Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 110/2021-46

Okresní soud Praha – východ rozhodl samosoudcem JUDr Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupené titul. jméno jméno

advokátem sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem trvale obec a číslo, PSČ obec

o zaplacení částky 1 327,17 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalované částku 700 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 700 Kč od 19. 6. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to tří dnů ode dne právní moci rozhodnutí.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 627,17 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 627,17 Kč od 19. 6. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalované částku 700 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 700 Kč od 19. 6. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to tří dnů ode dne právní moci rozhodnutí. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 627,17 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 627,17 Kč od 19. 6. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala soudu dne 25. 11. 2020 žalobní návrh, jímž se domáhá uložení žalované povinnosti k úhradě částky 1 327,17 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 10. 2018 uzavřenou mezi společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, se sídlem adresa žalobkyně, IČO. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 29. 5. 2018 smlouvu o úvěru anonymizováno, na jejímž základě poskytl žalované úvěr 700 Kč, který měl být splacen nejpozději 18. 6. 2018. Žalovaná jej v uvedené výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru 700 Kč, pokuty 0 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 627,17 Kč, splatného 18. 6. 2018 (případně snížené o přijatou platbu - 0 Kč, jednorázovou slevu 0 Kč). Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaná nejprve registrovala zadáním osobních údajů uvedených v části B tohoto návrhu včetně telefonního čísla, emailové adresy. Tímto zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. 1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách webová adresa zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru pro hotovostní výběr u partnera původního věřitele právnická osoba, a. s., IČO, se sídlem adresa, obec a číslo, provozující na území České republiky síť čerpacích stanic„ anonymizováno Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 700 Kč, splatností 18. 6. 2018. Žalovaná akceptovala smlouvu zadáním SMS kódu jenž jí byl zaslán na její telefonní číslo. Poté bylo žalované zasláno číslo poukázky s pin kódem pro výběr peněžních prostředků s platností 48 hodin. Žalovaná tak 29. 5. 2018 vybrala peněžní prostředky 700 Kč. Dle Smlouvy o úvěru anonymizováno, jejíž text odsouhlasila, se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru 627,17 Kč splatný v den splatnosti úvěru, tedy dne 18. 6. 2018. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, patrno z přiloženého dokladu příjmení terminálu o vyplacení částky 700 Kč původním věřitelem, žalovanou však nebyl uhrazen. Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně odeslané 29. 10. 2019. Žalovaná plnila 0 Kč. Celková výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalované 1 327,17 Kč, nejpozději splatné 18. 6. 2018. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), věc projednal se souhlasem žalobkyně výslovně uvedeným již v žalobním návrhu a za předpokládaného souhlasu žalované, , odst. 4 , bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO byla prostřednictvím prostředků na dálku uzavřena Smlouva o úvěru číslo anonymizováno. Částka jistiny činila 700 Kč, datum poskytnutí úvěru 29. 5. 2018, čerpání prostřednictvím anonymizováno, celkový poplatek za poskytnutí úvěru po slevě 301,67 Kč, bez slevy 627,71 Kč. Zápůjční úroková sazba byla označena 40 % p. a. Splatnost byla uvedena ke dni 18. 6. 2018, doba trvání úvěru 20 dnů, počet splátek úvěru 1. (smlouva na čl. 11 - 20 spisu)

7. Poukázkou číslo platné od 29. 5. 2018 do 31. 5. 2018 byla dne 29. 5. 2018 realizována platba v hodnotě 700 Kč (právnická osoba – správa poukázek na čl. 21 spisu)

8. Dne 6. 9. 2019 byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba a žalobkyní, kdy v Příloze číslo – Seznam pohledávek je vedena pohledávka za žalovanou pod položkou číslo (smlouva o postoupení pohledávek na čl. 23 – 25 spisu, seznam pohledávek na čl. 26 – 30 spisu). Žalované bylo adresováno Oznámení o postoupení pohledávky společností právnická osoba dopisem ze dne 29. 10. 2019. Téhož dne byla žalované adresována výzva k úhradě dluhu. (oznámení o postoupení pohledávky na čl. 31 spisu, podací lístek na čl. 22 spisu) výzva na čl. 31, 2. strana spisu)

9. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

10. Mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO byla prostřednictvím prostředků na dálku uzavřena Smlouva o úvěru číslo anonymizováno, jejímž předmětem byla částka 700 Kč, datum poskytnutí úvěru bylo 29. 5. 2018, čerpáno prostřednictvím anonymizováno, celkový poplatek za poskytnutí úvěru bez slevy činil 627,17 Kč. Zápůjční úroková sazba byla označena 40 % p. a. Splatnost byla uvedena ke dni 18. 6. 2018, doba trvání úvěru 20 dnů, počet splátek úvěru 1. Částka úvěru byla realizována poukázkou číslo dne 29. 5. 2018 v hodnotě 700 Kč. Dne 6. 9. 2019 byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba a žalobkyní, kdy v Příloze číslo – Seznam pohledávek je vedena pohledávka za žalovanou. Žalované bylo adresováno Oznámení o postoupení pohledávky společností právnická osoba dopisem ze dne 29. 10. 2019. Téhož dne byla žalované adresována výzva k úhradě dluhu.

11. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.

12. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ “).

13. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

14. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

19. Soudem bylo vzato za prokázané, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako smlouva o úvěru. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s  zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení ( o. z.).

20. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

21. V projednávané věci soud hodnotí tu skutečnost, že žalované byla rezervována částka 700 Kč od 29. 5. 2018 do 31. 5. 2018, kdy žalovaná tuto částku mohla v daném časovém rozmezí čerpat, nebyla tomu však povinna. Žalovaná tedy měla připraveny finanční prostředky k čerpání, nemusela k jejich čerpání ovšem přistoupit. Zde tak soud smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně hodnotí jako smlouvu o úvěru.

22. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. Dále bylo v řízení prokázáno, že uvedenou smlouvou, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 700 Kč, se žalovaná zavázala uhradit nadále i částku 627,17 Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok ve výši 627,17 Kč při poskytnutí částky 700 Kč. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. , s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 627,17 Kč za poskytnutí jistiny 700 Kč. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení o. z.

23. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 1 327,17 Kč a dále úroku z prodlení (viz níže). Za situace, kdy úrok z úvěru byl shledán neplatně sjednaným, tak nadále dlužná částka činí 700 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 1 327,71 Kč, tak pro částku 627,17 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta.

24. Úrok z prodlení ve výši dle byl žalované uložen plnit z částky 700 Kč, domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 627,17 Kč (1 327,71 Kč – 700 Kč) od 19. 6. 2018 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.

25. Lhůtu k plnění soud určil podle do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.

26. O náhradě nákladů rozhodl soud dle Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 1 327,71 Kč - 100 %, přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 700 Kč – 52,72 %. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 100 % - 52,72 % = 47,28 %; 52,72 % - 47,28 % tak činí 5,44 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Při plném úspěchu ve věci by soud žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 600 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle , bodu 1, odst. 5 písm. a), , d) , ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 189 Kč. Jelikož žalobkyně plný úspěch ve věci neměla, měla úspěch jen co do výše 5,44 %, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů ve výši 5,44 % z částky 1 489 Kč, tedy odměnu ve výši 81 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu, nařízení exekuce.