Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 129/2021-24
Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem JUDr Ing Patrikem Kurzem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 8 648 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 648 Kč s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 4 085,54 Kč od 17. 8. 2015 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 3 745,25 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 085,54 Kč od 24. 8. 2015 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 1 430,65 Kč, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 4 085,54 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 085,54 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 2 879,83 Kč od 8. 5. 2015 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 2 809,48 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 879,83 Kč od 15. 5. 2015 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 1 073,48 Kč, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 2 879,83 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 879,83 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 648 Kč s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 4 085,54 Kč od 17. 8. 2015 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 3 745,25 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 085,54 Kč od 24. 8. 2015 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 1 430,65 Kč, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 4 085,54 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 085,54 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 2 879,83 Kč od 8. 5. 2015 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 2 809,48 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 879,83 Kč od 15. 5. 2015 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 1 073,48 Kč, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 2 879,83 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 879,83 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 035 Kč s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) dne 19. 10. 2014 žalovanému poskytl částku 5 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, sjednaného souhrnného poplatku v dosud neuhrazené výši a smluvního úroku.
Dále se žalobkyně podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 613 Kč s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) dne 10. 07. 2014 žalovanému poskytl částku 6 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, sjednaného souhrnného poplatku v dosud neuhrazené výši a smluvního úroku.
Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) dne 19. 10. 2014 žalovanému poskytl částku 5 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 16. 8. 2015 nevrátil. Dopisem naposledy ze dne 3. 9. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 5 000 Kč a dále:
- souhrnného poplatku ve výši 2 955 Kč sestávajícího z úroku 455 Kč za dobu řádné splatnosti zápůjčky, s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, dále z odměny za administrativní činnost 1 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 1 500 Kč, kdy jistina, souhrnný poplatek včetně jeho dílčích částí i celková částka k úhradě jsou ze smlouvy zjevné a srozumitelně uvedené, vepsané do příslušných polí na první straně smlouvy,
- zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 4 085,54 Kč dle evidence žalobkyně,
- smluvního úroku 20,98 % ročně z aktuální dlužné částky dle evidence žalobkyně.
Žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) dne 10. 7. 2014 žalovanému poskytl částku 6 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 7. 5. 2015 nevrátil. Dopisem naposledy ze dne 3. 9. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 5 000 Kč a dále:
- souhrnného poplatku ve výši 3 546 Kč sestávajícího z úroku 546 Kč za dobu řádné splatnosti zápůjčky, s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, dále z odměny za administrativní činnost 1 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 1 800 Kč, kdy jistina, souhrnný poplatek včetně jeho dílčích částí i celková částka k úhradě jsou ze smlouvy zjevné a srozumitelně uvedené, vepsané do příslušných polí na první straně smlouvy,
- zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 2 879,83 Kč dle evidence žalobkyně,
- smluvního úroku 20,98 % ročně z aktuální dlužné částky dle evidence žalobkyně.
Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byly platně uzavřeny spotřebitelské smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 5 000 Kč, kterou měl vrátit do 16. 8. 2015 a zápůjčka ve výši 6 000 Kč, kterou měl vrátit do 7. 5. 2015. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z.
Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012 , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).
Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady číslo ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady číslo s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.
Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z.
Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
Pokud soud přepočte na roční procentní úrok, souhrnný poplatek ve výši 2 955 Kč sestávající z úroku 455 Kč za dobu řádné splatnosti zápůjčky, s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, dále z odměny za administrativní činnost 1 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 1 500 Kč, kdy jistina, souhrnný poplatek včetně jeho dílčích částí i celková částka k úhradě jsou ze smlouvy zjevné a srozumitelně uvedené, vepsané do příslušných polí na první straně smlouvy, je uvedené ujednání souladné s dobrými mravy, a proto soud v této části žalobě vyhověl.
Pokud soud přepočte na roční procentní úrok, souhrnný poplatek ve výši 3 546 Kč sestávající z úroku 546 Kč za dobu řádné splatnosti zápůjčky, s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, dále z odměny za administrativní činnost 1 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 1 800 Kč, kdy jistina, souhrnný poplatek včetně jeho dílčích částí i celková částka k úhradě jsou ze smlouvy zjevné a srozumitelně uvedené, vepsané do příslušných polí na první straně smlouvy, je uvedené ujednání souladné s dobrými mravy, a proto soud i v této části žalobě vyhověl.
Sjednaný smluvní úrok ve výši 20,98 % ročně z částky původní jistiny 5 000 Kč a 6 000 Kč je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl.
Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku. Tyto žalobkyně nepožaduje.
Konečně žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 648 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.