Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 25/2021-53

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 21 150 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 550 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 440,69 Kč, úrok z prodlení z částky 5 550 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 7 400 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 173,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 750,19 Kč, úrok z prodlení z částky 4 384,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 9 934,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 540 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 427,61 Kč, úrok z prodlení z částky 1 540 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

IV. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 6 660 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 353,04 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 275,98 Kč, úrok z prodlení z částky 4 774,97 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 6 314,97 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 550 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 440,69 Kč, úrok z prodlení z částky 5 550 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 7 400 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 173,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 750,19 Kč, úrok z prodlení z částky 4 384,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 9 934,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 540 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 427,61 Kč, úrok z prodlení z částky 1 540 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. IV. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 6 660 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 353,04 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 275,98 Kč, úrok z prodlení z částky 4 774,97 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 6 314,97 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala soudu dne 31. 10. 2020 návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 21 150 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními.

2. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec a číslo a žalovaná dne 30. 7. 2015 uzavřely smlouvu o půjčce číslo nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. V důsledku fúze sloučením se 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO společnost dnes pod názvem právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec a číslo, právní předchůdce žalobkyně. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí schopnost žalované spotřebitelský úvěr (zápůjčku) splácet. Dle posuzování schopnosti splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele Odstavec 3 téhož ustanovení pak stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost dle , s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především po zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány doklady vyžádanými od žalované. Poskytnuté údaje byly zaznamenány do karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka – výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Toto potvrzuje i smlouva, kdy podpisem žalovaná stvrdila ujednání v  2 podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ Dle 1 podmínek žalovaná prohlásila, že věřiteli poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutou půjčku, zápůjčku, je schopna splatit celkovou dlužnou částku dle smlouvy. Úplnost, přesnost a pravdivost údajů žalovaná stvrdila podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o úvěr. Po odborném posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr bylo uzavřeno, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované plnit. Po tomto odborném vyhodnocení byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované v zákaznické kartě. Žalovaná se při uvedení nepravdivých, hrubě zkreslených údajů, zamlčení podstatných údajů, může dopustit trestného činu úvěrového podvodu ( , v pozdějším znění). Není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se žadatel o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod, jedná poctivě. Žalobkyně odkazuje na a ( o. z. se aplikuje i na tento případ), každý má povinnost jednat v právním styku poctivě, má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě v dobré víře, kteréžto principy, které zná již starší judikatura a plyne z nich, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Dle smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně ( podmínek), odměny za administrativní činnost 2 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroku a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, poslední splátka 8. 9. 2016. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, porušila závazky ze smlouvy. Do okamžiku postoupení smlouvy uhradila 4 450 Kč, z toho jistina 65,45 Kč, úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 400 Kč, odměna za administrativní činnost 1 950 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 034,55 Kč Poslední splátka byla uhrazena 18. 2. 2016. Ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že celkovou dlužnou částku má zaplatit 8. 9. 2016. Vzhledem k této skutečnosti se neuhrazená jistina 9 934,55 Kč úročí dle podmínek od 9. 9. 2016 do zaplacení úrokem 23,72 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky. Pohledávka z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, všemi právy s ní spojenými, byla společností právnická osoba, IČO postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek z 6. 12. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z 6. 12. 2019, z čehož žalobkyně dovozuje svoji procesní legitimaci. Ke dni postoupení 6. 12. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství 12 950 Kč. Příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje úhradu celkové dlužné částky 12 950 Kč sestávající z dlužné jistiny 9 934,55 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 3 015,45 Kč, kapitalizovaných úroků 7 750,19 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 2 614,68 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 9 934,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 9 934,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 7 750,19 Kč je úrokem 23,72 % ročně z dlužné jistiny 9 934,55 Kč od 9. 9. 2016, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení 6. 12. 2019. Kapitalizovaný úrok z prodlení 2 614,68 Kč je zákonným úrokem z dlužné jistiny 9 934,55 Kč od 16. 9. 2016, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení 6. 12. 2019. Před podáním žaloby byla žalovaná dle písemně vyzvána k plnění předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci, dlužná částka nebyla uhrazena.

3. právnická osoba, IČO, a žalovaná dne 7. 5. 2015 uzavřely smlouvu o půjčce číslo. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti právnická osoba (příjmení anonymizována dvě slova), právní předchůdce žalobkyně. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí schopnost žalované spotřebitelský úvěr (zápůjčku) splácet. Dle posuzování schopnosti splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele Odstavec 3 téhož ustanovení stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné, pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost dle , s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, především zhodnocením informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní, jiné poměry, tyto informace byly ověřovány doklady vyžádanými od žalované. Poskytnuté údaje byly zaznamenány do karty zákazníka, ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka – výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Toto potvrzuje i smlouva, jejímž podpisem žalovaná stvrdila ujednání v  2 podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ Dle 1 podmínek žalovaná prohlásila, že poskytla úplné, pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutou půjčku, zápůjčku, je schopna splatit celkovou dlužnou částku dle smlouvy. Úplnost, přesnost, pravdivost údajů stvrdila podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o úvěr. Po odborném posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr bylo uzavřeno, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované plnit. Dle tohoto odborného vyhodnocení byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované v zákaznické kartě. Žalovaná se v případě uvedení nepravdivých, hrubě zkreslených údajů, zamlčení podstatných údajů, může dopustit trestného činu úvěrového podvodu ( , v pozdějším znění). Není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod, jedná poctivě. Žalobkyně odkazuje na a ( o. z., aplikuje se i na tento případ), každý má povinnost jednat v právním styku poctivě, má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře, kteréžto principy, které zná již starší judikatura a plyne z nich, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Dle smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované 9 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 260 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně ( podmínek), odměny za administrativní činnost 1 800 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 3 600 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroku a poplatků se zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 270 Kč, poslední splátka 16. 6. 2016. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, porušila závazky ze smlouvy. Žalovaná do okamžiku postoupení smlouvy uhradila 7 460 Kč, z toho jistina 2 685,03 Kč, úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 260 Kč, odměna za administrativní činnost 1 800 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 714,97 Kč Poslední splátka byla uhrazena 18. 2. 2016. Ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že celkovou dlužnou částku má zaplatit dne 16. 6. 2016. Neuhrazená jistina 6 314,97 Kč se tak úročí dle podmínek ode dne 17. 6. 2016 až do zaplacení dále úrokem 23,72 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky. Pohledávka z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, právy s ní spojenými, byla společností právnická osoba postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek z 6. 12. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z 6. 12. 2019, z čehož žalobkyně dovozuje svoji procesní legitimaci. Ke dni postoupení 6. 12. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství 8 200 Kč. Příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje úhradu celkové dlužné částky 8 200 Kč sestávající z dlužné jistiny 6 314,97 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 1 885,03 Kč, kapitalizovaných úroků 5 275,98 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 1 780,65 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 6 314,97 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 6 314,97 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 5 275,98 Kč je úrokem 23,72 % ročně z dlužné jistiny 6 314,97 Kč od 17. 6. 2016, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení 6. 12. 2019. Kapitalizovaný úrok z prodlení 1 780,65 Kč je zákonným úrokem z dlužné jistiny 6 314,97 Kč od 24. 6. 2016, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení 6. 12. 2019. Před podáním žaloby byla žalovaná dle písemně vyzvána k plnění předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci, dlužná částka nebyla uhrazena.

4. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

5. Soud dle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

6. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení , odst. 2 směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není. Žalobkyně svůj nárok odvozuje výhradně od listin, které byly v řízení k důkazu provedeny, kdy ani doplnění jiných listin či doplnění tvrzení by odlišný závěr nemohlo přivodit.

7. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

8. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 30. 7. 2015 smlouvu o zápůjčce číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 7 400 Kč v 58 týdenních splátkách v hotovosti po 300 Kč. Poplatek sestával z úroku ve výši 1 400, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 17 400 Kč. Dle smlouvy zápůjčka byla poskytnuta v hotovosti s týdenním režimem splátek. Při úhradě celkové částky v 58 splátkách byla sjednána úroková sazba 23,72 % p. a., RPSN byla uvedena 75,72 %. Žalovaná ve smlouvě stvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. /smlouva o zápůjčce na číslo spisu, smluvní podmínky na čl. 23 spisu/

9. Z karty zákazníka, anonymizováno ze dne 30. 7. 2015 soud zjistil, že žalovaná označila, že žije v podnájmu, má již aktivní půjčku u„ příjmení jméno“, má dvě nezaopatřené děti. Uvedla, že pracuje na hlavní pracovní poměr u právnická osoba s. r. o. s příjmem 15 000 Kč, další příjem z úklidu domu má ve výši 2 000 Kč, čerpá státní podporu ve výši 1 300 Kč a bere přídavky na děti ve výši 3 500 Kč. Příjmy tak celkem 21 800 Kč. Výdaje celkem označila částkou 18 265 Kč: bydlení 4 850 Kč – ½ nájmu, domácnost 12 000 Kč - 1 + 2 děti, splátky/půjčky/alimenty suma nečitelná – 1215FCI, výdaje na telefon 200 Kč, použitelný příjem byl označen částkou 3 535 Kč (karta zákazníka na č. l. 25 spisu)

10. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 7. 5. 2015 smlouvu o zápůjčce číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 6 660 Kč v 58 týdenních splátkách v hotovosti po 270 Kč. Poplatek sestával z úroku ve výši 1 260, odměny za administrativní činnost ve výši 1 800 Kč a nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 3 600 Kč Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 15 660 Kč. Dle smlouvy zápůjčka byla poskytnuta v hotovosti s týdenním režimem splátek. Při úhradě celkové částky v 58 splátkách byla sjednána úroková sazba 23,72 % p. a., RPSN byla uvedena 75,72 %. Žalovaná ve smlouvě stvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. /smlouva o zápůjčce na číslo spisu, smluvní podmínky na čl. 21 spisu/

11. Z karty zákazníka, anonymizováno ze dne 7. 5. 2015 soud zjistil, že žalovaná označila, že žije v podnájmu, má dvě nezaopatřené děti. Uvedla, že pracuje na hlavní pracovní poměr s příjmem 13 500 Kč u právnická osoba, s. r. o., další příjem z úklidu domu má ve výši 2 000 Kč, pobírá přídavky na děti ve výši 1 300 Kč a 3 500 Kč jejího příjmu tvoří alimenty. Příjmy tak celkem 20 300 Kč. Výdaje celkem označila částkou 18 050 Kč: bydlení 5 850 Kč – ½ nájmu včetně energií, domácnost 12 000 Kč, - 1 + 2 děti, výdaje na telefon 200 Kč, použitelný příjem byl označen částkou 2 250 Kč (karta zákazníka na čl. 24 spisu)

12. právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 6. 12. 2019 smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byly předmětné pohledávky za žalovanou uvedené v seznamu postoupených pohledávek, postoupeny na žalobkyni. /smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek na čl. 26 – 29 a čl. 30-31 spisu/ Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované adresováno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Téhož dne byla žalované adresována Informace o zpracování osobních údajů. /oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek ns čl. 35 a 36 spisu/

13. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 9. 2020, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. /předžalobní upomínka, na čl. 32 - 33 spisu, podací lístek – příloha žalobkyně na čl. 34 spisu/

14. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

15. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 30. 7. 2015 smlouvu o zápůjčce číslo pro částku 10 000 Kč, jíž se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou ve výši 7 400 Kč v 58 splátkách po 300 Kč. Poplatek sestával z úroku ve výši 1 400, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč. Úroková sazba činila 23,72 % p. a., RPSN byla uvedena 75,72 %. Platba na závazek právního předchůdce žalobkyně byla uvedena jako hotovostní. Žalovaná stvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. V kartě zákazníka žalovaná označila, že žije v podnájmu, má již aktivní půjčku u„ příjmení jméno“, dvě nezaopatřené děti. Uvedla, že pracuje na hlavní pracovní poměr u právnická osoba s. r. o. s příjmem 15 000 Kč, další příjem z úklidu domu činí 2 000 Kč, čerpá státní podporu 1 300 Kč, přídavky na děti 3 500 Kč. Příjmy tak celkem 21 800 Kč. Výdaje celkem označila částkou 18 265 Kč: bydlení 4 850 Kč, domácnost 12 000 Kč, splátky/půjčky/alimenty suma nečitelná, výdaje na telefon 200 Kč, použitelný příjem byl označen částkou 3 535 Kč. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 7. 5. 2015 smlouvu o zápůjčce číslo pro částku 9 000 Kč, jíž se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou ve výši 6 660 Kč v 58 splátkách po 270 Kč. Poplatek sestával z úroku ve výši 1 260, odměny za administrativní činnost ve výši 1 800 Kč a nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 3 600 Kč. Úroková sazba činila 23,72 % p. a., RPSN byla uvedena 75,72 %. Platba na závazek právního předchůdce žalobkyně byla uvedena jako hotovostní. Žalovaná stvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. V kartě zákazníka žalovaná označila, že žije v podnájmu, má dvě nezaopatřené děti. Uvedla, že pracuje na hlavní pracovní poměr s příjmem 13 500 Kč u právnická osoba, s. r. o., další příjem z úklidu domu činí 2 000 Kč, pobírá přídavky na děti 1 300 Kč a 3 500 Kč jejího příjmu tvoří alimenty. Příjmy tak celkem 20 300 Kč. Výdaje celkem označila částkou 18 050 Kč, bydlení 5 850 Kč, domácnost 12 000 Kč, telefon 200 Kč, použitelný příjem byl označen částkou 2 250 Kč.

16. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 6. 12. 2019 smlouvou o postoupení pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované adresováno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 9. 2020, předžalobní upomínka.

17. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.

18. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru.

19. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

20. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

21. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

22. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

24. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

25. Soudem bylo vzato za prokázané, že 7. 5. 2015 a 30. 7. 2015 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako„ smlouva o půjčce“. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s  zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení ( o. z.).

26. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

27. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy, jimiž bylo sjednáno, že žalované bude předána finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátkách, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce. Žalované byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.

28. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. V řízení bylo prokázáno, že smlouvou ze dne 30. 7. 2015, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, se žalovaná zavázala uhradit nadále i částku 7 400 Kč sestávající z částky úroku 1 400 Kč, poplatku za administrativní činnost 2 000 Kč, hotovostní režim splátek 4 000 Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok ve výši nikoliv 1 400 Kč, ale i 2 000 Kč, celkem tak hotovostní úrok ve výši 3 400 Kč při poskytnutí částky 10 000 Kč, kdy dle smluvních podmínek při úhradě v 58 splátkách činí úrok 23,72 % p. a. Dále bylo v řízení prokázáno, že smlouvou ze dne 7. 5. 2015, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 9 000 Kč, se žalovaná zavázala uhradit nadále i částku 6 660 Kč sestávající z částky úroku 1 260 Kč, poplatku za administrativní činnost 1 800 Kč, hotovostní režim splátek 3 600 Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok ve výši nikoliv 1 260 Kč, ale i 1 800 Kč, celkem tak hotovostní úrok ve výši 3 060 Kč při poskytnutí částky 9 000 Kč, kdy dle smluvních podmínek při úhradě v 58 splátkách činí úrok 23,72 % p. a. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. , s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 3 400 Kč za poskytnutí jistiny 10 000 Kč a kapitalizovaný úrok 3 060 Kč za poskytnutí jistiny 9 000 Kč, byl sjednán úrok daný procentuální sazbou. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. K tomuto je namístě odkázat i na údaj o RPSN, který je uveden v každé z uzavřených smluv ve výši 75,72 %. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení o. z. Taktéž soud hodnotí i částku hotovostního inkasa splátek. Tuto je taktéž nutno považovat za sjednanou v rozporu s dobrými mravy a ujednání účastníků v tomto rozsahu je třeba posoudit jako neplatné, příčící se dobrým mravům. Pro úplnost soud podotýká, že shora uvedené části právního jednání lze oddělit od ostatního obsahu. Pokud žalobkyně, respektive právní předchůdce žalobkyně, se zavázal poskytnout žalované službu spočívající v zajišťování hotovostního režimu smlouvy, jedná se nepochybně o službu, jíž lze zpoplatnit, neboť s touto službou jsou spojeny náklady (mzdy osob, jež tuto službu zajišťují, hotové, režijní, náklady osob službu zajišťující, náklady na operaci s hotovostí, apod.). Žalovaná sjednala nákladnější formu úhrady, nežli je úhrada bezhotovostní formou převodu. Nicméně částka sjednaná za hotovostní režim plateb není v daném případě v poměru s poskytnutou službou. Je celkem logickým, že poskytovatel zápůjčky odvíjí hodnotu služby, její cenu, od výše zápůjčky, kdy hodnota služby je při vyšší částce zápůjčky vyšší, neboť je operováno s vyšší částkou hotovosti a je třeba provést více úkonů pro zajištění plateb. Nicméně, způsob určení ceny musí být degresivní, neboť progresivní nárůst ceny služby hotovostního inkasa neodpovídá nárůstu nákladů na tuto službu. Co se týká mzdových nákladů, tak tyto jsou stejnými pro jednotlivé vztahy ze smluv o zápůjčce, vzrůst nákladů na tuto službu se odrazí pouze v nákladech na správu hotovosti a případné množství úkonů při nakládání s ní. Jestliže tak byla sjednána částka ceny hotovostního inkasa 4 000 Kč a 3 600 Kč, neodpovídá tato částka nárůstu nákladů na správu hotovosti oproti jiným smluvním vztahům, typově shodným. Soudem tak v té části smlouvy, v níž byla sjednána částka nákladů hotovostního inkasa, je smlouva hodnocena jako neplatná pro rozpor s dobrým mravem.

29. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 12 950 Kč sestávající z jistiny ve výši 9 934,55 Kč, poplatku (úroku) 3 015,45 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 750,19 Kč a výši 23,72 % ročně z částky 9 934,55 Kč a dále úroku z prodlení (viz níže). Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 4 450 Kč. Za situace, kdy úrok a hotovostní inkaso, poplatek za pojištění byly shledány neplatně sjednanými, žalovaná plnila na jistinu. Tato činila 10 000 Kč. Pokud žalovaná plnila 4 450 Kč, tak nadále dlužná částka činí 5 550 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 12 950 Kč, tak pro částku 7 400 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta. Pro částku kapitalizovaného úroku 7 750,19 Kč a úroku 23,72 % ročně z částky 9 934,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.

30. Úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně (vícero žalobkyně v žalobním žádání nežádala) dle byl žalované uložen plnit z částky 5 550 Kč, domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 4 384,55 Kč (9 934,55 Kč – 5 550 Kč) od 7. 12. 2019 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. Co se týká kapitalizovaného úroku z prodlení, tak tento byl žalované uložen k plnění z částky 5 550 Kč za období od 16. 9. 2016 do 6. 12. 2019 ve výši 1 440,69 Kč. Pro částku kapitalizovaného úroku z prodlení 1 173,99 Kč (2 614,68 Kč minus 1 440,69 Kč) byl žalobní návrh zamítnut.

31. Dále se žalobkyně domáhala úhrady částky 8 200 Kč sestávající z jistiny ve výši 6 314,97 Kč, poplatku (úroku) 1 885,03 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 275,98 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 314,97 Kč a dále úroku z prodlení (viz níže). Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 7 460 Kč. Za situace, kdy úrok a hotovostní inkaso, poplatek za pojištění byly shledány neplatně sjednanými, žalovaná plnila na jistinu. Tato činila 9 000 Kč. Pokud žalovaná plnila 7 460 Kč, tak nadále dlužná částka činí 1 540 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 8 200 Kč, tak pro částku 6 660 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta. Pro částku kapitalizovaného úroku 5 275,98 Kč a úroku 23,72 % ročně z částky 6 314,97 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.

32. Úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně (vícero žalobkyně v žalobním žádání nežádala) dle byl žalované uložen plnit z částky 1 540 Kč, domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 4 774,97 Kč (6 314,97 Kč – 1 540 Kč) od 7. 12. 2019 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. Co se týká kapitalizovaného úroku z prodlení, tak tento byl žalované uložen k plnění z částky 1 540 Kč za období od 26. 6. 2016 do 6. 12. 2019 ve výši 427,61 Kč. Pro částku kapitalizovaného úroku z prodlení 1 353,04 Kč (1 780,65 Kč minus 427,61 Kč) byl žalobní návrh zamítnut.

33. Lhůtu k plnění soud určil podle do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.

34. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalovaná byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšnou. Jelikož ovšem žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.