Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 88/2021-19
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 18 450 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni
částku 7 550 Kč
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 266,23 Kč,
s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 687,51 Kč,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 814,52 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,
s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 5 814,52 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,
částku 10 900 Kč
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 389,97 Kč,
s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 002,19 Kč,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 394,31 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,
s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 8 394,31 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,
a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni</b> <b>částku 7 550 Kč</b> <b>s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 266,23 Kč,</b> <b>s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 687,51 Kč,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 814,52 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,</b> <b>s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 5 814,52 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,</b> <b>částku 10 900 Kč</b> <b>s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 389,97 Kč,</b> <b>s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 002,19 Kč,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 394,31 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,</b> <b>s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 8 394,31 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,</b> <b>a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 27. 1. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 18 450 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitelka“), a žalovanou byla dne datum uzavřena Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ první smlouva“) a dne datum Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ druhá smlouva“), přičemž nedílnou součástí obou smluv byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě první smlouvy poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a na základě uzavřené druhé smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v obou případech v hotovosti v den uzavření smluv. V první smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou rovněž poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 11 100 Kč, sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úroku ve výši 2 100 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou dlužnou částku z první smlouvy ve výši 26 100 Kč se žalovaná zavázala uhradit původní věřitelce v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky z první smlouvy. V důsledku prodlení žalované se stal závazek splatným nejpozději v den, kdy se stala splatnou poslední splátka půjčky, tj. dne 19. 12. 2014. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 10 900 Kč a dále příslušenství pohledávky. Ve druhé smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou rovněž poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 7 400 Kč, sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku z druhé smlouvy ve výši 17 400 Kč se žalovaná zavázala původní věřitelce vrátit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky z druhé smlouvy. V důsledku prodlení žalované se stal závazek splatným nejpozději v den, kdy se stala splatnou poslední splátka půjčky, tj. dne 20. 2. 2015. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 7 550 Kč a dále příslušenství pohledávky. Pohledávky za žalovanou z první smlouvy a z druhé smlouvy byly následně právní nástupkyní původní věřitelky, společností právnická osoba, IČO, postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k témuž dni, na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř.
4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti:
-) ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že původní věřitelka půjčila žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 11 100 Kč, celkem tedy částku ve výši 26 100 Kč, původní věřitelce vrátit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč;
-) ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že původní věřitelka půjčila žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 7 400 Kč, celkem tedy částku ve výši 17 400 Kč, původní věřitelce vrátit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč;
-) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a ze seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovanou na žalobkyni;
-) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávek za ní na žalobkyni;
-) z výzvy k plnění ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě jejího dluhu.
5. Ke skutkovým tvrzením žalované nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaná nepředložila žádné důkazy na podporu svých tvrzení.
6. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje dvěma pohledávkami za žalovanou, které nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž právním důvodem obou postoupených pohledávek byly smlouvy o půjčce. Původní věřitelka poskytla žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč (na základě první smlouvy) a ve výši 10 000 Kč (na základě druhé smlouvy), a žalovaná byla povinna jí dlužné částky vrátit spolu se souhrnnými poplatky ve výši 11 100 Kč z první smlouvy a ve výši 7 400 Kč z druhé smlouvy. Žalovaná však svoji povinnost nesplnila, když původní věřitelce neuhradila část dluhu z první smlouvy ve výši 10 900 Kč a z druhé smlouvy ve výši 7 550 Kč.
7. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ starý občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároků ze smluv o půjčce a o zápůjčce jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o půjčce i ze smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 657 starého občanského zákoníku a dle § 2390 občanského zákoníku, když žalované poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaná svůj díl závazku ani z jedné smlouvy řádně nesplnila, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce vrátila v obou případech pouze zčásti. Žalovaná tedy z první smlouvy nezaplatila část dluhu ve výši 10 900 Kč a z druhé smlouvy pak nezaplatila část dluhu ve výši 7 550 Kč, a dostala se tak do prodlení s plněním svých peněžitých závazků, za což je po právu sankcionována úrokem z prodlení. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovanou k úhradě dlužné částky spolu s úroky a se zákonnými úroky z prodlení.
9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 2 252 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a z částky 252 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř.
10. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
11. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.