Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
4 C 150/2021-11
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Michalou Dvořákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 2 350 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 650 Kč od 27. 2. 2018 do zaplacení a smluvní pokutu v částce 750 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 650 Kč od 27. 2. 2018 do zaplacení a smluvní pokutu v částce 750 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 350 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených splátek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve spojení s rámcovou smlouvou o úvěru uzavřených mezi účastníky řízení dne datum, resp. datum.
Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů („ o.s.ř. “), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o.s.ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: účastníci uzavřeli dne datum rámcovou smlouvu o úvěru a dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytla dne 16. 2. 2018 žalované finanční prostředky v částce 1 500 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku spolu s poplatkem ve výši 150 Kč vrátit do 26. 2. 2018. Strany dále pro případ prodlení žalované s úhradou dluhu sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny za každý den prodlení, přičemž celková výše byla omezena částkou 750 Kč. Za období od 27. 2. 2018 do 23. 2. 2021 smluvní pokuta činí 1 639,50 Kč, vzhledem k uvedené limitaci však žalobkyni náleží pouze částka 750 Kč. Strany si rovněž pro případ prodlení žalované s úhradou dluhu sjednaly poplatek za náklady mimosoudního vymáhání za prvních 14 dnů prodlení 700 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaná neuhradila jistinu v částce 1 500 Kč, poplatek v částce 150 Kč, náklady spojené s prodlením v částce 700 Kč a smluvní pokutu v částce 750 Kč, ač byla žalobkyní opakovaně vyzývána.
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku ve výši 1 500 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do 26. 2. 2018, a to společně s poplatkem v částce 150 Kč. Žalovaná dlužnou částku spolu se shora uvedeným příslušenstvím řádně nezaplatila, a to ani na po výzvách žalobkyně. Žalobkyni proto vzniklo právo požadovat také smluvní pokutu a smluvené poplatky v souvislosti s prodlením žalované. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě jak co do žalované částky, smluvní pokuty, tak i co do úroku z prodlení z této částky v souladu s § 1970 o. z. ve výši specifikované nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (spočívajících ve výzvě k plnění a návrhu ve věci samé).
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).