové a kulturní aktivity. Sděluje tímto, že (…) Poskytovatel by se při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele měl také řídit obecnými pokyny EBA k posouzení úvěruschopnosti. Podle bodu 5.1 pokynů by poskytovatel měl při posuzování schopnosti spotřebitele plnit závazky ze smlouvy o úvěru přiměřeným způsobem, zohlednit povinné a jiné nezbytné výdaje, jako například aktuální závazky spotřebitele, včetně odpovídajícího doložení a zohlednění životních nákladů spotřebitele. (…) Při zjišťování životních nákladů spotřebitele v rámci procesu posuzování úvěruschopnosti však není nezbytně nutné, aby poskytovatel zjišťoval konkrétní životní náklady rozčleněné na jednotlivé skupiny, je nicméně žádoucí, aby spotřebitel v rámci kooperace v procesu posuzování úvěruschopnosti chápal, jaké všechny jeho náklady jsou z pohledu posuzování úvěruschopnosti relevantní a mohl tak poskytovateli poskytnout tomu odpovídající informace. Proces posouzení úvěruschopnosti však nezahrnuje pouze zjišťování relevantních informací, ale také jejich ověřování. Platí, že na rozdíl od příjmů, výdaje spotřebitele může být v některých případech těžké, ne-li nemožné dokumentárně ověřit. K ověření pak mohou sloužit různé scoringové modely, pokud data, která do nich vstupují, mají dostatečnou kvalitu a vypovídací hodnotu, včetně dalších pomůcek, jako jsou statistiky rodinných účtů Českého statistického úřadu. V těch případech, kdy spotřebitel uvádí, že žádné výdaje nemá (nemá děti, nemá náklady na bydlení a podobně), není s ohledem na výše uvedený princip nepřiměřeného strádání, možné bez dalšího použít jako výdaje částky odpovídající životnímu či dokonce existenčnímu minimu, když tyto částky nemohou být samy o sobě považovány za přiměřené stanovení a zohlednění životních nákladů spotřebitele, když naprosté většině by vyžadovaly takové omezení spotřebitele, že by již bylo oprávněného opřít o nepřiměřeném strádání. (…)

21. Z metodiky žalobkyně, z certifikátů žalobkyně, z článku organizace Člověk v tísni, z povolení k inkasu a z auditní zprávy produktu – spotřebitelský úvěru z pohledu ZSÚ číslo ze dne datum nebyla učiněna žádná relevantní skutková zjištění.

22. Ostatní důkazní návrhy žalobkyně soud zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení věci, nemohly přinést žádná pro rozhodnutí věci relevantní skutková zjištění.

Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

23. Dne datum žalovaný jako dlužník a žalobkyně jako věřitel uzavřeli elektronickými prostředky komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši částka, který měl být čerpán tak, že částka částka bude vyplacena na účet spotřebitele, částka částka bude vyplacena ve prospěch věřitele žalovaného – žalobkyni na úhradu závazku ze smlouvy číslo číslo ze dne datum a částka částka bude započtena na náklady poskytovatele uvedené ve smlouvě. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 23 % ročně, roční procentní sazba nákladů 38,69 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit celkový poskytnutý úvěr poskytovateli

a současně také úrok v celkové výši částka, celkem tedy částku částka. Žalovaný se zavázal splatit dlužnou částku formou pravidelných měsíčních splátek po částka, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení s úhradou dlužné částky vzniká žalobkyni nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, právo na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, právo na úhradu způsobené majetkové a nemajetkové újmy. Dále bylo sjednáno, že poskytovatel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatný, vyzve k úhradě dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dní. První písemná upomínka je zpoplatněna částkou částka, druhá písemná upomínka částkou částka. Pokud nedojde ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, je poskytovatel oprávněn zesplatnit jistinu úvěru. Pro takový případ si strany sjednaly jednorázovou smluvní pokutu ve výši 50 % zůstatku jistiny. Poskytovatel je v takovém případě oprávněn zesplatnit rovněž smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení, upomínky, inkasní službu. Součástí smlouvy byla i smlouva o inkasní službě, s tím, že inkasní služba je hrazenou nepovinnou službou, spotřebitel uhradí poskytovateli za výkon této službu částku ve výši částka měsíčně, která bude hrazena současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Spotřebitel se zavázal, že ve lhůtě do 10 kalendářních dnů od nabytí účinnosti inkasní smlouvy zřídí inkaso k účtu uvedenému ve smlouvě, na částku částka celkem, splatné měsíčně vždy nejdéle k 15. dni v měsíci ve prospěch poskytovatele. Pro případ, že spotřebitel svévolně zruší inkasní službu nebo na účtu nebude disponibilní částka min. ve výši dvou celkových splátek spotřebitelského úvěru a úvěr se v důsledku toho stane splatným, si strany sjednaly smluvní pokutu pro spotřebitele ve výši ušlého zisku poskytovatele z této služby, kterou je spotřebitel povinen uhradit poskytovateli smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z výše dlužné částky do zaplacení. Přílohou smlouvy o spotřebitelském úvěru byl dotazník k posouzení bonity žadatele, ve kterém žalovaný uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši částka, náklady na spotřebitele má částka, náklady na děti částka a další závazky ve výši částka, není vlastníkem nemovitosti. Uvedl, že celkové příjmy má 33. částka a celkové výdaje částka a měsíční zůstatek celkem má tedy i se splátkou ve výši částka. Přílohou smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dále Smlouva o zřízení doplňkové služby anonymizováno, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout službu spočívající v zajištění plnění závazků spotřebitele vůči poskytovateli s minimálním zatížením a eliminací rizik v podobě možnosti odkladu tří splátek, možnosti přerušení splátek v případě ztráty zaměstnání a v případě nezaviněného úrazu či nemoci v celkové ceně částka měsíčně. Součástí smlouvy byla tabulka umoření, ve které je uvedeno, z čeho se skládá celková výše splátky částka. Totožnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla ověřena z jeho občanského a řidičského průkazu. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala úvěruschopnost žalovaného ze žalovaným předložených dokladů, a to z výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 10. do datum a za období od 1. 11 2019 do datum, ze kterého je zřejmé, že žalovaný měl na počátku i na konci měsíce října i listopadu zůstatek okolo částka, měl sjednán úvěr a dluhy po splatnosti ve výši částka. Dále měla žalobkyně k dispozici výplatnici z října 2019, z níž vyplývá, že byl zaměstnán u zaměstnavatele Ministerstvo obrany České republiky s čistou mzdou v tomto měsíci částka. Žalobkyně žalovaného poprvé prokazatelně vyzvala k vrácení dlužné částky dne datum, kdy byla žalovanému doručena žaloba.

24. Podle , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit

a zaplatit úroky.

25. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

27. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

28. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

29. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

31. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

32. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

34. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

35. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

36. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008 příjmení vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby

z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení

s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných

a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

37. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že jeho jediným příjmem je příjem z pracovního poměru v částce částka měsíčně. Skutečnost, že žalovanému je tento příjem opravdu vyplácen, byla doložena výplatní páskou a výpisem z účtu žalovaného. Žalobkyně si však jakkoliv nezjišťovala, ani neověřovala výdaje žalovaného. Životní náklady žalovaného byly vyčísleny celkovou částkou částka měsíčně, a žalovaným sdělenými výdaji na děti ve výši částka měsíčně a náklady na bydlení ve výši částka. Prohlášení žalovaného o jeho výdajích však nebylo podloženo jakýmikoliv doklady, přestože bylo povinností žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, vyžádat si od žalovaného doložení poskytnutých údajů tak, aby mohla ověřit jejich správnost a věrohodnost. Žalobkyně přitom na základě takto neověřených údajů učinila závěr, že žalovaný disponuje volnými finanční prostředky ve výši částka měsíčně. Z předloženého výpisu z účtu žalovaného přitom naopak vyplývá, že žalovaný měl na počátku i na konci dokládaného období zůstatek na účtu zhruba částka a dluhy po splatnosti převyšující částku částka. Je tedy evidentní (a tato skutečnost musela být zřejmá při uzavírání smlouvy i žalobkyni), že žalovaný fakticky nedisponoval volnými prostředky ve výši částka měsíčně, jak uváděla žalobkyně. Nadto je třeba poznamenat, že podstatná část poskytnutých finančních prostředků šla na úhradu jiného závazku, který měl žalovaný sjednaný u žalobkyně, a to jen měsíc před uzavřením nyní projednávaného závazku. Žalobkyni tak muselo být zřejmé, že žalovaný nemá dostatek finančních prostředků, když si na úhradu jeho předchozích závazků od ní musí znovu půjčovat finance. Pokud si tedy za této situace žalobkyně neověřila výdaje žalovaného (zejména jeho jiné závazky a platební historii těchto závazků), nedostála dle soudu své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZSÚ a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s ustanovením § 588 o. z. Stejně tak je nutno v souladu s ustanovením § 576 o. z. považovat za absolutně neplatné i ostatní smlouvy, coby přílohy smlouvy o úvěru, neboť jsou neoddělitelné od samotné úvěrové smlouvy, když jsou v nich sjednány služby navázané na poskytnutý úvěr (odklad splátek, inkasní služba atd.). Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne datum poskytla částku částka, zároveň žalobkyně tvrdila, že na jistinu bylo uhrazeno částka. Soud proto žalobkyni přiznal požadovanou neuhrazenou původní jistinu dluhu ve výši částka. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokazoval, že by na jistinu dluhu uhradil více, naopak byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Žalobkyni rovněž náleží zákonný úrok z prodlení ( o. z.), ve výši vyplývající z , a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje doručení žaloby žalovanému, neboť u ostatních výzev nebylo prokázáno jejich doručení žalovanému. V řízení sice bylo prokázáno jejich odeslání, avšak z toho nelze dovozovat také jejich doručení, neboť ustanovení o. z. (podle něhož se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb, došla třetí pracovní den) lze užít pouze v případě, že taková zásilka byla prokazatelně jejímu adresátovi doručena. Ve zbylé části soud proto žalobou uplatněný nárok výrokem II. zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení, z důvodu jeho procesní pasivity, nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.