Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 15/2020-87

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou v právní věci účastníků

žalobce: osobní údaje žalobce

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení oproti vydání věci, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení v částce částka,

a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení oproti vydání věci, se zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení v částce [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobce, původně zastoupen obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení, se žalobou, která byla doručena Okresnímu soudu ve obec dne datum, domáhal, aby žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím oproti vydání věci. Žalobu zdůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne datum ústní

kupní smlouvu o prodeji nákladního automobilu značky typ vozidla, model model,

registrační značka, příjmení: ZC číslo, rok výroby rok. Strany si ústně ujednaly kupní cenu částka bez DPH, s DPH částka, která byla splatná dnem podpisu smlouvy v hotovosti. Žalobce dne datum uplatil u žalovaného písemně nárok za skryté vady z odpovědnosti. Reklamace byla vyřízena negativním způsobem, žalobci tedy vzniklo právo od smlouvy odstoupit, což učinil dopisem podaným na poště dne datum.

Žalovaný odstoupení od kupní smlouvy považuje za nedůvodné a neplatné.

Žalobce poukázal na to, že automobil vykazuje tak zásadní vadu, která jej činí neupotřebitelným. Závadu na vozidle nemohl ani on sám vidět či zjistit a odhalit při koupi vozidla a žalovaný coby prodávající žalobce neupozornil na vadu předmětu koupě spočívající v tom, že vozidlo má prasklou konstrukci, ačkoliv o tom věděl.

Žalobce nesouhlasí s názorem žalovaného, který namítá, že vozidlo sice bylo prodáváno jako použité, nicméně v době prodeje netrpělo vadou, pro kterou žalobce od smlouvy odstoupil. Žalobce má dále za to, že smlouva, kterou žalovaný uzavřel jako podnikatel

a žalobce jako nepodnikající osoba je smlouvou spotřebitelskou. Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, má nárok na vrácení zaplacené kupní ceny oproti vydání automobilu.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Především nesouhlasí s tím, že se jedná o spor spotřebitelský. Předmětem kupní smlouvy bylo nákladní vozidlo, které žalobce nabýval

pro podnikatelské účely. Na druhou stranu žalovaný je sice podnikatelem, ale v rámci

své podnikatelské činnosti se nezabývá nákupem a prodejem vozidel, neprovozuje

žádný autobazar a podobně. Bez ohledu na právní postavení účastníků sporu žalovaný namítl, že neodpovídá za vadu vozidla, kterou žalobce uplatňuje, protože vada na vozidle v době prodeje nebyla. Žalovaný prodával žalobci vozidlo, které bylo použité

a které rozhodně v době prodeje nevykazovalo žádnou vadu, v době prodeje

nemělo prasklou konstrukci. Dle názoru žalovaného je prakticky vyloučené aby vozidlo s prasklou konstrukcí najezdilo dalších cca 63 000 km během jednoho roku po prodeji vozidla. Toto vylučuje, že by předmětné vozidlo v době prodeje mělo prasklou konstrukci. Žalovaný se vyjádřil také k důkazům předloženým žalobcem a to vyjádření právnická osoba s.r.o. a odbornému vyjádření číslo rok které podepsal Ing. příjmení, znalec v oboru ekonomika, a to v tom smyslu, že ani z těchto důkazů nevyplývá

nic podstatného pro posouzení odpovědnosti za vady vozidla.

3. Mezi účastníky je nesporné, že dne datum uzavřeli žalovaný, jako prodávají a žalobce jako kupující kupní smlouvu o prodeji vozidla jak je označeno v žalobě a to za dohodnutou kupní cenu ve výši částka (cena s DPH), která byla v hotovosti zaplacena téhož dne, jak bylo prokázáno fakturou – daňovým dokladem č. číslo. Osvědčení o registraci vozidla na majitele – žalobce bylo vydáno dne datum, jak je zřejmé z předloženého technického průkazu vozidla.

4. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

-) dopisem ze dne datum žalobce adresovým žalovanému uplatnil žalobce nárok z odpovědnosti za vady (reklamace zakoupeného vozu). V tomto dopise se žalobce obrátil na žalovaného„ s žádostí o naplnění práva na odstoupení od kupní smlouvy zakoupeného vozidla“. Namítal, že prodávající odpovídá po dobu dvou let

za skryté vady a vzhledem k tomu, že závada na vozidle byla zjištěna po prvních

šesti měsících po podpisu kupní smlouvy je na žalobci„ aby dokázal, že její existence v době prodeje již byla“. Pokud jde o konkrétní vadu, tuto označil jako prasklý rám vozu. Žalobce uvedl, že nežádá o slevu z kupní ceny, ale navrhuje odstoupení

od smlouvy. Žalobce následně dopisem ze dne datum od kupní smlouvy

ze dne datum odstoupil a požádal žalovaného o vrácení vzájemného plnění.

-) Žalovaný na odstoupení od smlouvy reagoval dopisem ze dne datum,

ve kterém žalobci sdělil, že odstoupení od kupní smlouvy považuje za zcela nedůvodné a neplatné, žalovaný v plném rozsahu odmítá, že by nesl odpovědnost za vady vozidla, které mu byly vytknuty. Uvedl, že klient prodal předmětné vozidlo sice jako věc použitou, avšak vozidlo nebylo prodáno ve stavu, kdy by se na vozidle vyskytovala vada spočívající v prasklé konstrukci. Touto vadou vozidlo v době prodeje netrpělo,

a proto žalovaný za tuto vadu nenese odpovědnost. V dalším dopise

ze dne datum doplňuje svá tvrzení v tom smyslu, že je zcela nepravděpodobné až nereálné, že by vozidlo trpělo žalobcem uváděnou vadou již v době prodeje vozidla, neboť žalobce by stěží mohl s předmětným vozidlem s existující vadou najet

přes 63 000 km, aniž by se vada neprojevila.

-) Dalším důkazem je doklad od autoservisu právnická osoba, obec

ze dne datum označené jako ulice prohlídka vozidla jméno příjmení 6E1 číslo. V potvrzení je uvedeno, že při servisní prohlídce uvedeného vozidla dne datum byla zjištěna prasklina v rámu vozidla. Tato prasklina znemožňuje bezpečné užívání vozidla. Prasklina se nachází v úrovni sedačky řidiče na nosném rámu automobilu. Další používání vozidla se důrazně nedoporučuje. Žalobce dále jako důkaz předložil fakturu č. 2019 vystavenou právnická osoba s.r.o. dne datum

na částku částka, a to za demontáž a montáž převodovky na vozidle

typ anonymizována dvě slova číslo.

-) Žalobce jako důkaz předložil odborné vyjádření číslo rok titul jméno příjmení, znalce v oboru ekonomika, odvětví cena a odhady věcí movitých. Odborné vyjádření vydal na základě žádosti žalobce, a to ve věci technického stavu valníkového nákladního automobilu typ anonymizováno číslo s registrační značka. Z vyjádření je zřejmé, že žalobce zakoupil od žalovaného vozidlo při stavu tachometru cca 434 000 km v srpnu roku rok a v době vydání odborného vyjádření,

tedy v prosinci roku rok, mělo auto ujeto cca částka (stávající stav tachometru

je 497 000 km). Ve vyjádření je uvedeno, že v listopadu roku rok se projevila závada na převodovce při řazení šestého převodového stupně a při následné prohlídce vozidla bylo zjištěno poškození rámu vozidla (prasknutí) v oblasti pod kabinou řidiče.

Ze závěrů odborného posouzení vyplývá, že celkový vzhled vozidla odpovídá stáří

a ujetým kilometrům, vozidlo s prasklým rámem není schopné provozu po pozemních komunikacích. Poškození rámu je způsobeno únavovým lomem z neznámého důvodu. Jako další údaj v závěru odborného vyjádření je uvedeno, že„ pan příjmení vozidlo s poškozeným rámem už koupit od prvního majitele (vizuálně je vidět, že lom rámu

je dlouhodobého charakteru)“.

5. K jednání dne datum se žalobce ani jeho tehdejší zástupce obecný zmocněnec

titul jméno příjmení, nedostavili, svoji přítomnost omluvili. Soud jednal bez přítomnosti žalobce a jeho zástupce. Žalovaný doplnil skutková tvrzení. Uvedl, že zmíněné auto

bylo kupováno žalovaným jako nové, běžně se absolvovaly po ujetí 40 000 km garanční prohlídky u prodejce název obec, což je společnost, která má garanční servis.

Trval na tom, že žalobce při uzavírání kupní smlouvy vystupoval jako osoba podnikající, respektive připravující se na podnikání a pro účely podnikání pořizoval sporné vozidlo.

Při uzavírání kupní smlouvy nebyla sjednána záruka, v době uzavření smlouvy vozidlo netrpělo vadou, pro kterou žalobce od smlouvy odstoupil. Žalovaný tedy neměl

jako prodávající důvod žalobce jako kupujícího na vadu upozornit. V době prodeje podnikal žalovaný s předmětem podnikání autodoprava a vlastnil asi šest vozidel.

Právní zástupce žalovaného namítl, že došlo k pozdnímu uplatnění vady věci

a z toho důvodu žalobce pozbyl právo od smlouvy odstoupit. Navíc se nejedná o podstatné porušení smlouvy pro případ, že by vozidlo předmětnou vadou v době prodeje opravdu trpělo a to už pouze proto, že pokud s ním žalobce najel 63 000 km a vada se neprojevila na vozidle a zároveň se jedná o vadu opravitelnou, lze případně takové porušení považovat za nepodstatné porušení smlouvy. Žalobci tedy nesvědčí právo od smlouvy odstoupit.

6. Žalovaný o svém tvrzení o průběhu servisních prohlídek sporného vozidla předložil potvrzení právnická osoba a.s., obec ze dne datum, z něhož vyplývá,

že sporné vozidlo bylo servisováno dle plánu výrobce, a to: v roce rok proběhly

dvě servisní a údržbové kontroly, v roce rok pět servisů a v roce rok servisy

ve dnech datum, datum a datum.

7. Z rozhodnutí stát. instituce, ulice živnostenský úřad bylo zjištěno,

že dne datum bylo vydáno rozhodnutí – udělena koncese jméno celé jméno žalobce

k jeho žádosti ze dne datum, a to ve věci vzniku práva provozovat živnost – předmět podnikání silniční motorová doprava. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Totožné údaje jsou zřejmé z výpisu z živnostenského rejstříku. Z výpisu z Registru ekonomických subjektů pak bylo zjištěno, že žalovaný podniká jako fyzická osoba

dle živnostenského zákona od datum s předmětem podnikání kromě jiného silniční nákladní doprava.

8. K posouzení uplatněného nároku žalobce soud se nejdříve zabýval vyhodnocením,

zda smlouva o koupi a prodeji sporného automobilu je smlouva spotřebitelská.

9. Podle ustanovení je spotřebitelem každý člověk,

který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Podle ustanovení kdo samostatně vykonává

na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován

se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle odst. 2 pro účely ochrany spotřebitele

a pro účely ustanovení § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba,

která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností

či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem

nebo na účet podnikatele.

11. V souzené věci, jak je výše uvedeno, žalovaný podniká podle živnostenského zákona

jako fyzická osoba kromě jiného s předmětem podnikání opravy a údržba motorových vozidel a silniční nákladní doprava. Jako podnikatel uzavřel s žalobcem kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo nákladní vozidlo s valníkovou nástavbou, které nepochybně užíval v rámci své podnikatelské činnosti a jak sám poukázal na to, také žalobce toto vozidlo kupoval pro své podnikatelské účely. Je sice pravda, že žalobce získal příslušné živnostenské oprávnění dne datum, ale kupní smlouvu o koupi vozidla uzavíral dne datum, tedy několik dnů před tím, ale s ohledem na typ vozidla, který byl převáděn, bylo toto vozidlo pořizováno pro podnikatelské účely. Žalovaný poukazoval na to,

že žalobce při uzavírání smlouvy prezentoval svůj úmysl pořídit vozidlo pro podnikatelský účel, takže soud má za to, že žalobce pořizoval vozidlo v souvislosti s připravovanou podnikatelskou činností, tudíž jako podnikatel a smlouva mezi účastníky není považována za smlouvu spotřebitelskou.

12. Podle ustanovení prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

13. Podle ustanovení je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v ustanovení a .

14. Podle ustanovení právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví

až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

15. Podle ustanovení práva kupujícího z vadného plnění nejsou dotčena, způsobilo-li vadu použití věci, kterou kupující předal prodávajícímu.

To neplatí, prokáže-li prodávající, že na nevhodnost předané věci kupujícího včas upozornil a kupující na jejím použití trval, nebo prokáže-li, že nevhodnost předané věci

ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit.

16. Podle ustanovení kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

17. Podle ustanovení je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo:

a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,

b) na odstranění vady opravou věci,

c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo

d) odstoupit od smlouvy.

Podle odst. 2 kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady,

nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle odst. 3

nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle ustanovení § 2107. V ustanovení

§ 2017 téhož zákona jsou pak upraveny nároky kupujícího při nepodstatném porušení smlouvy.

18. Podle ustanovení neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy.

19. Podle ustanovení neoznámil-li kupující vadu

bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit,

soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž,

nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Podle odst. 2 k účinkům

podle odst. 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti,

o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

20. Smyslem úpravy práv z vadného plnění je ochrana kupujícího před vadami předmětu koupě ať již faktickými nebo právními, o kterých kupující nevěděl anebo vědět nemohl

ani při zachování náležité opatrnosti dle ustanovení § 2103. Práva z vadného plnění

tak nedopadají také na vady, na které byl kupující prodávajícím nejpozději při uzavření kupní smlouvy upozorněn. K tíži prodávajícího jdou obecně všechny vady,

které věc v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci má, a to bez ohledu na to,

zda o vadě sám prodávající ví či nikoliv. Obecná úprava práv z vadného plnění

podle ustanovení se použije na všechny případy koupě,

které jsou v  upraveny. Předmětem regulace je obecně každá vada, kterou má předmět koupě v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci z prodávajícího na kupujícího (především ustanovení , podle kterého nebezpečí škody přechází

na kupujícího převzetím věci). Zároveň však může v určitých případech práva z vadného plnění vyvolat i vada, která fakticky vznikne po přechodu nebezpeční škody na věci.

Je nerozhodné, zda se jedná o vadu faktickou či vadu právní, vadu skrytou či vadu zjevnou, samozřejmě s výjimkou vad popsaných v ustanovení § 2103. Obecně zákon předpokládá existenci vady již v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci a tedy to, že se vada v tento okamžik již reálně projevuje, např. poškození věci, nedostatečné množství či kvalita věci atd. Práva z vadného plnění však dopadají i na případy, kdy v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci se věc jeví jako bezvadná a vada se projeví až s odstupem času. Zde je pak třeba prokázat, že důvod vady existoval již v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci. Zvláštním případem vady, v jejímž případě také vzniká právo z vadného plnění, ačkoliv vada neexistovala již v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci,

je pak vada, kterou následně způsobil prodávající tím, že porušil nějakou svoji povinnost. Podle ustanovení § 2100 odst. 2 povinnosti prodávajícího ze záruky za jakost tím nejsou dotčeny. Odst. 1 citovaného ustanovení § 2100 obsahuje pravidlo, které však může být nahrazeno právem, které bylo mezi stranami smluvně ujednáno nebo bylo založeno jednostranným prohlášením prodávajícího. Rozšířená povinnost prodávajícího k zajištěné bezvadné funkčnosti prodané věci plyne z úpravy záruky za jakost. Úprava záruky za jakost není automatizmem, musí být založena. Úprava nového již nezná

ani v případě prodeje zboží v obchodě institut zákonné záruky tak, jak byl upraven

v dříve platném . Záruka za jakost je upravena v ustanovení

, podle kterého se zárukou za jakost prodávající zavazuje,

že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci

na obalu nebo v reklamě. Podle nynější právní úpravy je záruka za jakost chápána

jako závazek prodávajícího, že věc bude mít po určitou dobu vlastnosti, které byly v záruce specifikovány. Záruka vychází primárně z rozhodnutí prodávajícího a kupující

na její poskytnutí nemá právní nárok.

21. V souzené věci je mezi účastníky nesporné, že v době, kdy byla mezi účastníky uzavřena smlouva a kdy došlo k předání sporného automobilu od prodávajícího kupujícímu, neupozornil prodávající kupujícího na žádné vady automobilu, což zdůvodnil tím,

že žádné vady auto při prodeji nemělo. Tato námitka je však v rozporu s tvrzením žalobce, který poukazoval na to, že vada – prasklá konstrukce vozidla, musela existovat už v době prodeje automobilu. O tom, že v listopadu roku rok, tedy více jak po jednom roce

od koupě, byla právnická osoba s.r.o. zjištěna prasklina v rámu vozidla,

bylo prokázáno shora citovanou zprávou této společnosti ze dne datum.

Ani touto zprávou ani odborným vyjádřením číslo rok, které předložil žalobce jako důkaz a které je citováno shora, však nebylo dostatečně prokázáno, že zjištěná vada,

tedy prasklý rám, existovala už v době prodeje automobilu. Žalovaný uvedl, že závazek

za záruku jakosti nepřevzal, ostatně tuto skutečnost ani netvrdil a neprokazoval žalobce.

Za dané situace bylo tedy na žalobci, aby prokázal, že žalobcem tvrzená vada existovala v době prodeje automobilu a že má tedy práva z vadného plnění ve smyslu citovaného ustanovení § 2106, které žalobce realizoval odstoupením od smlouvy. K prokázání tvrzení žalobce v tomto směru byl vyžádán znalecký posudek ustanoveného znalce

celé jméno znalce Znalecký posudek jako důkaz ostatně žalobce navrhl. Úkolem znalce bylo posoudit stav sporného nákladního automobilu, dále zjistit

zda a jaká vada se na vozidle vyskytla – zda je prasklý rám a v jakém místě a pokud

bude zjištěno, že na vozidle je prasklina rámu, uvést zda je technicky možné zjistit,

kdy prasklina rámu vznikla a co je příčinou této závady, zda se jedná o konstrukční

vadu výrobce. Dále měl znalec určit, zda prasklina rámu se na vozidle vyskytovala

už v době prodeje tedy datum a to s přihlédnutím ke všem skutečnostem vyplývajícím ze spisu, zejména že od datum bylo vozidlo užíváno žalobcem k přepravě nákladu

a bylo s ním najeto od uvedeného data minimálně 63 000 km. Dále měl znalec určit,

zda při prasklém rámu k datu datum bylo vozidlo schopné provozu – k přepravě nákladu a ujetí vzdálenosti přes 60 000 km a zda za situace, kdy vada k datu datum existovala, byla zřetelná a rozpoznatelná a prodávající o ní mohl vědět, popřípadě kupující

ji mohl rozpoznat a zda se jedná o vadu případně opravitelnou a s jakými náklady.

Znalec byl ustanoven usnesením ze dne datum. Usnesení nabylo právní moci

dne datum. V usnesení byla oběma účastníkům stanovena záloha na znalecký posudek ve výši částka. Soud se ztotožňuje s námitkou žalovaného, že povinnost složit zálohu žalovanému byla stanovena nesprávně, neboť znalecký posudek jako důkaz byl navržen žalobcem. Žalobce zálohu na znalecký posudek nesložil. Dopisem ze dne datum

soud žalobce urgoval k zaplacení zálohy s upozorněním na to, že znalecký posudek navrhl žalobce a pokud nesloží uloženou zálohu nebude důkaz proveden (ustanovení ). Žalobce byl zároveň upozorněn na to, že pokud nebude vypracován znalecký posudek, hrozí v neprospěch žalobce, že neunese důkazní břemeno o svém tvrzení. Ani v soudem prodloužené lhůtě žalobce zálohu na znalečné nesložil. Znalecký posudek tedy vypracován nebyl a soud má za to, že žalobce neunesl důkazní břemeno v tom smyslu,

zda vada na sporném prodaném automobilu existovala už v době prodeje automobilu

a zda tedy za tuto vadu ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení žalovaný odpovídá. Odpovědnost za vady tedy prokázána nebyla a soud za daných okolností

žalobu zamítl.

22. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení tak, že úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení představuje odměna právního zástupce za pět úkonů právní služby po částka podle ustanovení (převzetí zastoupení, vyjádření ze dne datum, ze dne datum

a účast při jednání dne datum a dne datum), dále náhrada hotových výdajů

podle ustanovení § 13, a to 5x po částka, náhrada za promeškaný čas, a to 2x po částka podle ustanovení § 14 citované vyhlášky a cestovné z obec do obec

a zpět za jednu jízdu v částce částka, tedy za dvě jízdy částka

(cestovné přiznáno podle – sazba základní náhrady za 1 km

jízdy částka, počet kilometrů obec – obec a zpět 280, průměrná spotřeba 5,4 l na 100 km a průměrná cena pohonných hmot za 1 litr motorové nafty částka).

Dále náklady tvoří DPH z odměny náhrad, tedy z částky částka,

a to celkem částka Náklady řízení v celkové výši částka je žalobce povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného podle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání a to do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím zdejšího soudu, a to ve dvou vyhotoveních.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozsudkem plněny včas a dobrovolně,

může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.