Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 132/2020-36
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci
žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 15 129,63 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 129,63 Kč spolu s
-) úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 983,02 Kč od 4. 12. 2018 do zaplacení,
-) kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 282,73 Kč a
-) kapitalizovaným úrokem ve výši 12 778,50 Kč,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 071 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 129,63 Kč spolu s -) úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 983,02 Kč od 4. 12. 2018 do zaplacení, -) kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 282,73 Kč a -) kapitalizovaným úrokem ve výši 12 778,50 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 071 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou došlou soudu dne 18. 9. 2019 se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky ve výši 15 129,63 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, (dále také jako„ právní předchůdce žalobkyně“) byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému částku ve výši 15 000 Kč. Spolu s jistinou zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatky v souhrnné výši 12 272 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Žalovaný však svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení. právnická osoba, svoji pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu .
4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:
5. Z žádosti o úvěr ze dne 5. 5. 2017, smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi žalovaným a původním věřitelem a z přehledu původního věřitele s označením KIE C/1 /1496 soud zjistil, že mezi těmito osobami došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný zavázal vrátit částku ve výši 27 272 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný uvedl, že je zaměstnaný od 30. 11. 2016, z předloženého mzdového výměru k žádosti o úvěr vyplynulo, že žalovanému byla stanovena mzda ve výši 9 900 Kč měsíčně. Měsíční výdaje žalovaného činily 3 000 Kč za bydlení a 2 000 Kč za jídlo a osobní náklady. Z přehledu KIE C/1 /1496 soud zjistil, že žalovaný poskytnutý úvěr původnímu věřiteli nesplácel řádně a včas a uhradil toliko 1 999,99 Kč. Pro tento případ si účastníci smlouvy o úvěru sjednali povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Žalobkyně následně vyčíslila tuto smluvní pokutu částkou 1 146,61 Kč za období od 6. 7. 2018 do 26. 9. 2018. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil dne 3. 12. 2018 pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dne 18. 12. 2018. Oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dlužné částky. Z výzvy před podáním žaloby poté soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného na jeho dluh dne 30. 8. 2018 opětovně upozornila a vyzvala jej k jeho úhradě.
6. Žalovaný žalobkyni výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobkyní, byl z hlediska hmotně právního nedůvodný
7. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
8. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č.89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník “). Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná.
10. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
11. V posuzované věci žalovaný předložil právnímu předchůdci žalobkyně přehled o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, doložil k němu doklad a prohlásil, že všechny údaje jsou pravdivé. Žalovaný své pravidelné příjmy vyčíslil částkou cca 10 000 Kč, uvedl však, že jeho měsíční výdaje na bydlení činí 3 000 Kč a náklady na jeho osobní potřeby dosahují částky 2 000 Kč; další výdaje žalovaný neuvedl. Žalovanému tedy po odečtení nutných výdajů zůstala k dispozici částka téměř 5 000 Kč. Měsíční splátka úvěru (1 948 Kč) tedy nedosahovala ani poloviny volných finančních prostředků žalovaného. Za této situace pak soud dospěl k závěru, že schopnost žalovaného splácet měsíčně 1 948 Kč byla ze strany právního zástupce dostatečně ověřena, kdy na základě údajů získaných od žalovaného, bylo možné usoudit, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru ze dne 5. 5. 2017 byla platně uzavřena.
12. Žalovaný jako dlužník ze smlouvy uzavřené podle § 2395 a násl. občanského zákoníku , porušil svoji smluvní povinnost, když řádně (v plné výši) a včas nesplatil svůj dluh, ačkoliv žalobkyně svoji smlouvou převzatou povinnost vůči žalovanému bezezbytku splnila. Složení a výši dlužné částky žalovaný nijak nerozporoval, soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dluh ve výši 15 129,63 Kč. Žalobkyně má podle § 1970 občanského zákoníku právo též na úroky z prodlení z jistiny dluhu; požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. , z částky 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 221 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.